• Chemické inženýrství a bioinženýrství (web programu, stránky programu na studuj.vscht.cz)
• Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství (web programu, stránky programu na studuj.vscht.cz)

• 12. 1. 2021 K dispozici elektronická přihláška
• 31. 3. 2021 Poslední den přijímání přihlášek
• 15. 5. 2021 Zveřejnění předběžných výsledků přijímacího řízení
  
• 17. 6. 2021 Termín pro nahrání maturitního vysvědčení nebo nostrifikace do systému (možno žádat o prodloužení)
• 25. 6. 2021  Zveřejnění výsledků přijímacího řízení

Letošní obhajoby procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI se konaly distančně a to ve středu 20. 1. 2021 od 13:00 h v prostředí MS Teams. Studenti prezentovaly výsledky své práce formou patnáctiminutových prezentací, po kterých následovala stejně dlouhá diskuse.

Stáhněte si sborník mikrokonference.

Garantem přemětu je doc. František J. Rejl a jeho kolegové vyučující jsou Dr. Valenz, Dr. Haidl a Dr. Zedníková.

Děkan Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vypisuje výběrové řízení na obsazení následující pozice na Fakultě chemicko-inženýrské:

• Odborný/ná asistent/ka na Ústav chemického inženýrství (úvazek 1,0)

Vybíráš si vysokou školu a váháš, kterou zvolit? Naše škola připravila program Otevřená univerzita, díky kterému se můžeš potkat se stavajícími studenty VŠCHT Praha a zeptat se jich v rámci individuální osobní či online schůzky na cokoli. Pokud uvažuješ o studiu chemického inženýrství, určitě zkontaktuj Tomáše Kracíka, který ti rád poví vše nejen o námi nabízených programech Chemické inženýrství a bioinženýrství a Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství.

Online den otevřených dveří VŠCHT Praha proběhne 6. února 2021.

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI. Obhajoby se letos budou konat distančně a to ve středu 20. 1. 2021 od 13:00 h (MS Teams). Studenti budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse. Letos budeme obhajovat následujících sedm projektů:

Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 17:00 h. Na obhajoby jsou rovněž pozváni zástupci firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.

Pozvání platí i pro vaše kolegy z jednotlivých ústavů.

Pokud budete mít o účast zájem, pošlete nám, prosím, potvrzení účasti mailem, zařadíme vás do týmu.

S pozdravem

doc. František J. Rejl, garant předmětu

a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl a Dr. Zedníková

Ceny rektora 2020 byly předávány 18. prosince 2020 v Uhelně v budově A VŠCHT Praha. 

Ing. Vojtěch Šálek je studentem 3. ročníku doktorského studia na Ústavu chemického inženýrství, kde se v Laboratoři požárního inženýrství zabývá modelováním hoření pevných látek. Je jedním z nejaktivnějších studentů na VŠCHT Praha, je tutorem, členem Akademického senátu Fakulty chemicko-inženýrské a členem Kolegia studentských senátů a spolků. Zároveň se aktivně podílí na popularizaci chemie a náboru a integraci nových studentů. V době distanční výuky v roce 2020 se intenzivně věnoval a nadále se věnuje technické podpoře distančního vzdělávání ze strany pedagogů i studentů.

Informace o dalších oceněných naleznete v tiskové zprávě, záznam předávání je k dispozici na youtube kanálu VŠCHT Praha.

Netřeba příliš vysvětlovat, proč se letos nebude konat tradiční vánoční besídka v takovéím rozsahu, jak jsme byli v předchozích letech zvyklí. Bohužel se letos nemůžeme setkat celý ústav najednou, a tak bych jménem vedoucího ústavu tímto chtěla pozvat alespoň všechny zaměstnance ústavu na menší předvánoční přípitek a drobné občerstvení pod širým nebem ke komínu v pondělí 21. 12. 2020 v 17:00. Potvrďte prosím emailem svou účast (či neúčast) Anně Vaněčkové, ať máme představu o počtu osob a přizpůsobili tomu množství jídla a pití.

Abychom alespoň částečně nahradili tradiční tombolu, je na sekretariátu připraven vánoční stromeček, pod který můžete dávat své dárky. Pravidla podobná jako u tomboly. Dárek musí být zabalen tak, aby nebylo vidět, co je uvnitř. Když pod stromeček dáte dárek, máte právo si vzít výměnnou jiný. Bohužel letos přijdeme o legraci během "kradení si" již rozbalených dárků, ale i tak vás snad dárky naslepo potěší a vy zas potěšíte tím svým někoho ze svých kolegů. Vyměňování dárků potrvá od pondělí 7. 12. do úterý 22. 12. Zúčastnit se můžete i opakovaně. Zapojit se mohou i studenti.

Navíc na nástěnku u strommečku na sekretariátě ústavu můžete vyvěsit svá vánoční a novoroční přání a popřát svým kolegům slovem i obrazem. Nejoriginálnější péefko bude oceněno u komína v pondělí 21. 12. 2020.

25. listopadu 2020 se na Fakultě chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě konal 22. ročník celoslovenské studentské vědecké konference s mezinárodní účastí pod názvem "Chémia a technológie pre život".  Jednou ze zahraničních účastnic byla i naše studentka Bc. Pavlína Michaláková, která se se svou prací "Využití smíšených tkáňových kultur ve výzkumu biodistribuce nanočástic" v sekci "Chemické a biochemické inžinierstvo" umístila na prvním místě. Dalším reprezentatntem našeho ústavu byl Bc. Lukáš Šatura, který s prací "Príprava a charakteristika lepidla na báze PHBV z bioodpadu" obsadil 3. místo v sekci "Technológie ochrany životného prostredia a environmentalistika". Oběma gratulujeme!

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze tradičně jako spousta dalších univerzit, muzeí a jiných institucí poslední listopadový pátek otvírá dveře návštěvníkům Noci vědců. Letos kvůli pandemii budou studenti a zaměstnanci školy se svým vědeckým, popularizačním a zábavným programem seznamovat zájemce jen virtuálně. Tématem letošního ročníku je "Člověk a robot" a náš ústav budou zastupovat Ivan Řehoř s komentovanou ukázkou "Mikroroboti z gelu" a Jitku Čejkovou si můžete posledchnout v podcastu (nejen) o její knize Robot 100: Sto rozumů. Fotogrammetrii vám předství studenti Ing. Ondřej Dupal a Kryštof Majer.

Ivan Řehoř: Mikroroboti z gelu

Miniaturizace robotů na velikost desítek mikronů umožní jejich užití v dosud nepřístupných oblastech, jako je kontrolovaná doprava léčiv, či mikrochirurgie. Ukazuje se, že použití měkkých materiálů, které konají mechanickou práci pomocí deformace umožňuje miniaturizaci robotů, které není možné dosáhnout s tradičními konstrukčními přístupy. V našem příspěvku představíme hydrogelové mikroroboty poháněné světlem, schopné plazit se po podložce.

Jitka Čejková - Robot 100: Sto rozumů

Kniha Robot 100: Sto rozumů vyšla letos na podzim ve Vydavatelství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, tedy přesně 100 let poté, co Karel Čapek  knižně vydal své drama R.U.R. s podtilulem Rossum's Universal Robots. Kniha Robot 100: Sto rozumů  obsahuje  R.U.R. v původním znění a také příspěvky 100 osobností z různých oblastí, zejména vědců (a to jak českých, tak i zahraničních). Čtenář bude mít možnost si důkladně pročíst Čapkovu hru a uvědomit si, že roboti v R.U.R. byli tvořeni z chemicky syntetizované měkké hmoty připomínající hmotu živou. Zároveň se čtenář dozví, co se za 100 let od doby, kdy bylo poprvé použito slovo „robot“, v oblasti robotiky, syntetické biologie a umělé inteligence  a umělého života změnilo, které otázky stále zůstávají nezodpovězeny a naopak které další výzvy přináší dnešní doba a moderní technologie. Diskutována budou i společenská témata. Vedle odborných textů psaných populárně naučným způsobem bude možno v knize nalézt i příspěvky umělců (kresby, sci-fi příběhy). Kniha je určena pro širokou veřejnost.

Měření objemu pomocí fotografie a jeho využití v požárním průmyslu

Studenti Ing. Ondřej Dupal a Kryštof Majer z našeho ústavu vám v rámci letošní Noci vědců představí metodu zvanou fotogrammetrie, která umožňuje 3D rekonstrukci měřeného objektu ze sady fotografií, které byly pořízené z různých úhlů. Díky tomu je možné rekonstruovat tvary a měřit objem objektů, které mají velmi nepravidelný a komplikovaný tvar. Fotogrammetrie tedy nabízí široké uplatnění napříč obory, mimo jiné lze využít i v oboru počítačových simulací požárů, kde je potřeba dodat spoustu parametrů hořících materiálů, z nichž některé jsou definovány svým objemem.

Všechna videa a podcasty budou dostupné na webu Noci vědců od pátku 27. 11. od 17:00 minimálně do 31. 12. 2020.

I v těchto těžkých dobách se vědecké centrum The Parc (jehož velkou část tvoří zaměstnanci a studenti našeho ústavu) rozhodlo neporušit svou tradici a uspořádalo pravidelné The Parc sympozium. Výsledky své práce na něm prezentovalo rekordních 29 doktorandů. Tentokrát se k účastníkům z řad VŠCHT Praha, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ÚOCHB AV ČR a společnosti Zentiva přidali i potenciální budoucí uchazeči a zástupci Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Přírodovědecké fakulty a Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Čerstvý držitel inženýrského titulu a nastupující doktorand našeho ústavu Patrik Bouřa se 23. července 2020 zúčastnil finálového kola soutěže Cena Contipro pro diplomové práce z oblasti přírodních věd s tematikou biomateriálů, tkáňového inženýrství a regenerativní medicíny. Se svou prací "Preparation and characterization of structured porous biodegradable materials" se Patrik umístil na krásném 3. místě. Gratulujeme!

Ve středu 24.6.2020 v Carbonu pořádali (cituji) "oslavu svého šedeátipětiletého pobytu na povrchu zemském dva kmeti Igor Schreiber a Pavel Hasal". Sešla se spousta gratulantů, z řad současných i bývalých (a vzhledem k účasti vnoučat pana profesora Hasala, tak možná i budoucích) studentů a zaměstnanců ústavu a školy, přišli i hosté z Ústavu chemických procesů AV ČR. Tímto ještě jednou pánům profesorům k jejich narozeninám gratulujeme!

Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve středu dne 17. června 2020 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro 80 nových vysokoškolských profesorů. VŠCHT Praha má mezi nimi dva zástupce – Tomáš Moucha byl jmenován profesorem pro obor chemické inženýrství, Jana Pulkrabová profesorkou pro obor chemie a analýza potravin.

Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

Letošního výjezdního zasedání se zúčastnilo celkem 22 pedagogů z našeho ústavu. Na programu byly diskuze týkající se nejen pedagogiky (magisterský studijní program v angličtině, hodnocení pedagogického výkonu, pedagogická zátěž zaměstnanců), ale během skupinových diskuzí se probírala i témata jako podpora startu a rozvoje nových skupin, ochrana duševního vlastnictví a IP scouting, tvorba rozpočtu nebo administrativní zátěž pedagogů. Do programu se vtěsnaly i volnočasové aktivity, někdo šel na výlet na nedaleký hrad Kost, někdo hrál míčové hry a někdo prostě jen relaxoval.

Každoročně studenti prvního ročníku magisterského studia v rámci předmětu Odborná praxe jezdí na exkurze do různých podniků. Letos bohužel vzhledem ke COVID-19 omezením tyto exkurze proběhly pouze virtuálně. Ve dnech 25. - 27. 5. 2020 se studenti sešli na MS Teams a besedovali s našimi bývalými absolventy. V pondělí o společnosti Evonik povídal Dr. Rober Jahn, v úterý představili společnost Zentiva a centrum The Parc Dr. Jiří Dohnal, Dr. Pavel Kovačík a Dr. David Smrčka a ve středu jsme virtualně zavítali za Dr. Františkem Plátem a jeho kolegy do Emisního centra Jih společnosti Škoda.

V pátek 24. dubna 2020 od 9 h vystoupí v rámci veřejné části zasedání Vědecké rady fakulty Ing. Jitka Čejková, Ph.D. s habilitační přednáškou na téma Umělý život v Čechách – včera, dnes a zítra. Veřejná část zasedání bude živě přenášena prostřednictvím platforem twitch.tv a youtube.com. Dotazy bude možné pokládat přes aplikaci sli.do - v případně vyžádání zadejte kód 90213 (u dotazu uveďte prosím své jméno a působiště), telefonicky nebo formou SMS na č. (+420) 735 523 479 po skončení přednášky.

Srdečně zveme zájemce ke sledování.

Vážené studentky, vážení studenti,

Hlavní rolí pedagoga je dnes pomáhat studentům orientovat se v záplavě informací

• reportáž České televize o Cenách Wernera von Siemense

 

Cenu Wernera von Siemense 2019 v kategorii Ocenění pedagogické praxe získal Prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Je zakladatelem a vedoucím Laboratoře chemické robotiky (LCHR), která byla otevřena na VŠCHT v Praze v červnu 2008 a kterou do dnešního dnes prošly desítky Ph.D. studentů i studentů bakalářského a magisterského studia, včetně několika post-doktorských výzkumných pracovníků. Profesor Štěpánek byl rovněž školitelem Martina Baloucha, který letos obsadil 2. místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Současnou rolí pedagoga je, podle profesora Štěpánka, pomoci studentům se orientovat v záplavě dostupných informací, držet směr a netěkat a umět si pokládat ty správné otázky. „Práce pedagoga mi dala spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia,“ říká profesor Štěpánek.
Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium – současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Do Prahy a na svou alma mater se vrátil v roce 2008, aby zde založil Laboratoř chemické robotiky (LCHR), v jejímž čele stojí dodnes. Profesor František Štěpánek je autorem více než 140 odborných publikací a držitelem několika významných ocenění za vědeckou práci.
Laboratoř chemické robotiky je vybavena špičkovými přístroji a probíhá v ní multidisciplinární výzkum týkající se vývoje tzv. chemických robotů, tj. syntetických mikročástic, které mají strukturu a funkci inspirovanou jednobuněčnými organismy. Mají například schopnost řízeného vylučování molekul přes polopropustnou membránu, autonomního pohybu v prostředí a disponují systémem vnitřních kompartmentů, v nichž mohou probíhat chemické reakce.

Proč jste se rozhodl pro pedagogickou dráhu?
Chtěl jsem kombinovat výzkum podle mé volby, spolupráci s praxí a výchovu talentů. Vysoká škola mi pro to přišla jako nejlepší zázemí.

Co vám při učení přináší největší radost?
Vidět postupný přerod studentů z čerstvých maturantů až do profesionálů schopných vzít na sebe a samostatně řídit složité výzkumné nebo aplikované projekty. Mít šanci inspirovat studenty a otevírat jim možnosti profesního uplatnění.

Je učit dneska těžší nebo jiné, než to bylo dřív?
Myslím, že v minulosti bylo učení zejména o předávání informací a faktů. Dnes je dostupnost informací taková, že rolí pedagoga je spíše pomoci studentům se v té záplavě orientovat, držet směr a netěkat, umět si pokládat ty správné otázky. Možná je dnes těžší studenty zaujmout a udržet pozornost v konkurenci všech vjemů z on-line světa.

Co se Vám na současných studentech líbí, případně nelíbí?
Líbí se mi, co všechno jsou schopni samostatně zorganizovat a zařídit, jak se umí propojovat navzájem a pracovat v týmech, nebojí se jít do složitých témat. Velmi se mi líbí, že chtějí mít jasno o smyslu toho, co dělají, chtějí vědět, že mění svět k lepšímu. Také se mi líbí pestrost osobností a pohledů na svět, které studenti přinášejí.

Co byste doporučil těm, kdo zvažují kariéru pedagoga?
Určitě si vyzkoušet i jinou práci, aby měli porovnání. V rámci pedagogické práce pak mít co nejpestřejší skladbu různých typů výuky a nespadnout do rutiny. A neustále si uvědomovat, že cokoli uděláme nebo řekneme, je vnímáno skupinou mladých lidí, které tím formujeme, a že bychom jim měli jít příkladem.

Co nejcennějšího Vám práce pedagoga dala?
Dala mi spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia.

Dostat lék přesně do místa určení a nepoškodit okolí

Druhé místo v Ceně Wernera von Siemense 2019 za nejlepší diplomovou práci získal Ing. Martin Balouch z Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění získal za práci s názvem „Příprava, struktura a chování systémů nanočástic zapouzdřených v lipidických membránách“.

Práce Martina Baloucha řeší problém, jak udržet v liposomech – nosičích léčiv připravených z lipidů – požadovanou účinnou látku nebo její větší množství. Liposomy se využívají k tomu, aby dopravily léčivou látku na místo určení, například do nádoru nebo ložiska zánětu, a přitom po cestě nepoškodily zdravé tkáně. Takto však liposomy fungují jenom pro několik léčivých látek, poněvadž mnoho látek se v liposomu špatně drží nebo je jí tam tak málo, že to pro účinek na nádory nestačí. V rámci diplomové práce byl připraven nanomateriál, který může pro některé látky liposomy vylepšit. Léčivo se nejdříve nachytá na povrch částice s velkým povrchem, která se později i se vším takto navázaným léčivem uzavře do liposomu, kde je chráněna stejnou bariérou jako v případě liposomů. Toto může být výhodné pro málo rozpustné látky, kterých se dokáže nachytat na povrch částice mnohem více, než se jich může rozpustit a uzavřít do samotného liposomu.

„Cílem práce byla příprava nosičů léčiv, takže hlavní využití se nalézá ve farmaceutickém průmyslu při léčbě zákeřných nemocí, pro které nasazení léčiv do celého těla nebo krevního oběhu může způsobovat závažné problémy,“ vysvětluje Martin Balouch. „Je ale třeba přiznat, že práce je ještě hodně daleko od přípravy komerčně využitelných nosičů; dosud ještě neproběhlo ani testování na buněčných kulturách a také látky použité v rámci práce byly jenom barviva a ne léčiva,“ dodává.

„Při práci mě nejvíc bavilo hledání synergie mezi teorií a experimentem, nastavování takových podmínek, aby byl experiment co nejlépe vyřešitelný i teoreticky, a naopak hledání výpočetních modelů takových, které co nejlépe obsáhnou mnou zkoumané problémy a přinesou užitek mé experimentální práci,“ svěřuje se Martin Balouch.

Odevzdáním diplomové práce ale výzkum v tomto směru rozhodně nekončí, i když Martin sám se hodlá více zaměřit na výpočetní techniky v oblasti transmembránového přenosu látek, který hraje klíčovou roli ve využití liposomů, a to v rámci postgraduálního studia. Bude pokračovat u svého školitele, profesora Štěpánka, který letos zvítězil v kategorii „Ocenění pedagogické praxe“. V jeho šlépějích ale budou pokračovat noví studenti, kteří si zvolili podobné téma, a Martin Balouch jim bude pomáhat již v roli konzultanta.

Láska k chemii, která roste a sílí

Martina Baloucha bavila chemie i na střední škole a věnoval se jí i v rámci mimoškolních aktivit – účastnil se chemické olympiády, semináře KSICHT a dalších. V tomto oboru vždy viděl smysl a motivovali ho i přátelé, kteří zvolili stejnou cestu. Volba Vysoké školy chemicko-technologické tedy pro něj byla zcela přirozená. Po třech letech studia se rozhodl specializovat na chemické inženýrství, poněvadž, jak sám říká, nadšení pro často velmi teoretické koncepty ho opustilo, a rozhodl se vydat cestou, kterou považoval za nejbližší praktickému využití.

„Chemické inženýrství si za dobu své existence vybudovalo úžasnou schopnost – na základě relativně jednoduchých postupů analyzovat i zdánlivě velmi složité systémy a zároveň zná možnosti jejich uplatnění v praxi. Proto mě nejvíc baví. Zajímá mě hledání právě takových problémů, kterým může chemicko-inženýrský přístup pomoci k řešení reálných zadání, např. hledání lepších farmaceutických formulací,“ upřesňuje Martin Balouch.

Martin se ale i nadále angažuje v popularizaci chemie a příbuzných oborů středoškolákům. Psal a píše chemickou olympiádu, organizuje seminář KSICHT a je spoluzakladatelem soutěže Chemiklání.

Zdroj:
Siemens, s.r.o., Communications
https://twitter.com/SiemensCzech
http://www.facebook.com/SiemensCzech

Siemens Česká republika
Siemens patří mezi největší technologické firmy v České republice a již více než 125 let je nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou inovativních technologií. Se svými více než 12 000 zaměstnanci se řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku. Portfolio Siemens zahrnuje produkty a řešení pro oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci ve zpracovatelském a výrobním průmyslu. Odděleně vedené společnosti Siemens Mobility a Siemens Healthineers působí na trhu kolejové dopravy a zdravotnických technologií. Český Siemens je průkopníkem v oblasti průmyslové digitalizace, automatizace a inteligentní infrastruktury, v jejichž rámci přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby. Více informací naleznete na http://www.siemens.cz

Koncern Siemens AG
Skupina Siemens Česká republika je součástí globálního technologického koncernu Siemens AG, který je již více než 170 let synonymem pro špičkové technologie, inovace, kvalitu a spolehlivost. Siemens působí po celém světě a zaměřuje se na oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci v zpracovatelském a výrobním průmyslu. Prostřednictvím odděleně vedené společnosti Siemens Mobility, která je předním dodavatelem řešení pro kolejovou a silniční dopravu, Siemens určuje trendy na trhu osobní a nákladní dopravy. V rámci majoritního podílu ve veřejně obchodovaných firmách Siemens Healthineers AG a Siemens Gamesa Renewable Energy je Siemens předním světovým dodavatelem zdravotnických technologií a medicínských digitálních služeb, stejně jako ekologicky šetrných řešení pro výrobu větrné energie na pevnině i na moři. Ve fiskálním roce 2019, který skončil 30. září 2019, dosáhl Siemens tržeb ve výši 86,8 miliard EUR a čistého příjmu ve výši 5,6 miliard EUR. Na konci září 2019 měla společnost po celém světě zhruba 385 000 zaměstnanců. Více informací naleznete na http://www.siemens.com

Ve středu 22. 1. 2020 se v posluchárně BI konal formou mikrokonference již 15. ročník závěrečných obhajob procesních projektů. Každoročně se jedná o jedinečnou událost, kde se při hodnocení projektů a následné diskusi setkávají zástupci průmyslové sféry, současní a bývalí pracovníci fakulty a studenti posledního ročníku studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství. Akci pořádá garant předmětu doc. Ing. František Rejl, Ph.D. spolu se svými kolegy, kterými jsou Dr. Lukáš Valenz a Dr. Jan Haidl. Letos nás navštívili zástupci firem Synthos a.s., Unipetrol RPA s.r.o., Lovochemie a.s., Spolana a.s., Katko s.r.o., Zentiva k.s., Casale Project a.s., Bryan Research & Engineering, Solex Thermal Science, Contipro a.s. a Asahi Beer.

Ve čtvrtek 16. 1. 2020 v Zentivě proběhlo slavnostní předávání každoročních cen The Parc Awards. Oceněni byli dva studenti zapojení do výzkumu v Centru aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc - Pharmaceutical Applied Research Center). Dvě ceny získali naši dva studenti! Vojta Klimša obdržel Expert Choice Award za práci "High throughput screening of spray dried formulations“ a Denisa  Lizoňová získala Student Choice Award za práci „Modified liposomes for targeted drug delivery“. Oběma gratulujeme!

Foto ©David Smrčka

Z