Ústav chemického inženýrství patří mezi největší ústavy Fakulty chemicko-inženýrské. Zajišťuje výuku mnoha předmětů bakalářského i magisterského studijního cyklu, nabízí i řadu předmětů pro posluchače doktorského studijního programu. Široce rozkročeny jsou i výzkumné aktivity ústavu – od tradičních chemicko-inženýrských témat (sdílení hmoty v kolonových aparátech, optimalizace technologických procesů, katalytické reaktory a polymerace) sahají až k nově etablovaným směrům typu mikrofluidní zařízení, bioinženýrské aplikace, příprava a aplikace nanočástic, energetické aplikace a další.
Studentům ústav nabízí možnost spolupráce na vybraných výzkumných projektech, a to i nad rámec bakalářské / diplomové či disertační práce. Velkou výhodou absolventů chemického inženýrství je jejich univerzálnost. Ve světě i u nás patří chemičtí inženýři k nejlépe honorovaným inženýrským profesím a při volbě zaměstnání nemají problémy.
Historie Ústavu chemického inženýrství
Na VŠCHT Praha, jako na prvním pracovišti v Československu, se chemické inženýrství jako předmět začalo vyučovat od roku 1950. V roce 1951 byl zde založen Ústav provozního inženýrství, později Katedra procesů a aparátů a nyní Ústav chemického inženýrství (ÚCHI). Zásluhu na založení tohoto progresivního oboru mají Prof. G. L. Standart, Dr.Sc. (původem z USA) a Prof. Ing. H. Steidl, Dr.Sc. Chemické inženýrství má proto na VŠCHT Praha tradici 70 let a v současné době tvoří nedílnou součást tzv. společného základu u všech studijních oborů na VŠCHT Praha.
Co je chemické inženýrství?
Chemické inženýrství se tradičně zabývá zejména procesy (bio)chemického charakteru, např. jejich návrhy a optimalizací z hlediska technologického, ekologického a ekonomického, analýzami jejich bezpečnosti a spolehlivosti aj. Metodiky chemického inženýrství ve spojení s nejmodernějšími nástroji informatiky a výpočetní techniky umožňují efektivní řešení současných i budoucích problémů zejména chemického, biochemického a farmaceutického průmyslu, ekologie, energetiky a materiálového inženýrství. Moderní chemické inženýrství má záběr mnohem širší a nachází řadu aplikací i v oborech jako jsou např. biotechnologické procesy, tkáňové, genetické a biochemické inženýrství.
Pedagogická činnost ústavu
Ústav chemického inženýrství je hlavním garantem bakalářských studijních programů Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství a Chemické inženýrství a bioinženýrství, zajišťuje výuku řady základních předmětů chemicko-inženýrského kurikula i pro další studijní programy v rámci VŠCHT Praha. Na ústavu jsou každoročně vypracovávány desítky kvalitních bakalářských prací.
V rámci magisterského studia ústav zajišťuje studijní program Chemické inženýrství a bioinženýrství a řadu předmětů povinných, povinně volitelných či volitelných pro další magisterské studijní programy. Při výuce ve studiu oboru se plně uplatňuje kreditní systém, takže si posluchač může své vzdělání do značné míry uzpůsobit dle svých preferencí. Požaduje se pouze, aby si mezi povinnými, a skupinami volitelných předmětů vybral tak, že splňuje požadovaný počet kreditů. Kromě chemicko-inženýrsky orientovaných předmětů prohlubujících teoretický základ daného oboru je v nabídce i skupina předmětů zabíhajících do jiných oborů (mikro- a nanotechnologie, biotechnologie, fyzikální chemie, ekonomika, atd.) a skupina předmětů zaměřených na zvládnutí práce s výpočetní technikou a standardním programovým vybavením jako jedním z významných nástrojů chemického inženýra. Všeobecný přehled a samostatná experimentální i teoretická práce se upevňují v laboratořích oboru, exkurzích a odborné praxi. V závěru magisterského studia vypracovává každý student diplomovou práci, která má charakter základního nebo aplikovaného výzkumu teoretického či experimentálního, silně jsou zastoupena témata související s matematickým modelováním procesů.
Zájemci o doktorské studium si mohou vybrat téma, pracoviště a vedoucího. Vědecká příprava trvá zpravidla 4 roky, během ní je třeba složit 3-6 zkoušek z jednotlivých předmětů, zkoušku z angličtiny a rigorózní zkoušku. K tomu ještě náleží sepsání a obhájení doktorské disertační práce, která má prokázat schopnost samostatné vědecké práce.
Studenti a výzkum na ÚCHI
Studenti se podílejí na výzkumu na našem ústavu často již od 2. ročníku bakalářského studia. Nejpozději ve 3. ročníku si vybírají téma bakalářské práce, přičemž nabídka témat je velice široká zejména pro studenty studijních programů Chemické inženýrství a bioinženýrství, Chemie a Nano- a mikrotechnologie pro chemické inženýrství a zahrnuje možnost práce experimentální i teoretické, včetně možnosti práce na špičkových přístrojích a seznámení s pokročilými technikami matematického modelování apod. Většina studentů poté pokračuje studiem magisterského program Chemické inženýrství a bioinženýrství, přičemž v rámci studia postupně roste podíl samostatné odborné práce v některé z výzkumných skupin na ústavu. Pro zájemce o akademickou i R&D kariéru nabízíme i doktorský program Chemické inženýrství.
Studentská vědecká konference
Studentská vědecká konference (SVK) je studentská soutěž, na níž studenti bakalářského i magisterského studia prezentují výsledky své výzkumné práce. Soutěž se koná každoročně druhé polovině v listopadu a na tento den je vyhlášen Rektorský den. Na našem ústavu je otevíráno 6 - 8 sekcí, kde soutěžící studenti prezentují své práce formou přednášek. Tyto příspěvky jsou hodnoceny komisemi složenými z pedagogů ústavu a zástupců průmyslové sféry. Nejlepší práce ve všech sekcích jsou odměňovány finančně, na odměnách se pravidelně podílejí i naši průmysloví partneři.
Informace pro uchazeče u studium
Pokud uvažujete o studiu programů zajišťovaných naším ústavem, přihlaste se ke studiu na Fakultu chemicko-inženýrskou VŠCHT. Nabízíme kvalitní inženýrský základ se širokými možnostmi uplatnění! Posluchači se mohou již v raných fázích studia podílet na experimentálním i teoretickém výzkumu, budou využívat špičkovou techniku i programové vybavení.
Předmět „Procesní projekt“ je ve své novodobé podobě vyučován na Ústavu chemického inženýrství již dvacet let. Záznamy z výuky prvních ročníků jsou kusé, o průběhu druhých deseti let již však máme přesné informace. Za „druhý poločas“ se ve vedení studentských skupin vystřídalo deset pracovníků ústavu, bylo obhájeno 67 projektů a výukou prošlo celkem 291 studentů. Tyto projekty byly zadávány ve spolupráci s patnácti podniky českého chemického průmyslu.
Procesní projekty mohou představovat pro studenty první vážný střet s realitou řešení problémů v podobě, v jaké se v průmyslu opravdu objevují. Studenti na exkurzi v podniku rychle pochopí, že ke splnění úkolu budou potřebovat stejně tak řešič diferenciálních rovnic jako štafle, kbelík a stopky. Pochopí, že každý z pracovníků v podniku zadavatele si události pamatuje trochu jinak a především je různě interpretuje. Pochopí, že neustálá komunikace se zadavatelem i mezi sebou je holá nutnost. Studenti nás ale nikdy nezklamali a přes počáteční rozčarování (např. letos zaznamenané zaúpění: „To není chemické inženýrství, ale detektivka…“) dotáhli projekty ke zdárnému zakončení. Zástupci průmyslových podniků ostatně práci studentů na projektech vysoce cení, což dokonce někdy vyvrcholí přímou nabídkou pracovního místa v daném podniku.
Velké poděkování patří firmám Casale Project, Kovohutě Příbram, Leancat Electrolyzers, Lovochemie, Spolchemie a Synthomer, které se letos podílely na zadání studentských projektů a umožnily tak propojení akademické výuky s reálnými výzvami průmyslové praxe.
Zatím se zdá, že éra Procesních projektů druhým poločasem nekončí a doufáme, že spolupráce mezi ÚCHI a průmyslem formou výuky Procesních projektů bude úspěšně pokračovat i nadále.
[autor] =>
[iduzel] => 83626
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[81459] => stdClass Object
(
[nazev] => Ceny rektora 2024
[datum] => 17.12.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 17.12.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0003~~y00syS8tLgEA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => Matouš Tůma oceněn za příkladné skloubení studia na VŠCHT a působení v národní sportovní reprezentaci ČR
[odkaz] =>
[detail] =>
Ceny rektora za rok 2024 předal rektor Milan Pospíšil na tradičním adventním koncertě VŠCHT Praha v Betlémské kapli. Mezi oceněnými byl i Matouš Tůma z našeho ústavu. Gratulujeme!
Matouš Tůma
Za příkladné skloubení studia na VŠCHT a působení v národní sportovní reprezentaci ČR
Bc. Matouš Tůma je studentem 2. ročníku magisterského studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství na Ústavu chemického inženýrství, kde pracuje pod vedením pana profesora Přibyla. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum transportních procesů a elektroforézy. Kromě studia dosahuje vynikajících výsledků v moderním pětiboji. Mezi jeho největší sportovní úspěchy patří titul juniorského mistra světa ve štafetě v roce 2022 a bronzová medaile ze štafety na mistrovství světa téhož roku.
[autor] =>
[iduzel] => 81459
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[81542] => stdClass Object
(
[nazev] => Ceny Crytur 2024
[datum] => 20.12.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 20.12.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~882sAAA.png
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => V soutěži o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách získala čestné uznání naše studentka Ing. Nina Nováková
[odkaz] =>
[detail] =>
18. 12. 2024 byly v sídle společnosti Crytur v Turnově odměněny nejlepší diplomové práce v materiálových vědách. Do pětice vítězných prací se probojovala i naše studentka z Ústavu chemického inženýrství. Ing. Nina Nováková, která vypracovala svou diplomovou práci s názvem "Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system" pod vedením doc. Jitky Čejkové, si ze slavnostního předávání cen odvezla čestné uznání. Gratulujeme!
Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 39 diplomových prací. Soutěží vždy tým školitel/ka a student/ka, protože kvalita práce je do značné míry určena právě jejím vedením. Hodnotící komise složená z výzkumných pracovníků společnosti CRYTUR, spol. s r.o. posuzovala úroveň práce, inovativnost a její aplikovatelnost v praxi. Pro tento ročník byl důraz kladen na experimentální část, pečlivost zpracování výsledků a systematičnost přístupu k řešení problému. Většina přihlášených prací byla prezentována na konferencích, publikována v odborném tisku, což svědčí o jejich vysoké kvalitě jak z hlediska obsahu, tak i formy zpracování.
Všechny oceněné diplomové práce pocházejí z deseti českých a slovenských vysokých škol. Nejvíce prací bylo zasláno z různých fakult ČVUT, odkud přišlo celkem devět prací. Na odměnách mezi absolventy a jejich školiteli bylo letos rozděleno celkem 130 000 Kč. Všichni ocenění pokračují ve své vědecké kariéře a doktorském studiu.
Přehled oceněných prací:
1. místo: Ing. Matěj Štíbr
Značení SPIONs s modifikovaným povrchem diagnostickými i terapeutickými radionuklidy
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze
Školitel: RNDr. Martin Vlk, Ph.D., Katedra jaderné chemie
Předložená práce se zabývá velmi zajímavou a recentní oblastí studia přípravy a modifikací SPIONs s perspektivními radionuklidy 161Tb a 225Ac. Terbium-161 bylo poměrně čerstvě uvedeno do preklinického výzkumu a má potenciál stát se perspektivním radionuklidem, doplňujícím 177Lu a 225Ac v klinické praxi. Výsledky přinesly důležité poznatky do základního výzkumu o procesu selektivní vazby na povrch nanomateriálů, využitelných právě ve zdravotnictví a léčbě pacientů.
2. místo: Ing. Dominika Popelová
Generace laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze
Školitel: Ing. Jan Šulc, Ph.D., Katedra laserové fyziky a fotoniky
Autorka se věnovala generaci laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm. Ve své diplomové práci prokázala, že toto záření lze efektivně generovat pomocí jednoduchých a kompaktních laserů, využívajících thuliová pevnolátková aktivní prostředí a objemové Braggovy mřížky navržené pro tuto vlnovou délku. Tyto lasery mají potenciální využití mj. v aplikacích, jako jsou Lidary nebo optické komunikace ve volném prostoru.
3. místo: Mgr. Kristián Šalata
Structure parameters of martensite in Ti alloys modified by presence of oxygen atoms
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Školitel: RNDr. Dalibor Preisler, Ph.D., Katedra fyziky materiálů
Práce přináší poznatky pro výzkum metastabilních titanových slitin pro účely vývoje materiálu na výrobu bioimplantátů. Autor se věnoval návrhu, výrobě a charakterizaci slitin se zvýšenou koncentrací kyslíku s cílem objasnit změnu krystalické struktury při jejich zakalení. Tato transformace sehrává důležitou úlohu při optimalizaci mechanických vlastností slitin pro výrobu kloubních implantátů, jakými jsou pevnost a elastické chování podobné kosti. Výsledky byly prezentovány na několika mezinárodních konferencích a získané poznatky budou dále aplikované na výzkum nových slitin s vylepšenými vlastnostmi plastické deformace.
Čestné uznání: Ing. Nina Nováková
Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system
Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Školitelka: doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D., Ústav chemického inženýrství
Téma předkládané práce se věnuje umělému životu (artificial life) a živým technologiím (living technologies). Autorka se zaměřila na růst a morfologické změny myelinových figur připomínajících myelin obklopující nervová vlákna. Výzkum naznačuje možnosti praktického využití v oblasti řízeného podávání léčiv, tvorby samoopravných povrchů a vývoje biokompatibilních materiálů s adaptivními vlastnostmi. Zároveň zdůrazňuje význam interdisciplinárního propojení chemie, fyziky a materiálových věd, a může inspirovat vývoj sofistikovaných materiálů, které reagují na své prostředí a přizpůsobují se externím podmínkám.
Ing. Filip Wick
Vliv granulometrie prášku na mechanické a únavové vlastnosti Al aditivně naneseného nadzvukovou kinetizací
Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze
Školitel: doc. Ing. Jan Čížek, Ph.D., Ústav materiálového inženýrství
Autor ve své práci pomohl rozvinout zcela novou metodologii hodnocení, a rovněž unikátní metodu
testování samotnou. „Cold gas dynamic spray“ je nová technologie schopná nanášet ochranné či funkční vrstvy o tloušťkách až několik mm, čímž se liší například od procesů PVD či HiPIMS. Na rozdíl od generačně starších technologií žárového nanášení nedochází k tavení materiálu, čímž metoda mimo jiné umožňuje depozici kovů a slitin bez jejich oxidace či chemických a fázových změn. Tyto charakteristiky samy o sobě otevírají metodě obrovské pole uplatnění v mnoha odvětvích. V posledních cca 10 letech se navíc ukazuje, že použití metody lze rozšířit z vrstev na aditivní výrobu, tedy 3D tisk materiálů (CSAM). Zde díky svým nesporným výhodám předčí i v současnosti dramaticky se rozvíjející metody 3D tisku pomocí laserů či elektronových paprsků.
Cenu za nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách uděluje sponzor soutěže, CRYTUR, spol. s r.o., od r. 2014. Soutěž je otevřena všem studentům českých a slovenských vysokých škol. Aktuálně hodnocené práce musely být podány k obhajobě v období od 1. 10. 2023 do 30. 9. 2024. Za dobu trvání soutěže bylo vyplaceno na odměnách 1 221 000 Kč.
Turnovský CRYTUR patří k vedoucím technologickým firmám, zabývajících se výrobou specializovaných opto-elektronických zařízení pro použití například v elektronové mikroskopii, medicinálních laserech, vědeckých zařízeních či výkonných světelných zdrojích. Společnost se dlouhodobě zabývá vývojem a výrobou syntetických krystalů, které tvoří často jádro těchto řešení, ale také třeba důležitou část detekčních zařízení pro fyziku, jaké jsou například v CERNu. CRYTUR dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů. Vědecko-výzkumné projekty byly v minulosti oceněny několikrát agenturou CzechInvest, firma získala ocenění v soutěži “Diamanty českého průmyslu.” Dlouhodobě se řadí mezi lídry českého technologického průmyslu. Společnost je PwC Firmou roku 2023 a její ředitel Jindřich Houžvička nositel titulu EY Podnikatel roku Libereckého kraje 2023 a Technologický podnikatel ČR 2023.
Působí na českém trhu od r. 2015 jako poradenský portál pro studenty, absolventy a firmy působící ve výzkumu a vývoji v přírodovědných oborech v České republice. Cenu CRYTUR spoluorganizuje od počátku její existence.
Ve středu 27. listopadu se uskutečnila oslava 85. narozenin pana profesora Miloše Marka. Jeho životní příběh a zásluhy o rozvoj Ústavu chemického inženýrství si můžete připomenout v rozhovoru z roku 2015, kdy obdržel Cenu ministryně školství.
V předvečer 35. výročí sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly medaile a ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Cena Josefa Hlávky je určena pro talentované studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol a brněnské techniky, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, a pro talentované vědecké pracovníky Akademie věd do 33 let věku.
Nositelem Medaile Josefa Hlávky se stal profesor Igor Schreiber z našeho Ústavu chemického inženýrství. Gratulujeme!
Foto: Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových"
Gratulujeme Martinu Balouchovi za získání Thudichumovy ceny pro mladé vědce, která je udělována každé dva roky Výzkumným centrem pro fosfolipidy mladým vědcům, kteří provedli vynikající výzkum v oblasti fosfolipidů a publikovali své výsledky v renomovaných vědeckých časopisech. Cena nese jméno německého lékaře a biochemika Johanna Ludwiga Wilhelma Thudichuma (1829–1901), který byl průkopníkem výzkumu fosfolipidů při zkoumání chemického složení mozku. Martin obdržel cenu za svůj originální výzkum týkající se permeace léků přes lipidové dvojvrstvy, počítačového návrhu proléčiv a spolupermeace. Mnoho gratulací k této zasloužené ceně!
S radostí oznamujeme, že se k nám na svou alma mater vrátila Anna Vanluchene (rozená Pittermannová), nyní v roli odborné asistentky. Anna dokončila magisterské studium chemického inženýrství na VŠCHT Praha v roce 2014. Poté absolvovala dvojitý doktorský program mezi UPMC v Paříži a VŠCHT Praha, financovaný francouzskou vládou. Její doktorský výzkum, dokončený v roce 2018, se zaměřoval na syntézu kompartmentalizovaných mikročástic pro cílené dodávání léčiv pomocí mikrofluidních čipů.
Po doktorátu byla Anna na mateřské dovolené a zároveň pracovala na částečný úvazek v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde se věnovala fotokatalýze v mikroproudových reaktorech. V roce 2022 získala dvouleté postdoktorské stipendium Marie Skłodowska Curie Actions (MSCA) na výzkumném projektu ElectronsOnRun, který zkoumá elektrochemickou fluoraci v mikroproudových podmínkách na univerzitě v Gentu.
Od září Anna posílí náš tým jako odborná asistentka, kde se bude soustředit na využití chemického inženýrství pro rozvoj zelené chemie, zejména v oblasti fotochemie a průtokové chemie v mikroreaktorech. Vítáme ji zpět a přejeme mnoho úspěchů v nové roli!
Emilia Jakubowska je farmaceutka a od roku 2016 pracuje ve výzkumu a výuce na Ústavu a katedře farmaceutické technologie na Lékařské univerzitě v Poznani v Polsku. Její hlavní výzkumné zájmy se zaměřují na inženýrství částic, krystalizaci a technologie pro zlepšení rozpustnosti (dizertační práce na téma vývoj a charakterizace nanokrystalů cilostazolu, 2023). Vedla projekt financovaný Národním centrem vědy v Polsku a spoluvedla projekt H2020-MSCA-RISE „ORBIS“ (778051). Emilia má zkušenosti se spoluprací s farmaceutickým průmyslem, které získala během spoluprací a stáží, například ve firmě APC Ltd. (Dublin).
Na VŠCHT Praha Emilia absolvuje postdoc v rámci Maria Sklodowska-Curie Actions (HORIZON-MSCA-2023-PF-01) na projektu ManCoProc (101152117) - „Pokročilá výroba léčivých látek společným zpracováním s pomocnými látkami prostřednictvím heteronukleace v milifluidickém zařízení“. Projekt ManCoProc je veden pod dohledem profesora Františka Štěpánka a zahrnuje spolupráci se společností Zentiva, kde Emilia dokončí závěrečnou část výzkumu. Hlavním cílem této práce je vyvinout metodu společného zpracování aktivních farmaceutických ingrediencí (API) s částicemi pomocných látek, aby se zlepšily jejich tokové a mechanické vlastnosti. Projekt přispěje ke zlepšení možnosti výroby léčiv v kontextu probíhajícího přechodu farmaceutického průmyslu na kontinuální výrobní přístup.
[autor] =>
[iduzel] => 78722
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[78629] => stdClass Object
(
[nazev] => Letní akce pro středoškoláky
[datum] => 21.08.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 21.08.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~K0stSknNAwA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => Tento týden se koná letní škola a také nás navštívili studenti z Německa
[odkaz] =>
[detail] =>
Tento týden se na VŠCHT Praha koná již 38. ročník akreditované letní školys názvem „Chemie pro život“, určené pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol. Tato akce je součástí servisu VŠCHT Praha pro střední školy a nabízí jedinečnou příležitost pro vzájemnou inspiraci mezi předními odborníky z naší univerzity a pedagogy. V rámci letní školy jsou připraveny přednášky zaměřené na nejnovější trendy a poznatky z oblasti chemie, které přesahují běžnou středoškolskou výuku. Středoškolští pedagogové mohou získané informace využít k motivaci svých žáků pro studium chemie.
Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh, které probíhají v moderních laboratořích VŠCHT Praha. V rámci těchto úloh náš ústav nabízí „Chemické inženýrství pro začátečníky a pokročilé“. Studenti se zde seznamují se základními jednotkovými operacemi a v laboratoři nano-mikro připravují kosmetickou emulzi. Jako suvenýr si pak odnášejí domů krém, který sami vyrobili.
Tento týden nás také navštívili studenti z německého Gymnasium am Wall z města Verden. Jitka Čejková jim přednesla přednášku o Karlu Čapkovi, robotech a svém výzkumu a knihách v souvislosti s naší univerzitou. Studenti měli rovněž možnost prohlídky laboratoří našeho ústavu.
Obrovská gratulace studentce našeho ústavu Nině Novákové! Na konferenci ALIFE 2024 o umělém životě v Kodani získal její poster shrnující část výsledků její diplomové práce cenu za nejlepší studentský poster na konferenci. Poster připravila na základě svého článku ve sborníku "Myelin Figures Formation from Oil Droplets in Surfactants: Insights for Wet Artificial Life" (spoluautoři Jan Macháček a Jitka Čejková, MIT Press Artificial Life Conference Proceedings, 2024).
Many congratulations to Martin Balouch from the group of Prof. František Štěpánek for winning 3rd place in the Pharmacy category (Sanofi Prize), one of several Scientific Prizes awarded annually by the French Embassy in Prague. Martin was nominated for his PhD thesis titled “Investigation of mass-transfer properties and permeability control of phospholipid bi-layers” and received his prize at a ceremony in the presence of Nobel Prize laureates including prof. Jean-Marie Lehn. Congratulations for this well-deserved award!
[autor] =>
[iduzel] => 78047
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[78048] => stdClass Object
(
[nazev] => Cena Make Our Planet Great Again
[datum] => 03.07.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 03.07.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~83eKNzM3tojPyEzPAAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => 1. místo získala Marie Plachá ze skupiny prof. Petra Kočího
[odkaz] =>
[detail] =>
Cenu Make Our Planet Great Again za environmentální a klimatický výzkum pořádá Velvyslanectví Francie v ČR společně s BNP Paribas. Tato cena má za cíl odměnit výzkumnou práci českých studentů v oblasti změny klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vítězové obdrží finanční pomoc a první dva také možnost absolvovat stáž ve Francii ve výzkumné laboratoři. Cena byla udělena během recepce na Francouzském velvyslanectví v Praze, Buquoyský palác, které předsedají profesor Jean-Marie Lehn, laureát Nobelovy ceny za chemii, a pan velvyslanec. Make our Planet Great Again je iniciativa prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, která byla zahájena 1. června 2017 po rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Je to výzva pro výzkumné pracovníky a učitele, podnikatele, sdružení a nevládní organizace, studenty a veškerou občanskou společnost, aby se mobilizovali a připojili k Francii v boji proti globálnímu oteplování.
Foto Marie Plaché z promocí v Betlémské kapli.
Abstrakt práce
Ačkoliv se Evropská unie posouvá k elektrickému pohonu vozidel, spalovací motory zůstanou v této a následujících dekádách důležitými zdroji mechanické energie, a to zvláště pro těžká nákladní vozidla. Proto bude důkladné ošetření jejich spalin důležitou a nezbytnou součástí řešení problematiky ekologického dopadu provozu vozidla. Má práce se věnuje vývoji matematických modelů popisujících v měřítku pórů procesy probíhající uvnitř stěn katalytických filtrů pevných částic pro čištění výfukových plynů. Modely jsou založeny na snímcích z rentgenové tomografie, 3D rekonstrukci porézních struktur stěn a rozložení katalytického materiálu. Mezi zkoumané procesy patří proudění, difúze a reakce plynu, pohyb pevných částic, jejich filtrace a růst nánosů zachycených částic. Modely, které jsem vyvinula, tvoří modulární sadu simulačních nástrojů ve výpočetním prostředí OpenFOAM. Uvedené nástroje jsem použila pro simulace několika filtrů pevných částic s a bez katalytického materiálu, přičemž jsem studovala vliv mikrostruktury na účinnost filtru. Výsledky simulací umožnily předpovědět klíčové funkční parametry vzorků filtrů, včetně permeability stěn, konverze plynných složek a filtrační účinnosti jak v čistém stavu, tak během akumulace sazí. Model filtrace a akumulace částic se podařilo ověřit pomocí časově rozlišené rentgenové tomografie. Modely a výsledky simulací byly uveřejněny v šesti článcích v impaktovaných časopisech a představeny na mezinárodních konferencích ve formě šesti přednášek a pěti plakátových sdělení. Provedené simulace poskytují cenné informace o procesech probíhajících v porézních stěnách katalytického filtru. Vyvinuté modely fungují jako výkonný nástroj pro virtuální testování nových prototypů filtrů a získané výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu pro ladění mikrostruktury katalytického filtru směrem k optimálnímu výkonu v průmyslovém měřítku. Takto vylepšené katalytické filtry mohou výrazně snížit množství produkovaného znečištění po celou dobu životnosti vozidel.
[autor] =>
[iduzel] => 78048
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[78014] => stdClass Object
(
[nazev] => Slavnostní promoce v Betlémské kapli
[datum] => 02.07.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 02.07.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~i3cJdjY3MTQAAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => V úterý 25. června 2024 se rozdávaly nejen diplomy čerstvým absolventům a docentům, ale i medaile FCHI
[odkaz] =>
[detail] =>
V úterý 25. června 2024 se v Betlémské kapli konaly slavnostní promoce, při kterých získali diplomy dva noví habilitovaní docenti z našeho ústavu, doc. Viola Tokarová a doc. Alexandr Zubov. Diplomy si zároveň převzali čerství PhD absolventi. V rámci magisterských promocí, kdy dochází k předání diplomů novým inženýrům, se konal již potřetí slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty, prof. Michal Přibyl, osobně předal medaili za vynikající organizační činnost paní Michaele Javorské z našeho ústavu. Všem oceněným blahopřejeme! Novým inženýrům a čerstvým PhD absolventům přejeme mnoho úspěchů v jejich budoucí kariéře, osobním životě a dalším vědeckém působení.
Druhý ročník konference „Rosteme s chemií“ se konal 27. - 28. června 2024 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tato akce byla primárně zaměřena na mladé chemiky do 35 let. Organizátorům se podařilo navázat na loňský úspěšný ročník, který započal společné potkávání, diskutování, navazování spoluprací a vzájemnou motivaci. Opět se podařilo dostát hesla konference "Rosteme s chemií". Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na této akci reprezentovalo i několik studentů z naší fakulty. Dvoudenní setkání studentů těžilo z podpory Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České chemické společnosti a dalších sponzorů a partnerů, což zajistilo hodnotný zážitek pro všechny účastníky. Cena za nejlepší přednášku a poster byla sponzorována firmou Metrohm. Dále byly uděleny tři čestné ceny. Ocenění získali roční členství v České chemické společnosti a věcné dary od sponzorů. Jsme hrdí, že jednu z těchto cen získala Nina Nováková z Ústavu chemického inženýrství za svou přednášku „Biomimetické chování v chemických systémech: tvorba myelinových figur“ (spoluautory byli její školitelka Jitka Čejková a Jan Macháček). Toto ocenění zdůrazňuje kvalitu a dopad její práce. Gratulujeme Nině a děkujeme všem účastníkům z naší fakulty za vzornou reprezentaci VŠCHT Praha.
[autor] =>
[iduzel] => 78062
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[78015] => stdClass Object
(
[nazev] => Dva čerství absolventi
[datum] => 30.06.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 30.06.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~c6wwLQoodKwAAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => double degree programu „Chemical Engineering and Bioengineering“ ve spolupráci s Università degli Studi di Cagliari
[odkaz] =>
[detail] =>
Naši studenti, Daniel Bambas a Dan Unzeitig, úspěšně obhájili své diplomové práce a složili státní závěrečnou zkoušku s vyznamenáním 10. června 2024. Tímto získali double degree titul inženýr z Univerzity v Cagliari a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Oba studenti strávili poslední rok na Università degli Studi di Cagliari (UniCa), kde vypracovali své diplomové práce.
Program dvojího diplomu „Chemical Engineering and Bioengineering“ je realizován ve spolupráci s Università degli Studi di Cagliari (UniCa) v Itálii. Studenti získávají tituly jak z VŠCHT Praha, kde se uděluje titul Inženýr („Ing.“) po absolvování magisterského studijního programu „Chemické inženýrství a bioinženýrství“, tak z UniCa, kde získávají titul Laurea magistrale in Ingegneria Chimica e dei Processi Biotecnologici (Master of Science in Chemical Engineering and Biotechnological Processes), s akademickým titulem „Dottore Magistrale“. Délka studia je 2 roky, což odpovídá 4 semestrům a 120 ECTS kreditům. Studenti stráví na VŠCHT Praha 3. a 4. semestr, tedy 60 ECTS kreditů. Kontaktními osobami na VŠCHT Praha jsou doc. Zdeněk Slouka pro organizaci a studijní plány a Adéla Habartová pro přihlašovací proces a registraci. Studenti musí mít při nástupu na VŠCHT Praha získáno 240 ECTS kreditů (180 za bakalářský program a 60 za první rok magisterského studia).
Gratulujeme Danielu Bambasovi a Danu Unzeitigovi k jejich významnému úspěchu a přejeme mnoho dalších úspěchů v jejich profesní kariéře.
Oznamujeme naši spolupráci se společností Bürkert, uznávaným lídrem v oblasti kvality výrobků a inovací v oblasti manipulace s kapalinami a plyny. Toto partnerství představuje pro společnost MarbleMat významný krok, který nám umožní zajistit homogenní výrobu. Vyjadřujeme poděkování týmu společnosti Bürkert za jejich podporu a vysoce kvalitní výrobky. Společně chceme pokročit ve výrobě našich tuhých receptur na bázi lipidů Oil Marbles, vhodných zejména pro farmaceutické a nutraceutické aplikace. Zůstaňte informováni, protože se s vámi podělíme o další novinky týkající se našeho pokroku.
Minulý pátek, 14. června 2024, se konalo výjezdní zasedání Ústavu chemického inženýrství (ÚCHI) v Hostinci Selský dvůr v Biskoupkách u Zbiroha. Setkání se zúčastnili pedagogové z našeho ústavu a celý den byl věnován klíčovým tématům a budoucímu směřování našeho ústavu.
Diskutovalo se o inventuře úkolů z minulého výjezdního zasedání, aktuálních informacích k pedagogice zahrnující bakalářské studium, CHI-II a nové magisterské studenty. Probírala se vize výuky společného základu na VŠCHT Praha a co může čekat Ústav chemického inženýrství. Dále jsme analyzovali tok studentů mezi studijními programy a zkoumali, zda studenty inspirujeme nebo odrazujeme.
Dalšími tématy byly rozvoj a implementace „Sustainability“ v bakalářském programu NANO, sylabus magisterského studijního programu s návaznostmi, duplicity, aktuálním stavem a výhledem do budoucna, a také výuka v anglických studijních programech garantovaných ústavem.
Diskutovalo se také o budování pověsti dobré „graduate school“ v chemickém inženýrství, postavení ÚCHI v rámci fakulty s vyzdvižením silných a slabých stránek naší činnosti a přípravě na externí evaluaci vědecké kvality akademických pracovníků ústavu. V neposlední řadě jsme se věnovali výzvám pro chemické inženýrství.
Po skončení oficiální části programu následovaly volnočasové aktivity, včetně výletu na rozhlednu, a celý den byl zakončen společnou večeří.
Děkujeme všem zúčastněným za aktivní účast a přínosné diskuse!
Všichni jste srdečně zváni, abyste se k nám připojili, poslechli si a diskutovali o výzkumu našeho hosta. Opět bude podáváno občerstvení, čaj a káva, tak nezapomeňte přinést i své hrnky!
[autor] =>
[iduzel] => 77830
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[77827] => stdClass Object
(
[nazev] => Jana Sklenářová a Jan Perner
[datum] => 14.06.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 14.06.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~80rMS4xPLE8sSok3MjAy0TU0NTarMDQ0NQIA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => obdrželi ocenění od Electrostatics Society of America (ESA) na výročním meetingu v Kanadě
[odkaz] =>
[detail] =>
Na výročním setkání Elektrostatické společnosti Ameriky (ESA) v Ottawě, Kanada, získali naši doktorandi dvě prestižní ocenění. Jana Sklenářová se umístila na 2. místě v soutěži o nejlepší studentskou prezentaci s příspěvkem nazvaným „Experimentální popis morfologie částic polyolefinu a jeho využití v kvantitativním srovnání nabíjení různě vyráběných vzorků“, zatímco Jiří Perner se umístil na 3. místě v soutěži o nejlepší poster s příspěvkem „DEM model pro triboelektrifikaci drsných částic“. Velké gratulace těmto talentovaným mladým vědcům!
První inženýrská je již tradiční grilovací garden party na VŠCHT Praha pro čerstvé inženýry. Početnou skupinu mezi nimi včera tvořili i absolventi z našeho ústavu, kteří v pondělí nebo úterý úspěšně obhájili své diplomové práce a složili státní závěrečné zkoušky. Gratulujeme!
Life is most often defined as a self-sustaining chemical system capable of adaptive evolution. The origin of adaptive evolution is, therefore, fundamental to origins of life, as any system capable of it can start rapidly increasing in complexity eventually leading to extant biology. So, could non-biological chemistries evolve? Theoretical research suggests the possibility of compositional inheritance in some chemical systems, which is based on the relative abundances of their component molecules. Using an experimental framework of recursive transfers-with-dilution I am searching for heritability and evolvability in two types of systems: particles composed of short-chain amphiphiles and small-molecule chemical systems. In the experiments with amphiphilic particles, we observe irregular changes in various properties, including fluorescence of Nile Red dye, with a tendency for parent and offspring samples to have correlated values, suggestive of heritability. This last result, combined with evidence of temporal autocorrelation across generations, suggests the possibility that vesicles could respond to selection. Additionally, in experiments using a mixture of several organic and inorganic compounds with pyrite mineral we also detect evidence of heritability of chemical composition, however only in a relatively small set of compounds. Overall, in this talk I will outline our approach to experimentally quantifying chemical evolution and will show that it can be applied to various systems.
Více než tři desítky zástupců našeho ústavu se tento týden zúčastnily jubilejní 50. mezinárodní konference Slovenské společnosti chemického inženýrství (SSCHE) ve Vysokých Tatrách. Tento velmi příjemný zážitek byl obohacen během posledního večera konference, kdy pořadatelé oznámili, že cenu za nejlepší poster ve výši 250 EUR získala naše talentovaná studentka magisterského studia Adéla Kavalová ze skupiny Sashi Zubova za svůj poster s názvem „Matematické modelování poly(laktidové) depolymerizace“. Gratulujeme!
Cenu Via Chimica pro rok 2024 získala naše studentka Karolína Slonková. Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získala Karolína Slonková za excelentní bakalářskou práci s názvem „Analýza uvolňování léčiv z nosičů responsivních na magnetické pole.“ V práci, kterou obhájila na VŠCHT Praha, Karolína Slonková navrhla magneticky responsivní mikročástice, které mohou pomoci v boji proti bakteriím. Společně s oceněním obdrží mladá vědkyně od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.
Dnešní medicína umí za pomoci gelů, částic nebo pásek umístěných přímo do těla pacientů uvolňovat léčivo přímo na místě, kde je to potřeba. Takovéto nosiče s léčivy se používají například při výměně kloubu nebo po zavedení zubního implantátu. Jejich problémem však je, že léčivo vylučují nekontrolovaně, což znamená, že třeba v případě antibiotik může vzniknout bakteriální rezistence. „Proto jsme přišli s nápadem zapojit do boje s bakteriemi magnetické nanočástice. Ty dokážou díky vnějšímu podnětu ve formě magnetických impulzů léčivo do těla řízeně a dokonce i opakovaně dávkovat,“ vysvětluje laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková podstatu svého oceněného výzkumu.
Výzkum, na kterém Karolína Slonková pracovala dva roky, vznikal v laboratoři chemické robotiky prof. Františka Štěpánka na VŠCHT v Praze. „Laboratoř jsem si vybrala díky své školitelce, dr. Denise Lizoňové. O jak špičkový tým jde, jsem zjišťovala až postupně, a o to více jsem si vážila toho, kolik času mi byli kolegové ochotni věnovat,“ říká laureátka ceny Via Chimica. Na výzkumném tématu přitom pracuje i nadále. „Nyní zkoumám kapacitu systému, tedy kolik cyklů je schopna mikročástice podstoupit a jaké množství antibiotika je při takovém počtu cyklů schopna uvolnit. Tyto výsledky budou doufejme brzy publikovány,“ usmívá se čerstvá laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková.
David Zůza: Device for simultaneous dissolution and permeation measurement
Ondřej Šrom: Study of hydrodynamic stress in cell culture bioreactors via lattice-Boltzmann CFD simulations supported by micro-probe shear stress method
Na VŠCHT Praha zamíří dvě nové držitelky prestižního grantu Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (MSCA PF), financovaného z evropského programu Horizont Evropa. Tyto granty umožňují talentovaným postdokům realizaci vlastního excelentního výzkumného projektu a všestranný profesní rozvoj.
Dr. Emilia Jakubowska z Poznań University of Medical Sciences získala výjimečných 100 % v hodnocení projektu “Advanced manufacturing of drug subs tances by co-processing with excipients through heteronucleation in a milifluidic device (ManCoProc)”. Ten bude realizovat na Ústavu chemického inženýrství pod vedením prof. Františka Štěpánka po dobu 19 měsíců, vč. 3 měsíců tzv. “non-academic placement” ve společnosti Zentiva.
Dr. Yirong Zhao uspěla s dvouletým projektem “Developing high-energy tellurium/selenium redox-amphoteric conversion cathode chemistry for aqueous aluminum batteries (TSRA)”. Z Technische Universität Dresden se přesune na Ústav anorganické chemie, kde bude pracovat pod vedením prof. Zdeňka Sofera.
Dalších 14 projektů dosáhlo hodnocení dostatečné pro získání synergického financování z programu OP JAK, Projektové centrum proto již připravuje společnou žádost (tzv. Chemfells VII). Celkem 16 z 25 podaných návrhů tedy získalo nárok na financování z některého zdroje, stejně jako ve výzvě 2022.
VŠCHT Praha tak navázala na úspěch z předchozích let a zařadila se opět mezi nejúspěšnější české instituce. Z celkového počtu 8039 podaných projektů bude financováno 1249, do ČR putuje 12 z nich. Na VŠCHT nyní již probíhá 5 projektů MSCA PF (vč. dvou ze specifické výzvy pro ukrajinské výzkumníky) a 11 projektů MSCA PF financovaných OP JAK (projekty Chemfells V a VI).
Včera se na VŠCHT Praha uskutečnilo výroční udílení cenThe Parc. Členové se sešli, aby oslavili všechny úspěchy uplynulého roku, poblahopřáli těm, kteří ukončili své působení v The Parc, a také si vyslechli zprávy o úspěších letošních výzkumů.Byla udělena čtyři ocenění:
1. místo: Doreen Pritts
2. místo: Anežka Nováková
3. místo: Adam Waněk
Experts' Choice: Stanislav Chvíla
Gratulujeme vítězům a děkujeme všem, kteří přispěli a úpřispívají do The Parc.Jsme nadšeni vaším výzkumem!
Náš kolega Petr Mazúr, odborník na baterky, u příležitosti svého životního jubilea vydal se svou kapelou Zbytečný luxus album s názvem Forty. Na albu se podílely čtyři desítky osobností (mezi nimi i další kolegové z našeho ústavu). Jak to celé vzniklo, se můžete dočíst v článku "FORTY: Je 40 hostů na albu Zbytečný luxus?", a fotoreportáž z křtu, který proběhl 1. února 2024 v Klubu Letka, naleznete na Facebookové stránce kapely Luxus. Album si můžete poslechnout zdarma (nebo koupit) na internetu. Ale pokud byste měli zájem o cédéčko, nebo si chtěli popovídat třeba o bateriích, tak navštivte Petra Mazúra v jeho kabinetu nebo laboratoři.
dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI. Obhajoby se budou konat v úterý 23. 1. 2024 od 12:00 h v posluchárně BI, budova B VŠCHT, Technická 3. Studenti budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse. Letos budeme obhajovat následujících osm projektů:
1
Snížení spotřeby zemního plynu ve výrobě etylbenzenu v Litvínově
Synthos
2
Nová koncepce plynného a kapalného čpavku v Lovochemii, a.s.
Lovochemie
3
Vytvoření modelu hvozdění se zaměřením na úspory spotřeby tepla při tomto procesu
Prazdroj – Nošovice
4
Technologii na snížení obsahu HCl ve spalinách
Spolchemie
5
Design of ammonia scrubber
Casale
6
Model jednotky ETBE
Unipetrol
7
Optimalizace dochlazování čpavku pro chlazení při výrobě piva
Prazdroj-Popovice
8
Posouzení vlivu koncentrace promotoru na proces krakování ve výrobě VCM
Spolana
Po skončení obhajob bude prostor pro krátké představení firem.
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat přibližně od 17 h.
S pozdravem
doc. František J. Rejl, garant předmětu
a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl, Dr. Zedníková a Dr. Vonka
Slovo „robot“ bylo poprvé světu představeno 25. ledna 1921, kdy měla v Národním divadle v Praze premiéru hra Karla Čapka nazvaná R.U.R. s podtitulem Rossum's Universal Robots. Sté výročí premiéry se kvůli covidovým opatřením pořádně oslavit nedalo, a tak si význam Čapkova díla připomeneme o něco později v den nekulatého výročí. Tímto jste srdečně zváni 25. ledna 2024 na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na křest knihy s názvem „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“, která vychází v prestižním americkém vydavatelství MIT Press 16. ledna a která úzce souvisí s knihou v češtině „Robot 100: Sto rozumů“ vydanou Vydavatelstvím VŠCHT Praha na podzim 2020.
Editorkou obou knih je Jitka Čejková z našeho ústavu a v obou knihách nalezneme Čapkovo R.U.R. v plném znění, eseje a pěkné obrázky. V anglickém vydání „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ je čtenářům nabídnut zcela nový překlad R.U.R. do angličtiny, o který se postaral Štěpán Šimek, profesor a vedoucí Divadelní katedry na Lewis and Clark College v Portlandu v USA. Do angličtiny přeložil řadu současných českých divadelních her, je autorizovaným překladatelem děl Václava Havla, přeložil všechny hry Petra Zelenky a nyní moderně přeložil i sto let staré Čapkovo drama. Na rozdíl od některých jiných překladů, neudělal žádné škrty, přeložil každé slovo a řádek a oproti originálu nic nezměnil, a tak se anglicky mluvící čtenáři mohou seznámit s nejvěrnějším překladem původních Čapkových myšlenek.
Zatímco česká verze Robot 100 obsahuje příspěvky od stovky osobností (proto ten podtitul „Sto rozumů“), do anglického vydání byla vybrána jen dvacítka esejí souvisejících převážně s vědním oborem umělý život (a proto se v názvu objevuje „.. a vize umělého života“). Čtenář má možnost se dočíst, co se za 100 let od doby, kdy bylo poprvé použito slovo „robot“, v oblasti robotiky, syntetické biologie a umělé inteligence a umělého života změnilo, které otázky stále zůstávají nezodpovězeny a naopak které další výzvy přináší dnešní doba a moderní technologie. Diskutována jsou i společenská témata a problémy týkající se globalizace, rozdělení moci a bohatství, náboženství nebo postavení žen ve společnosti. V české verzi je možno vedle odborných textů psaných vědci populárně naučným způsobem nalézt i příspěvky umělců, spisovatelů, rozhlasových a televizních moderátorů nebo i sportovců, kteří se zamýšlejí nad minulostí, současností a budoucností robotů.
Různé pohledy na roboty v knihách nalezneme i obrazovou formou. V české verzi je ústřední obálka od Jonáše Ledeckého a pak několik kreseb od českých i zahraničních umělců. V anglickém vydání jsou všechny eseje uvedeny kresbami z 49. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice, jejímž tématem v roce 2021 byli roboti a umělá inteligence.
V obou knihách je také otištěn Čapkův fejeton z Lidových novin z roku 1935 s názvem „Autor robotů se brání“, ve kterém Čapek zdůrazňoval, že při psaní R.U.R. „myslil na moderní chemii“ a „nemínil poslat na svět panáky z plechu, nadívané kolečky, fotobuňkami a jinými mechanickými hejbly“. Tento jeho text nám připomíná, že ačkoli dnes je slovo „robot“ hojně používáno pro elektromechanická zařízení, původní idea byla roboty připravit chemickou syntézou z nové hmoty, která se prostě chová jako živá. Podle Čapka na naší planetě nebyly vyčerpány všechny možnosti tvoření a právě snahy nalézt látky, jiné než ty, ze kterých je vybudována živá buňka, jiné alternativy života, hmotný substrát, ve kterém by se mohl vyvinout život, kdyby se nebyl dal od začátku jinou cestou, tak právě to patří mezi cíle vědců z vědní oblasti umělý život. A právě proto se oslav Čapkova díla chopila univerzita zaměřená na chemii a technologie.
O kvalitě obou knih svědčí pozitivní recenze jak českého vydání, tak i ohlasy na anglickou verzi. V časopise Science minulý týden vyšel celostránkový rozbor knihy „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“, v němž zaznívá např. „Nejvýznamnějším přínosem svazku je nový překlad hry Štěpána S. Šimka, kterému se daří zachytit surrealistickou podivnost Čapkovy temné komedie omylů a zpřístupnit text současnému publiku.“ The Irish Times o knize napsali "Povinná četba pro každého, koho zajímá umělý život."
Představení obou knih „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ a „Robot 100: Sto rozumů“ proběhne 25. ledna 2024 od 15 hodin v posluchárně BI VŠCHT Praha (Technická 3, Praha 6) zakončené křtem knihy (okolo 18 hodin) a autogramiádou. Knihy bude možno zakoupit si na místě. Na křest knihy „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ přijedou někteří autoři osobně (Seth Bullock, Julyan Cartwright, Gusz Eiben, Carlos Gershenson, Jana Horáková, Sina Khajehabdollahi, Julie Nekola Nováková, Antoine Pasquali), někteří se zúčastní pouze vzdáleně (George Musser, Olaf Witkowski, Hemma Philamore, Nathaniel Virgo a další). Účast přislíbili i autoři, jejichž příspěvky se objevily pouze v českém vydání „Robot 100: Sto rozumů“ (např. Vladimír Kočí, Steen Rasmussen, Petr Salaba, František Štěpánek, „Vědátor“ Jan Tomáštík). Na dálku se také připojí překladatel Štěpán Šimek a zástupci vydavatelství MIT Press. Pár slov pronese i rektor VŠCHT Praha, pan profesor Milan Pospíšil, ředitel Památníku Karla Čapka ve Strži, Zdeněk Vacek, a kurátorka Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice, Veronika Trubačová.
Křest se uskuteční jako veřejná akce v rámci Dynalife COST meetingu. COST program podporuje evropskou spolupráci ve vědeckém a technickém výzkumu (The European Co-operation in Scientific and Technical Research), zajišťuje koordinaci výzkumu formou tzv. sladěných evropských akcí a jednou z takovýchto akcí je i COST Action CA21169 DYNALIFE (Information, Coding, and Biological Function: the Dynamics of Life), do které je zapojena jak editorka knih Jitka Čejková, tak i mnozí z autorů, kteří v knihách „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ a „Robot 100: Sto rozumů“ vzdali hold nejen robotům, ale hlavně Karlu Čapkovi.
Zároveň bychom širokou veřejnost chtěli pozvat ke zhlédnutí putovní výstavy Zdeňka Vacka „ROBOT: Born in Czechia, known all over the world“, která byla připravena u příležitosti českého předsednictví v Radě EU. Poté, co byla vystavována v Bruselu, Štrasburku, Lucembursku a Památníku Karla Čapka ve Strži, je nyní až do konce ledna umístěna v Technické ulici před budovou B Vysoké školy-chemicko technologické v Praze. Tato výstava připomíná nejen světový ohlas Čapkovy vizionářské divadelní hry R.U.R., v níž se roboti poprvé objevili na scéně, ale také současné úspěchy české robotiky, a to od konverzujícího chatbota Alquista a neúnavného zedníka z ČVUT, přes chemické roboty z VŠCHT Praha, až po vojenské robotické aplikace. Nechybí samozřejmě ani panel věnovaný knize „Robot 100: Sto rozumů".
***
COST (European Cooperation in Science and Technology) is a funding organisation for research and innovation networks. Our Actions help connect research initiatives across Europe and beyond and enable researchers and innovators to grow their ideas in any science and technology field by sharing them with their peers. COST Actions are bottom-up networks with a duration of four years that boost research, innovation and careers.
Ondřej Navrátil: Fluid bed coating in pharmaceutical industry
Martin Bureš: Carbon felt electrodes in redox flow batteries: overview, mathematical modelling and micro-computed tomography
Organizuje Sasha Zubov
[autor] =>
[iduzel] => 75546
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[75551] => stdClass Object
(
[nazev] => Nový patent
[datum] => 02.01.2024
[priorita] =>
[platne_od] => 02.01.2024
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~y8xNTE8FAA.png
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => udělen týmu ve složení David Zůza, Marek Šoltys a František Štěpánek
[odkaz] =>
[detail] =>
Nový patent s názvem “Method of producing mesoporous SiO2 particles, mesoporous SiO2 particles and use thereof“, jehož autory jsou David Zůza, Marek Šoltys a František Štěpánek, byl právě plně udělen Úřadem pro duševní vlastnictví ČR pod patentem č.309925. Mezoporézní částice oxidu křemičitého mají různé aplikace, včetně formulace léčiv a dodávání léčiva.Tento patent pokrývá novou metodu kontinuálního výrobního procesu bez emulzí, který poskytuje mezoporézní částice oxidu křemičitého s vynikajícími vlastnostmi ve srovnání s komerčně dostupnými materiály a je snadno škálovatelný z laboratoře na průmyslovou výrobu.Patent je výsledkem našeho dlouhodobého závazku k základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti mezoporézních materiálů a jejich chemicko-inženýrských aplikací.
Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.
Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.
„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“
Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.
Ocenění z VŠCHT
2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii
Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.
3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes
Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.
Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane
Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.
Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie
Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.
Pamětní granty Martiny Roeselové pro rok 2024 uděleny. 10 mladých vědkyň a vědců získá celkem 1,5 milionu korun
7. prosince 2023
Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun.
Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.
„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.
Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“
Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024 jsou:
·Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)
·Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)
·Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
·Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
·Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)
·Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)
O Martině Roeselové a pamětním grantu
Martina Roeselová (1965–2015) byla mezinárodně uznávaná fyzikální chemička z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své plodné vědecké kariéry vychovala s podporou svého muže Marka tři děti, přitom současně podporovala začínající vědkyně a vědce a snažila se v akademickém prostředí vytvářet podmínky k tomu, aby bylo možné úspěšně kombinovat rodinný život a vědeckou práci. Pro to vše byla Martina oblíbenou přednášející, školitelkou a kolegyní. Když Martina v únoru 2015 ve věku nedožitých 50 let zemřela na rakovinu, rozhodli se její kolegové založit na její počest vědecké stipendium, jehož cílem bylo poskytnout finanční podporu studujícím či začínajícím vědcům a vědkyním-rodičům, která by pokryla potřebné služby péče o děti. První grant byl udělen pro rok 2016 a finančně jej podpořila rodina Martiny Roeselové a řada další soukromých dárců. Od roku 2022 grant uděluje a rozvíjí Nadační fond IOCB Tech.
Nadační fond IOCB Tech
Nadační fond IOCB Tech (nf-iocbtech.cz) byl založen v roce 2022 techtransferovou společností IOCB Tech. Ta je dceřinou firmou Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, pro který zajišťuje služby související s přenosem poznatků základního výzkumu do praxe. Posláním fondu je přispívat k rozvoji vědy a praktickému využití jejích výsledků v životě. Posiluje rovněž povědomí veřejnosti o zásadním přínosu vědeckého bádání. Specializuje se na pomoc konkrétním vědcům a projektům či na získávání zahraničních výzkumných pracovníků pro českou vědu. Podporuje také studijní pobyty a výměnu zkušeností mezi vědci a studenty nebo podnětné projekty zaměřené na popularizaci vědy a jejího přínosu pro společnost. Od svého vzniku rozdělil fond již přes 32 milionů korun.
Na VŠCHT Praha míří 13 projektů GAČR, z toho 7 bude řešeno na naší Fakultě chemicko-inženýrské. 3 standardní projekty budou mít hlavní řešitele z našeho Ústavu chemického inženýrství.
Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv
[autor] =>
[iduzel] => 74448
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[74449] => stdClass Object
(
[nazev] => Cena Julie Hamáčkové
[datum] => 30.11.2023
[priorita] =>
[platne_od] => 30.11.2023
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~K07MLU3NAQA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => Bc. Samuel Uhliarik se umístil na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK
[odkaz] =>
[detail] =>
Dne 30. 11. 2023 proběhl na VŠCHT Praha již devátý ročník soutěže studentských prací o Cenu Julie Hamáčkové. Jedná se o soutěž studentských prací vypracovaných studentkami a studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří do svého výzkumu začleňují analýzu dle genderu a/nebo pohlaví. Letos se na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK se umístil Bc. Samuel Uhliarik z našeho ústavu se svou prací "Optimalizácia výrobného procesu minitabliet s vysokým obsahom účinnej látky". Blahopřejeme!
Ve dnech od 6. do 9. listopadu 2023 se v Konferenčním centru AV ČR na zámku v Třešti uskutečnila tradiční chemicko-inženýrská konference CHISA. Program nabídnul zajímavé plenární a studentské přednášky a prezentace posterů. V soutěži o nejlepší studentský příspěvek získala třetí místo Laura Bábanová z naší fakulty, která svou práci vypracovala v rámci Erasmus pobytu na Istituto per la Tecnologia delle Membrane (Consiglio Nazionale delle Ricerche) v Itálii. Je studentkou Ústavu chemického inženýrství a nyní pracuje na své diplomové práci pod vedením doc. Jitky Čejkové a prof. Karla Friesse. Její příspěvek se zabýval funkcionalizovanými polymerními membránami pro degradaci pesticidů. Gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy na letošní prestižní konferenci CHISA 2023.
[autor] =>
[iduzel] => 74128
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[74053] => stdClass Object
(
[nazev] => Technologický magazín WIRED přichází i do Česka
[datum] => 06.11.2023
[priorita] =>
[platne_od] => 06.11.2023
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~C_cMcnWJT0wpjo83tDQyqAARBXnpAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => A v prvním čísle se objevuje i článek o práci prof. Štěpánka
[odkaz] =>
[detail] =>
WIRED je nejznámější technologický magazín světa. Vznikl v roce 1993 v San Franciscu a nyní, po 30 letech existence, přichází do Česka a na Slovensko. Bude tu s námi na webu, na sociálních sítích, později v tištěné podobě a v dalších oblíbených formátech. Je a bude místem pro každého zvědavého člověka a všechny, kdo cítí, že technologie hrají v současné společnosti důležitou roli. WIRED CZ & SK také je a bude místem, které přesvědčí každého, že technologie jsou důležité pro všechny bez rozdílu.
V nakladatelství Havlíček Brain Team vyšly dvě odborné publikace "Pivovarství, teorie a praxe výroby piva" a "Sladařství, teorie a praxe výroby sladu". Docentka Pavlína Basařová z našeho ústavu je členkou autorského kolektivu. Jak je vidět, chemicko-inženýrské jednotkové operace lze nalézt ve všech výrobních odvětvích.
Student Viet Tomáš Nguyen z Laboratoře biomimetického inženýrství získal na konferenci ECCE 2023 (14th European Congress of Chemical Engineering) v Berlíně, Německu cenu za nejlepší poster s názvem "Surface patterning methodology for cell culture". Gratulujeme!
Od 4. do 8. září se naši doktorandi účastnili dvou prestižních mezinárodních konferencí, na nichž získali ocenění pro své postery s tematikou recyklace a zpracování plastového odpadu.
Jana Sklenářová získala cenu za nejlepší poster pro svůj příspěvek "Třídění plastového odpadu s pomocí triboelektrifikace a následné separace elektrickým polem" na konferenci Electrostatics 2023 v Londýně, UK. Jakub Klimošek obdržel cenu za svůj poster na téma "Recyklace a vylepšení plastů metodami na bázi solventů" na 14. mezinárodním workshopu polymeračního reaktorového inženýrství v Postupimi, Německu.
Srdečně blahopřejeme našemu studentovi Martinu Roudnému, který vyhrál republikové akademické mistrovství v orientačním běhu jak na střední trati (6000 m), tak ve sprintu (3600 m).Mistrovství se konalo v Olomouci v rámci Českých akademických her 2023 a Martin zvítězil z pole více než 50 závodníků.Velká gratulace k tomuto výjimečnému úspěchu a obrovský respekt za to, že dokázal spojit špičkový sportovní výkon se studiem chemického inženýrství!
(Martin na fotce druhý zleva)
[autor] =>
[iduzel] => 73031
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[73057] => stdClass Object
(
[nazev] => Science Day v Zentivě
[datum] => 05.09.2023
[priorita] =>
[platne_od] => 05.09.2023
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~DcixAQAgCAOwlyjQWq7hA_8fNWPqNGlrVlOhYqb_oFeWqbATQCcN7X0.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => a silné zastoupení zaměstanců i studentů z našeho ústavu
[odkaz] =>
[detail] =>
Početná skupina doktorandů ze skupiny Chobotix se zúčastnila Science Day v Zentivě, české farmaceutické společnosti a hlavnímu průmyslovému spolupracovníkovi a partnerovi v rámci konsorcia The Parc, do něhož je zapojena i VŠCHT Praha.Akci zahájil vedoucí našeho ústavu, prof.František Štěpánek, který je vědeckým ředitelem The Parc, Dr. Ondřej Dammer, výkonný ředitel The Parc, Dr. Martin Albert, hlavní vědecký ředitel Zentivy, a Dr. Steffen Saltofte, generální ředitel Zentivy.Děkujeme všem prezentujícím za to, že se o svou práci podělili se širším publikem a že o svých výzkumných projektech horlivě diskutovali nejen s technickými specialisty z oblasti výzkumu, vývoje a výroby, ale také s kolegy z jiných odvětví společnosti.
[autor] =>
[iduzel] => 73057
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[72795] => stdClass Object
(
[nazev] => Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé
[datum] => 22.08.2023
[priorita] =>
[platne_od] => 22.08.2023
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~y0ktyctUKM7Oz0kEAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => v rámci letní školy pro středoškolské učitele a studenty středních škol
[odkaz] =>
[detail] =>
Dnes na VŠCHT Praha vypukl již 37. ročník letní školy pro středoškolské učitele a studenty středních škol. Jitka Čejková na této akci poprvé přednášela v roce 2006 a od té doby se zapojuje pravidelně, zejména jako lektor v rámci laboratorních úloh pro studenty i učitele. Letos spolu s doktorandkami Lízou Mutylo a Verčou Lesákovou připravily program s názvem "Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé". 10 studentů dnes zavítalo do poluchačských laboratoří chemického inženýrství, kde se seznámilo s různými jednotkovými operacemi a aparaturami, a poté do poluchačských laboratoří "nano mikro", kde si studenti v rámci laboratorní úlohy Emulze připravili (a pak domů v kelímku odnesli) krém. Letní škola potrvá až do črtvrtka.
Novinkám ve vývoji léčiv se od 30.7. do 3.8. společně věnovali izraelští a čeští vědci a zástupci světového farmaceutického průmyslu v rámci už tradiční akce Prague – Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development. Inspirativní přednášky sledovali v izraelském Rehovotu studenti z různých zemí včetně Česka a seznamovali se s detaily vzniku nových léků, od základního výzkumu po uvedení do klinické praxe.
Většinou se jednalo o doktorandy a postdoktorandy, kteří se letos rekrutovali z celkem 26 zemí. O přednášky se staraly rovným dílem ÚOCHB, VŠCHT Praha a v posledních pěti letech také prestižní vědecká instituce z Izraele, Weizmann Institute of Science. Vedle kapacit z akademické sféry tradičně nechyběli ani pracovníci velkých farmaceutických společností. Letos se účastnil například Pfizer, AbbVie, NeuroDerm, Solgate nebo Anima Biotech.
Cílem bylo studenty a studentky lépe připravit na nástrahy, které se pojí s vývojem nových léčiv. Ať už je potíže potkají na začátku cesty, tedy v laboratořích vědeckých institucí, během snahy získat potřebné finanční zdroje nebo při budování spolupráce s farmaceutickými firmami. V praxi panuje značná konkurence a šanci uspět má jen zlomek slibných molekul. Důležitou roli přitom hraje, jak dobře je nastavený systém převádění výsledků vědeckého bádání do praxe, tzv. transfer technologií.
Náš Ústav chemického inženýrství na této akci reprezentovali tři studenti (Martin Balouch, Stanislav Chvíla a Filip Hládek) a také profesor František Štěpánek. Zatímco řečníci se zabývali především objevy a vývojem léků, naši zástupci měli příspěvky zaměřené na formulace špatně rozpustných léků.
[autor] =>
[iduzel] => 72400
[canonical_url] => _clone_
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[72370] => stdClass Object
(
[nazev] => Prof. Chien-Yen Chen z National Chung Cheng University
[datum] => 11.07.2023
[priorita] =>
[platne_od] => 11.07.2023
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~KyjKTwMA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => měl dnes v rámci své návštěvy našeho ústavu přednášku o biosurfaktantech
[odkaz] =>
[detail] =>
Prof. Chien-Yen Chen z National Chung Cheng University (Taiwan) měl dnes od 14 hodin v Uhelně v rámci své návštěvy našeho ústavu přednášku o biosurfaktantech.
Title: A unique biosurfactant Surfactin, its properties and application
The application of a high throughput analysis method for the screening of potential biosurfactants from natural sources has been developed. The method described here is based on the effect of meniscus shape on the image of a grid viewed through the wells of a 96-well plate. Methods of producing the lipopeptide biosurfactant, surfactin, from cultures of Bacillus subtilis (BBK006) have been investigated. A reactor with integrated foam fractionation was designed and used in batch and continuous modes. Neutron reflectometry has been used to study the structure of the biosurfactant, surfactin, at the air/water and at the hydrophobic solid/water interfaces. The study of photoluminescence of single-walled carbon nanotubes wrapped with surfactin was carried out. Synthesis ofsilver and gold nanoparticles using a borohydrate reduction was performed at three pH levels and two different temperatures in the presence of surfactin that was used to stabilize the formation of silver and god nanoparticles. Synthesis of brushite particles in reverse microemulsions of the biosurfactant surfactin was investigated. A novel BMSN (biologically synthesized mesoporoussilica nanoparticles) material was prepared using abacteria-mediated biosurfactant. Removal of fluoride from water was stydied using the bacterial surfactin mediated novel hydroxyapatite nanoparticle. Low-temperature synthesis of rose-like ZnO nanostructures was sunthesized using surfactin and their photocatalytic activityhas been checked. Removal of mercury by foam fractionation was also carried our using surfactin, a biosurfactant. This report describes the use of a renewable, environmentally compatible, biodegradable surfactant as a stabilizing agent for the synthesis of nanoparticles and their application for evrinmenal issues.
V pátek 2. 6. a včera jsme měli tu čest přivítat na našem Ústavu chemického inženýrství studenty, kteří mají v plánu v září nastoupit do prvních ročníků bakalářského studia. Konkrétně se jednalo o studenty studijních programů Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství a Chemické inženýrství a bioinženýrství na Fakultě chemicko-inženýrské. Tato akce byla zorganizována s cílem seznámit nové studenty se studiem u nás a přiblížit jim atmosféru naší fakulty. Program začal srdečným uvítáním ze strany pana děkana a následovalo setkání s garanty oboru a tutory, kteří jim představili studijní plány a nabízené předměty. Jako součást programu měli studenti možnost navštívit laboratoře, které jsou pro studium nano a mikrotechnologií a chemického inženýrství a bioinženýrství klíčové. Během prohlídek jim bylo ukázáno moderní vybavení a technologie, kterými náš ústav disponuje. Studenti se tak mohli seznámit s prostředím, ve kterém budou strávit následující tři roky svého studia, možná i déle, pokud se rozhodnou pak pokračovat v magisterském studiu. Těšíme se na příchod nových studentů a věříme, že jejich studijní zkušenost na naší fakultě bude plná nových poznatků, přátelské atmosféry a úspěchů.
Konferenci ICheap pořádá každoročně Italská společnost chemického inženýrství, letos již po šestnácté. Letos se této významné akce, která probíhala od 21. do 24. května 2023 v krásném historickém městě Neapol v Itálii, zúčastnilo pět našich zástupců z řad studentů a také zaměstnanců ze skupiny BEAMlab.
Rádi bychom poděkovali The Italian Association of Chemical Engineering za uspořádání této prestižní konference, kde naši studenti a zaměstnanci reprezentovali svůj výzkum v oblasti výpočetní dynamiky tekutin, fotokatalýzy, zachytávání CO2 a farmaceutického výzkumu.
Jsme také rádi, že naši student a zaměstnanci reprezentovali Ústav chemického inženýrství na této konferenci, kde prezentovali svůj talent a expertizu. Skvěle tak ukazují naši snahu o posun vědeckého poznání v oblasti chemického inženýrství a jeho propojení s dalšími obory. Gratulujeme všem zúčastněným a děkujeme za reprezentaci našeho ústavu.
Pátek 26. května 2023, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Tentokrát budou přednášet hosté z Universidad de Huelva (abstrakty)
Dr. Claudia Roman: Phase affinity of nanoparticles in immiscible polymer blends: theoretical prediction, experimental evidences and strategies to minimize the percolation threshold
Prof. Moisés García-Morales: Case study: The selective localization of MWCNTs in PMMA/LDPE nanocomposites
Konferenci SSCHE pořádá každoročně Slovenská společnost chemického inženýrství, letos již po čtyřicáté deváté. I letos se této významné akce, která probíhala od 15. do 18. května 2023 v krásném prostředí Vysokých Tater, v Hotelu SOREA Hutník, Tatranské Matliare, zúčastnily téměř dvě desítky našich zástupců, a to jak z řad studentů, tak zaměstnanců.
Účastníky konference zaujaly nejen prezentace našich reprezentantů, ale i jejich postery, které dosáhly vysoké úrovně. Eliška Paulíková, studentka 3. ročníku bakalářského studia, za svou práci s názvem "Study of Translational and Rotational Motions of Self-Propelled Liquid Robots" byla oceněna v posterové soutěži. Je skvělé vidět, že naši studenti a zaměstnanci excelují v oboru chemického inženýrství a přinášejí inovativní přístupy a výzkum do širokého spektra oblastí.
Rádi bychom poděkovali Slovak Society of Chemical Engineering za uspořádání této skvělé konference a také open access časopisům Catalysts, Energies a Processes, kteří podpořili finančně vítěze studentské posterové soutěže.
Jsme hrdí na naše studenty a zaměstnance, kteří reprezentovali Ústav chemického inženýrství na této konferenci a předvedli svůj talent a odbornost. Je to skvělý příklad našeho úsilí o vědecký rozvoj a přínos v oblasti chemického inženýrství. Gratulujeme všem zúčastněným a děkujeme za reprezentaci našeho ústavu!
V den, kdy všichni Jiří slaví svůj svátek, se nám donesla smutná zpráva, že nás jeden Jiří opustil. V sobotu, ve věku nedožitých 91 let, zemřel pan docent Jiří Vlček, dlouholetý pracovník našeho ústavu. Pan docent Vlček se zabýval zejména výzkumem míchání ve skupině prof. Kudrny; působil též v roli proděkana pro pedagogiku na naší fakultě. Byl autorem a spoluautorem řady učebnic. Jménem našeho ústavu vyjadřujeme upřímnou soustrast celé rodině pana docenta Jiřího Vlčka.
Publikace s názvem “Computational prodrug design methodology for liposome formulability enhancement of small-molecule APIs” se objevila na titulní straně dubnového čísla časopisu Molecular Pharmaceutics. Autory jsou náš doktorand Martin Balouch a jeho školitel František Štěpánek, dále Kateřina Storchmannová a Karel Berka z Palackého univerzity v Olomouci. Práce vznikla i díky podpoře The Parc.Článek referuje o nové výpočetní strategii pro návrh proléčiv za účelem modifikace jejich rychlosti permeace přes lipidové dvojvrstvy.To je důležité jak pro špatně prostupující látky pro zlepšení jejich biologické dostupnosti, tak pro velmi rychle prostupující látky pro umožnění jejich formulace do lipozomů.
V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru. Gratulujeme!
Contipro patří mezi světové lídry ve výrobě a výzkumu kyseliny hyaluronové. První březnový den vyrazili na exkurzi do sídla této biotechnologické společnosti v Dolní Dobrouči zástupci našeho ústavu, aby domluvili případnou spolupráci a možnosti zapojení studentů do výzkumných projektů.
V pátek 22. 2. 2023 se sešli členové The Parc, aby oslavili to nejlepší z uplynulého roku. Kromě množství vědeckých publikací a úspěšné mediální prezentace The Parc byli vybráni nejlepší přispěvatelé na sympoziích.
Na fotografii zleva doprava:
Elizaveta Mutylo (The Parc Students' Choice 2022, 3. místo) Martin Krov (The Parc Students' Choice 2022, 2. místo) Ondřej Navrátil (The Parc Experts' Choice 2022). Thao Tranová (The Parc Students' Choice 2022, 1. místo)
„Nanotechnologický výzkum je výzkum budoucnosti – jdeš naproti trendu zmenšování veškerých technologií.”
Na střední se Jakub profesionálně věnoval hokeji a do školy si chodil spíš odpočinout. Všechno mu šlo, ale ne vše ho bavilo. Na základě přednášky o vlastnostech křemíku se nakonec rozhodl pro studium chemie na VŠCHT.
„Fascinovalo mě, že se dá křemík využít při léčbě rakoviny. Chtěl jsem o tom zjistit víc!”
Jakub je zvyklý fungovat v týmu, učit se v týmu a být v pohybu. Proto se nejvíc našel v laboratoři.
„Bill Gates říkal, že máš dát práci těm lidem, kteří si ji dokáží zjednodušit a vymyslet nové cesty. V laborkách aplikuješ svoje znalosti v praxi a snažíš se vyladit celý proces,” vysvětluje.
Jakub navazuje na výzkum křemíku a ve své práci pokračuje na akademii věd.
„Najednou se přistihneš, že pracuješ s největšími kapacitami na věcech, o kterých si možná ještě před rokem pořádně moc nevěděl. Oni tě respektujou a berou. Navíc si můžu už při škole něco vydělat tím, co mě baví! Z toho mám obrovskou radost a zároveň cítím velkou pokoru,” dodává Jakub.
Práce v laboratorním týmu se podle Jakuba nejvíce podobá hokeji.
„Je to vlastně hokejová situace – každý si hlídá svého hráče. Když mu něco nejde, jdeš mu pomoct. Zkouška je něco jako zápas – nemůžeš to vzdát. Když to nevyjde, poučíš se a příště to jdeš zkusit znovu!”
„Představ si, že máš obří továrnu, chceš být efektivní a vylepšit ji. Chemický inženýr ví, co se ve fabrice děje na všech úrovních. Přichází s řešením, jak to jde dělat jinak, jak toho lze dělat víc, aby to stálo míň.”
Kačku na střední škole nelákala vyloženě vědecká kariéra. Bavila ji matematika i chemie a vylučovací metodou došla k VŠCHT. Představa zdlouhavé laboratorní práce akční Kačku příliš neoslovila, proto zamířila ke studiu chemického inženýrství.
„Nejsem vůbec analytik. Vždycky jsem byla spíš akční člověk. V době, kdy ostatní prváci ještě hledali záchody, já už vedla skupinu erasmáků,” popisuje pobaveně Kačka.
Kačku žene vpřed velká zvědavost, ráda zkouší nové věci a ve své bakalářské práci se pustila do experimentálních vod.
„Vyráběla jsem nanočástice z polymerů, do kterých se v budoucnu budou kapsulovat léčiva. Celou aparaturu jsem si k tomu musela postavit sama, protože jsem se rozhodla zkoušet to tak trochu novou metodou.”
Baví ji vést lidi a svou budoucnost vždy viděla spíše ve vedení týmu než výzkumu.
„Když jsem byla malá, vymyslela jsem si, že změním svět. Ale pak mi došlo, že ho nezměním sama,” směje se.
Na začátku se bála, aby na škole nebyla za “strašného hňupa”, ale byly to obavy marné. Říká, že na VŠCHT nepotkala jediného tuctového člověka. Studium ji otevřelo obzory a naučilo trpělivosti.
dovolte, abychom vás pozvali na letošní XVIII. obhajoby Procesních projektů, které se budou konat v úterý 24. 1. 2023 od 12:00 h v posluchárně BI. Studenti zde budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse.
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 18:00 h v posluchárně B028.
Na obhajoby rovněž přijedou zástupci devíti firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.
Letos obhajujeme následující projekty:
Pořadí při obhajobách
Projekt
Konzultant
VŠCHT
Průmyslový partner
1.
Optimalizace jednotky ETBE v rafinerii Kralupy
L. Valenz
Unipetrol
2.
Energetická bilance hvozdění zeleného sladu ve sladovně Prazdroj.
M. Zedníková
Prazdroj
3.
Zvýšení účinnosti trigenerace
J. Haidl
Synthos
4. (1. skupina po 1. přestávce)
Posouzení vlivu provozních podmínek na likvidaci benzenu a TCE chlorací
F. J. Rejl
Spolana
5. (2. skupina po 1. přestávce)
Absorpce chlóru
V. Nevoral
(Spolchemie)
6. (3. skupina po 1. přestávce)
Optimalizace procesu hvozdění
L. Valenz
Prazdroj Nošovice
7. (1. skupina po 2. přestávce)
Design of liquid storage
M. Zedníková
Casale Project
8. (2. skupina po 2. přestávce)
Navržení systému záchytu emisí z výroby Kilolabu (sprejová sušárna)
Vítězem letošního ročníku soutěž o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách "Cena Crytur 2022" se stal student našeho ústavu Ing. Adam Baláž s prací „Study of drug delivery to tumors using advanced liposomal formulations“. Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.
„Práce se věnuje aktuálnímu tématu dopravy léčivých látek specificky do nádorových buněk. Velmi dobře shrnuje dosavadní problematiku, možnosti a úskalí cílené dopravy látek do rakovinových buněk, což je dnes velmi sledovaná oblast. Experimentální část přehledně demonstruje aplikace bioaktivních komponent do lipozomálních struktur, jejich procesy a unikátní vlastnosti. Celkově je práce psaná poutavě a odborně na velmi dobré úrovni,“ shrnuje ve svém hodnocení vítězné práce Ing. Antonín Fajstavr, R&D projekt inženýr v Crytur, spol. s r.o.
Adam získal odměnu 40 000 Kč, jeho školitelka, Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., 10 000 Kč. Oficiální předávání cen se konalo v hybridním režimu po dvou letech v sídle firmy v Turnově. Vítěz a jeho školitelka se připojili on-line.
Článek "Solvatochromic Shift Enables Intracellular Fate Determination of Curcumin Nanocrystals” autorského kolektivu Denisa Lizoňová, Adéla Brejchová, Eva Králová, Jaroslav Hanuš, František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství byl vybrán na titulní stránku prosincového vydání časopisu Particle & Particle Systems Characterization. Článek popisuje novou metodu, která umožňuje na základě fluorescenční mikroskopie rozpoznat, zda se léčivo uvnitř buněk nachází v krystalické nebo rozpuštěné formě. Grafickou podobu titluního obrázku ztvárnila absolventka našeho ústavu Dr. Nina Kušnírová-Sarvašová. Blahopřejeme!
Na VŠCHT míří 25 projektů GAČR, 13 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 12 projektech VŠCHT spolupracuje. Jeden z podpořených projektů bude řešen i na našem ústavu. Nese název "Vývoj inhalovatelných nosičů pro in-situ tvorbu přírodních antibiotik" a hlavním řešitelem je Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D.
V pátek a sobotu minulý týden u nás na VŠCHT Praha probíhaly dny otevřených dveří. Pokud jste k nám do Dejvic nestihli zavítat, tak 27. a 28. ledna 2023 budete mít další možnost nahlédnout do našich laboratoří a dozvědět se bližší informace o studijních programech nabízených naším Ústavem chemického inženýrství. V příštím akademickém roce otevíráme dva bakalářské programy "Chemické inženýrství a bioinženýrství" a "Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství". Magisterský program nese název "Chemické inženýrství a bioinženýrství" a doktorský program se jmenuje taktéž a dá se studovat dokonce i jako double degree. Pro bližší informace o možnostech studia na našem ústavu případně kontaktujte Jitku Čejkovou (cejkovaj@vscht.cz).
Ústav chemického inženýrství si vás dovoluje pozvat na přednášku Dr. Hermanna J. Feise z firmy BASF na téma „Is a climate friendly chemical industry possible?“, která se uskuteční v pondělí 5. 12. od 16:00 v prostorách Uhelny.
Is a climate friendly chemical industry possible?
The European Green Deal has firmly established the political intend to counteract climate change by reducing greenhouse gas emissions. Current actions focus on the energy and transportation industries. However, the producing industries will clearly become the next target areas for emission reductions. As a clear indication, the member states of the European Union have already initiated an Important Project of Common European Interest (IPCEI) on Hydrogen Technologies and Systems. This program does not only address hydrogen production and infrastructure as well as hydrogen propelled transportation, but also the use of hydrogen to transform the steel, chemical and cement industries. The presentation will discuss the challenges for the chemical industry associated with the transition of Germany and Europe from fossil-based to CO2-emission free energy supply. Replacing fossil energy by renewable energy is not only a technical challenge, it also requires large investments in the distribution grid infrastructure. Independent of the necessary and yet to come grid expansion, energy demand can be expected to widely outpace renewable electricity supply. Therefore, efficient use and value-oriented allocation of energy will be mission critical. The chemical industry is one of the three most energy-intensive sectors. Therefore the increasing use of renewable energy is the key lever for its transformation and requires adjustment of its processes, assets and product portfolio. Regulatory as well as market forces will equally foster this transition. BASF, the largest chemical company in Europe, is re-designing the production such that (almost) CO2-emission free technologies replace current processes based on fossil energy sources and raw materials. The presentation will focus on the challenges associated with transforming a complex system of production processes, the changes in the energy sources and the solutions needed to facilitate the transformation process. It will analyse the areas of change and their effect on scope 1, 2 and three emissions, which determine the carbon footprint of chemical products.
Včera 23.11.2022 naši studenti Karolína Slonková, Lukáš Kamenský a Pavel Zeman ze skupiny Chobotix a Martin Spurný z Kosek Group reprezentovali náš ústav na Studentské vědecké konferenci pořádané na Slovenské Technické Univerzitě (STU) v Bratislavě.
Lukáš Kamenský získal cenu za druhý nejlepší vědecký projekt za práci na téma Řízené uvolňování léčiv z magnetoliposomů. Na třetím místě se umístil Martin Spurný s prací zaměřenou na Elektrochemické testování sulfonovaných antrachinonových derivátů pro aplikaci v redoxních průtokových bateriích. Gratulujeme jim a přejeme hodně úspěchů v dalším bádání!
Tomáš Filous, technický pracovník našeho ústavu a studenty oblíbený instruktor v laboratořích chemického inženýrství, získal Cenu Vitriol 2022 v kategorii nejlepší nepedagogický pracovník, gratulujeme!
Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.
Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o druhý ročník. Ocenění za rok 2022 bylo předáno na plese VŠCHT Praha ve čtvrtek 4. listopadu 2022.
Výsledky
Laureáty druhého ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2022 se v 6 kategoriích stali:
Nejlepší pedagog za FCHI – RNDr. Pavel Galář, Ph.D.
Nejlepší pedagog za FCHT – Ing. Petra Ménová, Ph.D.
Nejlepší pedagog za FPBT – Doc. Ing. Jan Staňek, CSc.
Nejlepší pedagog za FTOP – Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Ing. Roman Thomas Sedlar, MBA, Msc
Nejlepší nepedagogický pracovník – Tomáš Filous
O ceně
Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.
Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).
Náš doktorand Ondřej Rychecký spolu se svými kamarády v roce 2017 založili spolek H2OPODAŘ. Projekt H2Ospodař připravuje a prezentuje aktivity v oblasti hospodaření s vodou pro školy, veřejnost i instituce. Původním cílem projektu bylo vytvoření interaktivní putovní výstavy o koloběhu pitné vody a lepším hospodaření s vodou v domácnostech i v přírodě. S touto výstavou se každý rok účastní několika desítek akcí. Pravidelně také navštěvují ZŠ a SŠ a nově usilují o to stát se informační a vzdělávací platformou zaměřenou na šetrné zacházení s vodou.
Nyní H2Ospodař zabodoval v programu Hello Země!
Půlroční cesta ke slavnostnímu večeru byla náročná. Ze všech přihlášek do letošních Cen SDGs 2022 nejprve Hello bank! vybralo 15 projektů, které by si zasloužily jejich finanční podporu. 10 z nich pak poslali zaměstnanci banky do finále, kde už rozhodovali jejich klienti. Ze slavnostního večera v nádherných prostorách Národního muzea si H2Ospodař delegace doprovázená kapičkou Jarmilkou s obrovskou radostí přebrala šek za 2. místo v hodnotě 300 000 korun!
Tohoto ocenění H2Ospodař činnosti si členové týmu velmi váží z velké části proto, že to byli právě běžní lidé z řad klientely Hello bank!, kteří měli rozhodující slovo. Znamená to, že činnost H2Ospodař má význam.
Velká gratulace oceněným a velký dík za jejich aktivity a osvětu, jak šetřit s vodou.
Absolventi bakalářských studijních programů Chemické inženýrství a bioinženýrství a Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství převzali diplomy z rukou pana děkana prof. Michala Přibyla ve středu 12. 10. 2022 na promocích v Betlémské kapli.
Pátek 21. října 2022, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Simon Jantač: Electrostatic charging of powders: A perplexing multiphysics phenomenon
Martin Bureš: From homogeneous to “colloidal” olefin polymerization catalysts: effect of mass transport limitations on reaction kinetics and polymer microstructure
Elizaveta Mutylo: Multiple-Unit Dosage System: a flexible tool for combination therapy
V pondělí 26. 9. 2022 proběhlo v polském městě Wroclaw oblastní kolo mezinárodní soutěže Falling Walls, kterého se zúčastnil i náš doktorand Erik Sonntag a se svým příspěvkem"BREAKING THE WALL OF MEDICAL NON-COMPLIANCE" obsadil třetí místo. Gratulujeme!
[autor] =>
[iduzel] => 66554
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[66459] => stdClass Object
(
[nazev] => VŠCHT Praha slaví 70 let své existence
[datum] => 21.09.2022
[priorita] =>
[platne_od] => 21.09.2022
[platne_do] =>
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~S85JzEvNVsjJLC6pBAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => o historii nejen našeho ústavu se můžete dočíst v Chemických listech
[odkaz] =>
[detail] =>
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze slaví 70 let své samostatné existence. Oslavy se uskuteční v Kampusu Dejvice v pátek 23. září 2022.
Dále bylo u příležitosti tohoto výročí sepsáno několik článků, které vyjdou v říjnovém čísle časopisu Chemické listy. Jedním z nich je i článek "O Fakultě chemicko-inženýrské", ve kterém se Jitka Čejková s pomocí několika pamětníků (prof. Miloš Marek, doc. Karel Kadlec, prof. Kamil Wichterle) snažila shrnout základní historická fakta týkající se naší fakulty. Samozřejmě je významná část článku věnována i našemu Ústavu chemického inženýrství.
Dnes se v posluchárně BIII sešli zaměstnanci a doktorandi našeho Ústavu chemického inženýrství, aby probrali organizační záležitosti týkající se nejen nového semestru. Vedoucí ústavu, pan profesor František Štěpánek, své kolegy seznámil s tím, které místnosti a učebny náš ústav získal a jak budou využity. Představil nové kolegy a přivítal nové doktorandy. Dále se řešily pedagogické záležitosti, zejména organizace laboratoří chemického inženýrství a exkurze studentů prvního ročníku magisterského studia.
Přejeme všem studentům, pedagogům a dalším zaměstnancům úspěšné vkročení do zimního semestru akademického roku 2022/23!
Letos proběhl na VŠCHT Praha již 36. ročník letní školy pro středoškolské profesory a studenty. Stalo se již tradicí, že i náš ústav se zapojuje a studenti a jejich pedagogové si v rámci úlohy "Emulze" u nás připravují hydratační krém a tento kosmetický příravek si pak mohou v 3D tištěných kelímcích odnést domů. V rámci času stráveného u nás jim také říkáme, co je to chemické inženýrství a lákáme je, ať jdou studovat k nám. Tak uvidíme, kolik jich v našich řadách za pár let uvidíme :-)
26. srpna tu budu mít na návštěvě Leslieho Yea, úspěšného profesora z RMIT Melbourne (https://www.leslieyeo.net). Vědecky se zaměřuje na oblast mikrofluidiky a akustofluidiky, jak základní výzkum, tak aplikace. Hodně se snaží i o komercionalizaci.
V 11 hodin bude mít v posluchárně BIII přednášku na téma “Acoustically-Driven Microfluidics for Biotechnological Applications”, na kterou jste srdečně zváni. Budu velmi rád, když pozvánku rozšíříte mezi své studenty, popřípadě kolegy, kteří by o ni mohli mít zájem.
Pokud byste měl někdo zájem se s ním osobně setkat, dejte mi, prosím, vědět.
V rámci magisterských promocí se ve středu 22. června premiérově konal slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou vědeckou, pedagogickou nebo organizační činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty prof. Michal Přibyl medaile osobně předal doc. Pavlu Chuchvalcovi z Ústavu fyzikální chemie, doc. Jitce Čejkové z Ústavu chemického inženýrství a doc. Vladimíru Scholtzovi z Ústavu fyziky a měřicí techniky.
Doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D.
Docentka Jitka Čejková je absolventkou VŠCHT Praha, kde získala inženýrský titul v oboru Chemické a procesní inženýrství a v roce 2010 úspěšně obhájila disertační práci. V roce 2014 po mateřské a rodičovské pauze nastoupila na Ústav chemického inženýrství jako odborná asistentka; tamtéž se v roce 2020 habilitovala. Ve své vědecké činnosti se doc. Čejková zabývá emergentním oborem umělého života. Ve vědní oblasti na pomezí chemie, biologie, informatiky a kybernetiky je oceněná čelní představitelkou na mezinárodní úrovni. Pedagogická činnost doc. Čejkové zahrnuje vedle výuky chemicko-inženýrských předmětů též organizaci odborných exkurzí ve výrobních podnicích. Díky své kreativitě a pestrosti výukových metod patří doc. Čejková mezi nejlépe hodnocené akademické pracovníky na fakultě.
Není to však jen pedagogická a vědecká činnost, co činí z Jitky Čejkové výjimečnou osobnost, zasluhující se o zviditelnění naší vysoké školy. Doc. Čejková se významným způsobem zasazuje o popularizaci vědy a odstraňování bariér mezi vědou a uměním. Filmy z její dílny z oblasti chembrioniky slaví úspěchy na mezinárodních filmových festivalech. U příležitosti 100. výročí uvedení Čapkovy hry R.U.R. doc. Čejková redigovala a vydala unikátní knihu Robot 100. V této knize stovka významných osobností z oblasti vědy, kultury i sportu komentuje původní Čapkovu hru z pohledu dnešního světa a vyzdvihuje tak Čapkův vizionářský přínos. Výčet aktivit doc. Čejkové nelze zakončit jinak, než zdůrazněním její organizační činnosti. Kromě role fakultní koordinátorky každoroční Studentské vědecké konference, na půdě VŠCHT zorganizovala dvě velké mezinárodní konference: v roce 2020 konferenci Chembrionics, a následně v roce 2021 mezinárodní konferenci ALIFE. Obě akce prolomily historické rekordy v počtu účastníků a významným způsobem tak přispěly ke zviditelnění VŠCHT a České republiky na mezinárodní vědecké mapě.
Letošní pedagogické výjezdní zasedání, které opět perfektně zorganizoval Ondra Kašpar, se již podruhé konalo v Hotelu Ort v Českém ráji. Na programu byly např. diskuze týkající se výuky magisterských studentů v angličtině, systém hodnocení vědeckého výkonu, laboratoře a chemicko-inženýrské projekty a úpravy v sylabech některých předmětů. Bylo odsouhlaseno znovuzavedení ústavních seminářů pro doktorandy a přesun exkurzí pro čvrťáky na začátek zimního semestru. Do programu se vtěsnaly i volnočasové aktivity, někdo šel na výlet na nedaleký zámek Humprecht, někdo hrál volejbal, někdo se snažil porazit mistra republiky v petangu Lukáše Valenze v této hře a někdo prostě jen relaxoval nebo se cpal třešněmi. Posezení u ohně zpříjemnilo duo Saša Zubov (kytara) a Petr Mazúr (banjo).
SSCHE 2022 & PERMEA 2022 konference se konala 23. - 26. 5. 2022 tradičně v hotelu Hutník v Tatranských Matliároch na Slovensku. Hojné zastoupení na této konferenci měl i náš ústav, jak ze strany zaměstnanců, tak studentů. V rámci konference proběhla i soutěž o nejlepší poster, kterou vyhrál doktorand Pavel Krýsaze skupiny Mira Šoóše se svou prací "Modelling of Bubble Breakage and Coalescence in Stirred and Sparged Bioreactor Using the Euler-Lagrange Approach". Druhé místo obsadil doktorand Františka Štěpánka Standa Chvíla se svou prací "Screening, scale-up and preformulation tests of pharmaceutical drug nanocrystals". Škoda, že neproběhla soutěž o nejlepší přednášku, protože úroveň prezentací našich studentů byla opravdu vysoká. Tak třeba příští rok!
S půlročním koronavirovým zpožděním se 16. až 18. 5 2022 konala 68. Konference chemického a procesního inženýrství CHISA 2021 na zámku v Liblicích. Naši studenti dosáhli výborných výsledků ve všech třech sekcích soutěžních prezentací. Za sekci 1 se umístili: Ondřej Dupal (1. místo), Lukáš Kamenský (2. místo) a Lucie Večerková (3. místo). V sekci 2 obdrželi ceny Dominik Králík (1. místo) a Lucie Pilíková (2. místo) a sekci 3 uzavřel Filip Zavřel (1. místo). Všem oceněným studentům i jejich školitelům gratulujeme!
Dovolujeme si oznámit, že po nemoci zemřel dlouholetý akademický pracovník našeho ústavu, pan docent Václav Linek, který výrazně přispěl k rozvoji výzkumu a aplikací procesů sdílení hmoty.
Na přání rodiny se nebude konat veřejné rozloučení.
Akademická rada Akademie věd ČR na svém zasedání dne 11. dubna 2022 jmenovala pana profesora Pavla Hasala z našeho ústavu členem Dozorčí rady Ústavu chemických procesů AV ČR. Pětileté funkční období začně 1. května 2022.
Je tomu již krásných 30 let, co Tomáš Filous (jako mladík s bujnou kšticí padající až na jeho široká ramena) nastoupil na VŠCHT Praha. Mnoho z nás Tomášovi vděčíme za to, že dokážeme vůbec fungovat, jelikož samotný titul před a za jménem nám poličku nad hlavu nezavěsí, poštu a technické plyny z budovy A nepřinese a v laboratoři manometrickou kapalinu u práce H a Pt nedoplní. Tomáš bezesporu patří mezi klíčové osobnosti našeho ústavu a pevně doufáme, že nám bude i v nadcházejících letech kamarádem, kolegou a pevným bodem, na který můžeme spoléhat!
Obhajoby Procesních projektů zakončují stejnojmenný předmět absolvovanýstudenty 2. ročníku magisterského studia oboru Chemické inženýrství abioinženýrství. Tradičně jsou Procesní projekty vysoce zaměřené na technickou(chemicko-inženýrskou) stránku řešení zadané problematiky. Ovšem zásluhouvyučujících a ochotou průmyslových partnerů se podoba Procesních projektůkaždoročně vyvíjí. Projekty byly rozšířeny o zpracování některé z dalších oblastí,kterými se reálný projekt zabývá např. o ekonomické zhodnocení, interakcis legislativou, analýzu rizik, atd. Studenti si také v sestavených skupinách rozdělujírole a vytváří harmonogram projektu, což bývá především na začátku nelehký úkol,neb jak praví poučka „Správně definované zadání je polovina řešení“. V letošnímXVII. ročníku byli do vybraných projektů zařazeni dva studenti ekonomie (oboryEkonomika a management; Projektové řízení inovací. Stejně jako loni byl garantem tohoto předmětu a organizátorem mikrokonference doc. Ing. Jonáš Rejl, Ph.D. Spolu s kolegyní Ing. Terezou Čmelíkovou sestavili sborník, v němž lze nalézt následujících šest projektů.
1
Optimalizace průtočného chlazení
Contipro a.s
2
Vliv kontaktu katalyzátoru se stěnou trubky v R302 na její lokální přehřátí
Spolana s.r.o.
3
Spotřeba tepla – páry při hvozdění zeleného sladu ve sladovně Prazdroj
Plzeňský Prazdroj a.s.
4
Využití odpadního tepla z výroby
Synthos Kralupy a.s.
5
Optimalizace odpařovacího systému na výrobně ledku vápenatého v Lovochemie, a.s.
Lovochemie a.s.
6
Study of urea melt transport
Casale Project a.s.
Dík patří konzultantům (Ing. Lukáš Valenz, Ph.D., Ing. Jan Haidl, Ph.D., Ing. Mária Zedníková, Ph.D.) a zástupcům zadavatelů procesních projektů panu Ing. Václavu Babukovi (SYNTHOS Kralupy, a.s.), Ing. Milanu Bittnerovi, Ph.D. (Plzeňský prazdroj, a.s.), Ing. Martinu Hubičkovi, Ph.D. (Lovochemie, a.s.), Ing. Vojtěchu Lamblovi (Spolana, s.r.o.), Ing. Jakubu Netušilovi (Contipro, a.s.), Ing. Milanu Němečkovi (Spolana, s.r.o.), Ing. Oldřichu Peškovi, Ph.D. (Casale Project, a.s.), Ing. Petru Svobodovi, Ph.D. (Casale Project, a.s.) a Ing. Petru Ulbrichtovi (Lovochemie, a.s.).
[autor] =>
[iduzel] => 62879
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[62856] => stdClass Object
(
[nazev] => Podej si přihlášku ke studiu
[datum] => 17.01.2022
[priorita] =>
[platne_od] => 17.01.2022
[platne_do] => 1.4.2022
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~K8hJLC4BAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => Na bakalářské a magisterské studium u nás lze podat přihlášku do 31.3.2022
[odkaz] =>
[detail] =>
dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů, které se budou konat v úterý 18.1.2022 od 13:00 h v posluchárně AII. Studenti zde budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse. Letos budeme obhajovat následující projekty:
1
Optimalizace průtočného chlazení
Contipro a.s
2
Vliv kontaktu katalyzátoru se stěnou trubky v R302 na její lokální přehřátí
Spolana s.r.o.
3
Spotřeba tepla – páry při hvozdění zeleného sladu ve sladovně Prazdroj
Plzeňský Prazdroj a.s.
4
Využití odpadního tepla z výroby
Synthos Kralupy a.s.
5
Optimalizace odpařovacího systému na výrobně ledku vápenatého v Lovochemie, a.s.
Lovochemie a.s.
6
Study of urea melt transport
Casale Project a.s.
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 17:00 h v posluchárně B03.
Na obhajoby jsou rovněž pozváni zástupci 15 firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.
Pozvání platí i pro vaše kolegy z jednotlivých ústavů.
Pražské univerzity z konsorcia Study in Prague v pátek 3. prosince 2021 zorganizovaly slavnostní předání mimořádných stipendií prof. Miroslava Vlčka. Na obřadu v rezidenci starosty hlavního města Prahy byla jednou z oceněných i zahraniční studentka VŠCHT Praha – Ashley George.
Stipendium Miroslava Vlčka je udělováno k uctění památky profesora a dlouholetého prorektora pro zahraniční vztahy ČVUT v Praze, který mezi lety 2015-2019 stál u založení a rozvoje projektu Study in Prague. Spojení 7 pražských veřejných vysokých škol mělo přispět k vyšší internacionalizaci univerzitního prostředí a za dobu své existence přispělo k přilákání stovek mezinárodních studentů do české metropole.
Toto ocenění je předáváno mezinárodním studentům, kteří se nad rámec svých studijních povinnosti podílejí na šíření dobrého jména pražských univerzit. Ashley kromě studia a výzkumné práce pod vedením prof. Šoóše v oblasti nanočástic pro dodávání léčiv dlouhodobě spolupracuje se Zahraničním oddělením. Jako studentská velvyslankyně komunikuje se zájemci o studium, pomáhá s organizací propagačních akcí a podílí se na integraci přijíždějících zahraničních studentů.
Studium na VŠCHT v Angličtině
Přijímací řízení do anglických studijních programů na VŠCHT je otevřeno od 15. 1. - 28. 2. 2022. Pro více informací navštivte web study.vscht.cz.
Přehled všech studijních oborů i na jiných pražských vysokých školách, najdete na stránkách Study in Prague.
Ve středu 27. října proběhlo ve Strakově akademii další z pravidelných zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). K hlavním bodům jednání patřily Národní plán obnovy, Implementace Metodiky hodnocení 2017+ a výsledky mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur.
Rada mj. schválila návrh aktualizovaného složení Odborných panelů a předsedou Odborného panelu 2. Engineering and Technology byl jmenován prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D.,
Odborné panely byly ustaveny jako poradní orgán RVVI za účelem hodnocení výzkumných organizací a zajišťují průběh každoročního hodnocení dle platné Metodiky 2017+.
V pátek 22. října 2021 v rámci veřejné části zasedání Vědecké rady fakulty vystoupil Ing. Zdeněk Grof, Ph.D. s habilitační přednáškou na téma Mathematical modelling of pharmaceutical unit operations. Jelikož splnil všechny zákonné požadavky, předloží děkan návrh na jmenování docentem rektorovi. Ten pak jmenuje Zdeňka Grofa docentem. Gratulujeme!
Pro opticky aktivní látky je charakteristické, že pouze jeden z optických izomerů vykazuje požadované vlastnosti a účinky, zejména pak účinek terapeutický, zatímco druhý izomer takové vlastnosti nevykazuje vůbec nebo jenom ve velmi omezené míře, či dokonce vykazuje účinky negativní. Výrobní postupy těchto látek často poskytují jako výsledný produkt směs obou optických izomerů. Vzniká tak naléhavá potřeba mít k dispozici alternativní technologie produkující pouze jeden (čistý) optický izomer produkované látky. Skupina autorů z Fakulty chemicko-inženýrské VŠCHT Praha a Ústavu chemických procesů AV ČR vedená prof. Michalem Přibylem k tomuto tématu publikovala na základě pozvání prestižního časopisu Catalysis Reviews (IF 2020: 20,217) přehledový článek „Microreaction and membrane technologies for continuous single-enantiomer production: A review“. Publikace shrnuje současný stav poznání a technologií v oblasti produkce čistých enantiomerů, které jsou založeny na využití mikro-reaktorů, především pak enzymových, kombinovaných s membránovými separačními technikami. Mikro-reaktory umožňují zejména snadnou a efektivní kontrolu reakčních podmínek a kontinuální provoz. Článek dále uvádí, shrnuje a hodnotí i další jejich vlastnosti přinášející technologické či ekonomické výhody z hlediska produkce čistých enantiomerů. Publikace zároveň shrnuje nejvýznamnější parametry a provozní charakteristiky membránových separačních technik vhodných pro izolaci čistých optických izomerů a navrhuje a analyzuje možnosti jejich integrace s produkčními mikro-reaktory do jedné mikro-fluidní platformy, uvádí ale i výčet problémů, které ještě musí být vyřešeny, než tato nadějná reakčně-separační technika bude moci být převedena do produkčního měřítka.
Letošního výjezdního zasedání, které opět perfektně zorganizoval Ondra Kašpar a které se uskutečnilo 10. - 11. 9. 2021 v hotelu Obecná škola v obci Svatý Jan pod Skalou u Berouna, se zúčastnilo celkem 21 pedagogů z našeho ústavu (plus 3 psi). Na programu byly diskuze týkající se nejen pedagogiky (magisterský studijní program v angličtině, hodnocení pedagogického výkonu, pedagogická zátěž zaměstnanců), ale pan děkan Michal Přibyl seznámil své kolegy i s výsledky Mezinárodního evaluačního panelu. Během skupinových diskuzí se řešilo rozdělování nově přidělených prostor našemu ústavu. Do programu se vtěsnaly i volnočasové aktivity, někdo šel na výlet na vyhlídku a na okružní cestu se zastávkou v hornickém skanzenu Solvayovy lomy, někdo hrál koulenou (pétanque) s Lukášem Valenzem (mistrem republiky v této hře) a někdo prostě jen relaxoval.
Nestihli jste na letošním festivalu vědy v Dejvicích obejít všechny stánky? Nevadí! Můžete je navštívit alespoň virtuálně a my vás tímto zveme ke shlédnutí dvou videí z našeho ústavu.
Příroda nám dává spoustu čisté energie. Bohužel ne vždy, když ji zrovna potřebujeme. Proto u nás na Ústavu chemického inženýrství VŠCHT Praha vyvíjíme levné, účinné a bezpečné baterie pro stabilizaci obnovitelných zdrojů. Takto uskladněnou energie pak můžeme použít, kdykoli potřebujeme. Třeba když nefouká.
Laboratoř inženýrství hydrogelů je výzkumnou skupinou na jednom z největších ústavů VŠCHT Praha, Ústavu chemického inženýrství. Miniaturizace robotů může radikálně změnit více oblastí lidské činnosti, jako je zdravotnictví, kde byli mikroroboti navrženi např. pro cílenou dodávek buněk nebo léčiv.
Hydrogely jsou malé disky, které se chovají, jako by byly živé. Umí se pohybovat, spojovat se a společně vozit náklad. Tito mikroskopičtí pomocníci mohou jednou dokázat obrovské věci v medicíně či ochraně životního prostředí.
Ústav chemického inženýrství patří mezi největší ústavy Fakulty chemicko-inženýrské. Široce rozkročeny jsou i výzkumné aktivity ústavu – od tradičních chemicko-inženýrských témat (sdílení hmoty v kolonových aparátech, optimalizace technologických procesů, katalytické reaktory a polymerace) sahají až k nově etablovaným směrům typu mikrofluidní zařízení, bioinženýrské aplikace, příprava a aplikace nanočástic, energetické aplikace a další.
Blahopřejeme týmu autorů vedenému Denisou Lizoňovou k tomu, že se jejich práce s názvem “Multilobed Magnetic Liposomes Enable Remotely Controlled Collection, Transport, and Delivery of Membrane-Soluble Cargos to Vesicles and Cells” dostala na titulní stránku časopisu ACS Applied Bio Materials.Práce popisuje nové vícesložkové liposomové struktury, které mohou přenášet jak hydrofilní, tak lipofilní molekulární látky pomocí magnetické navigace.Podstatné je, že článek demonstruje schopnost těchto struktur dodávat látky rozpustné v membráně do rakovinných buněk s vysokou účinností.
[autor] =>
[iduzel] => 60247
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[60268] => stdClass Object
(
[nazev] => Noví inženýři
[datum] => 08.06.2021
[priorita] =>
[platne_od] => 08.06.2021
[platne_do] => 30.8.2021
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~y8xLBwA.png
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => 7. a 8. června uspělo u státní zavěrečné zkoušky celkem 27 studentů a získalo tak titul INŽENÝR. Gratulujeme!
[odkaz] =>
[detail] =>
[autor] =>
[iduzel] => 60268
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[59804] => stdClass Object
(
[nazev] => Prof. František Štěpánek
[datum] => 02.06.2021
[priorita] =>
[platne_od] => 02.06.2021
[platne_do] => 30.8.2021
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~S0stKqoEAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[obsah] => v současnosti působí v rámci Fulbrightova programu na Rutgers University v New Jersey
[odkaz] =>
[detail] =>
Vedoucí našeho ústavu, prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D., v současnosti působí v rámci Fulbrightova programu na Rutgers University v New Jersey. Podívejte se na záznam veřejné přednášky "Trends and challenges of industrial pharmacy today", kterou měl v rámci Czech Science Café New York (pořádalo České centrum NY).
Student 2. ročníku magisterského studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství Lukáš Šatura se - jako jediný zástupce VŠCHT Praha - zúčastnil studentské soutěže SVOČ 2021 v matematice a fyzice pořádané Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT Praha a se svou prací "Thermodynamically Consistent Modelling of Phase Separation Process" se umístil na 3. místě v sekci "Aplikovaná matematika - numerická analýza a matematické modely dynamiky". Gratulujeme a přejeme další úspěchy do budoucna!
Blahopřejeme našemu doktorandovi Martinovi Balouchovi a jeho kolegům k publikaci “In-silico screening of drug candidates for thermoresponsive liposome formulations”, která byla vybrána na titulní stránku květnového čísla časopisu Molecular Systems Design and Engineering (vydává Royal Society of Chemistry).Práce vznikla ve spolupráci VŠCHT Praha a Univerzity Palackého v Olomouci a The Parc. Článek pojednává o výpočetní metodice pro výběr aktivních farmaceutických složek vhodných pro enkapsulaci do liposomů na základě stability, kapacity a rychlosti pronikání.Tato výpočetní metodika má potenciál urychlit proces vývoje nových léčivých přípravků a zlepšit účinnost a biologickou dostupnost aktivních farmaceutických složek dodáním v liposomálních formulacích.
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval v sobotu dne 8. května 2021 na návrhy vědeckých a uměleckých rad vysokých škol nové profesory vysokých škol. Jmenováno bylo celkem 5 profesorů z VŠCHT Praha, mezi nimi i náš kolega Petr Kočí. Gratulujeme!
Centrum aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc) založila Zentiva ve spolupráci s předními českými akademickými institucemi, včetně naší Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Zapojena je i řada doktorandů a zaměstnanců našeho Ústavu chemického inženýrství, vědeckým ředitelem The Parc je vedoucí našeho ústavu prof. František Štěpánek. The Parc je jedinečná platforma , která si klade za cíl poskytovat mladým talentovaným výzkumným pracovníkům a studentům špičkové vzdělání ve farmaceutických vědách a ve spolupráci s průmyslovými a akademickými experty, posunovat hranice inovací ve výzkumu a vývoji léčiv. The Parc mise je hezky ilustovaná v toto jejich nedávném propagačním videu.
V roce 2020 mezinárodní platforma The Parc přijala do svého programu 11 nových studentů, čímž se počet doktorandů zvýšil na celkový počet 38. Studenti a školitelé Parcu dosáhli v loňském roce působivých výsledků, publikovali 12 odborných článků ve vědeckých časopisech a získali prestižní grant InPharma financovaný Evropskou komisí v rámci programu MSCA (Marie Sklodowska Curie Actions) podporujícího průmyslové doktoráty. Tři studenti dokončili studium a jeden založil vlastní technologický start-up na základě výsledků disertační práce v rámci Parcu. Parc také dále rozšířil v roce 2020 síť spolupracujících univerzit v Evropě.
"Dá se říct, že naše úspěchy v roce 2020 doslova „otřásly“ aplikovanou farmaceutickou vědou. Jsem hrdý na každého studenta v Parcu a rád bych poděkoval všem vedoucím ze Zentivy a akademické obce za mentoring a motivaci studentů k hledání řešení na současné farmaceutické výzvy. Výzkum Parcu řeší stěžejní výzvy, kterým dnes farmaceutický průmysl čelí, a jeho výsledky jsou přímo aplikovány při vývoji a výrobě nových produktů “, komentuje Ondřej Dammer, provozní ředitel Parcu.
Nedávno proběhlo již potřetí oceňování studentů. I letos byli doktorandi oceněni The Parc Awards ve dvou kategoriích a opět i studenti našeho ústavu sklidili se svými pracemi úspěch. Tereza Boleslavská získala ocenění The Student Choice Award za projekt „Vývoj biorelevantních in vitro disolučních metod“, druhou cenu získal Jan Jirát za práci „Optimalizace krystalizačních procesů účinných látek“, místo třetí pak obsadil Jakub Petřík za projekt „Vývoj metodologického systému pro testování degradace léčivých látek“. Cenu The Expert Choice Award získal Jiří Kolář za práci „Matematické modelování jednotkových operací ve farmaceutických formulačních procesech“.
Vědeckým ředitelem The Parc je vedoucí našeho ústavu, Prof. František Štěpánek. Při předávání cen uvedl: „Chtěl bych poblahopřát vítězům a všem studentům k jejich studijním úspěchům a výzkumným výsledkům za rok 2020. V Parcu spojujeme vynikající základní výzkum ve farmaceutických vědách s jeho praktickým využitím v reálných farmaceutických produktech, které lze klinicky testovat, registrovat a vyrábět. Díky spolupráci s nejlepšími akademickými institucemi v celé EU poskytuje naše platforma doktorandům možnosti získat zkušenosti jak z akademického tak průmyslového prostředí výzkumu a vývoje, čímž se rozšiřují možnosti jejich budoucí kariéry. Je skvělé vidět, že absolventi Parcu zahajují úspěšnou kariéru nejen ve farmaceutickém průmyslu a akademických institucích po celé Evropě, ale také samostatně, což deklaruje letošní založení prvního technologického start-upu jedním z našich absolventů “.
Zentiva pevně věří, že svou podporou v propojování teoretických vědeckých znalosti studentů s reálnou životní zkušeností v oboru farmacie pomáhá vytvářet větší kariérní možnosti mladých lidí, příslušníků generace Z v České republice. Vysokou kvalitu studentského programu a jeho praktické výhody ocenil také premiér Andrej Babiš během své návštěvy Zentivy v září loňského roku, při které byl premérovi projekt The Parc představen.
„Z vynikající kvality letos oceněných projektů je jasně vidět, že Parc již plní své poslání vybudovat silný základ pro další růst farmaceutického průmyslu v České republice. Unikátní kombinace akademického vzdělání světové úrovně s praktickými zkušenostmi z průmyslu a obchodu v Parcu jasně ukazuje funkční a úspěšný příklad toho, jak urychlit přenos akademického výzkumu do praktických aplikací v průmyslu, podpořit výzkumné a vývojové aktivity ve firmách a připravit další generaci vědců a inženýrů tak, aby po absolvování zvládli průmyslové výzvy budoucnosti. Parc ukazuje jeden ze způsobů, jak lze prakticky aplikovat strategii „Země pro budoucnost“(Country for the future“) v České republice,” shrnul Pavel Šebek, ředitel vývoje Zentivy a jeden ze zakladatelů Parcu.
O The Parc
The Parc byl založen z iniciativy společnosti Zentiva ve spolupráci se třemi akademickými partnery: Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Přírodovědeckou fakultou UK a Ústavem organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky. Tato velmi úspěšná iniciativa propojila nastupující talenty s předními průmyslovými a akademickými odborníky, kteří společně pracují na urychlení procesu inovací v oblasti výzkumu a vývoje léčiv.
The Parc poskytuje prvotřídní akademické vzdělání v kombinaci s praktickými průmyslovými a obchodními zkušenostmi pod vedením vědců, inženýrů a manažerů z akademické obce i farmaceutického průmyslu. Umožňuje studentům získat vzdělání na PhD úrovni ve farmaceutických vědách propojující chemii, farmaceutickou technologii s biofarmaceiutickým a klinickým výzkumem. Výsledky studentských projektů jsou často implementovány přímo do produktů uváděných na trh. Ve spolupráci s akademickými partnery z celé Evropy nabízí The Parc také výměnné stáže pro studenty pod dohledem špičkových akademických vědců.
Společnost Zentiva je výrobce cenově dostupných kvalitních léčivých přípravků pro evropské i mimoevropské pacienty. S více než 4 500 zaměstnanci a sítí výrobních závodů (včetně „vlajkových lodí“ v Praze, Bukurešti a Anklešvaru) je naším cílem dosáhnout vůdčí pozice v oblasti značkových i generických léčivých přípravků v Evropě a maximálně tak naplňovat každodenní potřeby všech osob v oblasti zdravotní péče.
V Zentivě věříme, že zdravotní péče má být právem, nikoli výsadou. Lidé dnes totiž více než kdy dříve potřebují lepší přístup k cenově dostupným kvalitním léčivým přípravkům a odpovídající zdravotní péči. Ve spolupráci s lékaři, lékárníky, velkoobchodníky, regulátory a státní správou tak poskytujeme každodenní řešení, která tvoří základ kvalitní zdravotní péče, bez níž se moderní společnost neobejde.
Více informací o společnosti Zentiva najdete na www.zentiva.cz.
Doktorand z našeho ústavu, Ing. Ondřej Rychecký, je velice akční osoba a také úžasný popularizátor vědy. Před lety se s několika kamarády pustili do projektu H2OSPODAŘ!, který se věnuje problematice hospodaření s pitnou vodou. Víte například, co je to vodní stopa a jak ji spočítat? Ve videu na stránkách projektu vám to Ondra vysvětlí a v online kalkulačce si to můžete pak i spočítat.
Letošní obhajoby procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI se konaly distančně a to ve středu 20. 1. 2021 od 13:00 h v prostředí MS Teams. Studenti prezentovaly výsledky své práce formou patnáctiminutových prezentací, po kterých následovala stejně dlouhá diskuse.
1
Optimalizace funkce jednotky dělení plynů 2515 v rafinérii Kralupy nad Vltavou
Unipetrol
2
Zvýšení účinnosti quenchovací kolony ve výrobě VCM
Děkan Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze vypisuje výběrové řízení na obsazení následující pozice na Fakultě chemicko-inženýrské:
• Odborný/ná asistent/ka na Ústav chemického inženýrství (úvazek 1,0)
Požadavky:
Ukončené vysokoškolské vzdělání, vědecká hodnost CSc., Dr. nebo Ph.D. v oboru chemické inženýrství nebo příbuzných technických či vědních oborech, post-doktorské zkušenosti v délce minimálně 1 rok, pedagogické zkušenosti výhodou, aktivní publikační a/nebo patentová činnost v oboru, zkušenost v řešení grantových projektů výhodou, schopnost aktivní výuky v AJ a komunikace v ČJ.
Nabízíme:
Startovací balíček zahrnující vlastní laboratorní prostor, provozní prostředky a příspěvek na personální náklady pomocných vědeckých sil po dobu 3 let, podporu při podávání grantových žádostí, redukovanou pedagogickou zátěž po dobu 3 let, mentoringový program.
Předpokládaný nástup: ihned po ukončení VŘ nebo dle dispozic kandidáta/ky
Přihlášky:
Přihlášky společně s krycím dopisem; strukturovaným životopisem včetně přehledu dosavadní pedagogické, vědecké, publikační a grantové činnosti; s plánem vlastní výzkumné a pedagogické činnosti v rozsahu max. 2 stran; se jmény a kontaktními údaji 2 osob poskytujících referenci a ověřenými doklady o nabytí akademických a akademicko- vědeckých titulů doručte nejpozději do 1. 3. 2021 na adresu: VŠCHT Praha, Personální odbor, Technická 3, 166 28 Praha 6 - Dejvice.
Přihláška do výběrového řízení musí obsahovat souhlas s poskytnutím osobních údajů v souladu s GDPR.
dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI. Obhajoby se letos budou konat distančně a to ve středu 20. 1. 2021 od 13:00 h (MS Teams). Studenti budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse. Letos budeme obhajovat následujících sedm projektů:
1
Optimalizace funkce jednotky dělení plynů 2515 v rafinérii Kralupy nad Vltavou
Unipetrol
2
Zvýšení účinnosti quenchovací kolony ve výrobě VCM
Spolana
3
Optimalizace procesu hvozdění
Prazdroj
4
Kinetika bělících reaktorů
Mondi
5
Absorpční chlazení na výrobně LV
Lovochemie
6
Optimalizace výroby dusičnanu amonného
Casale
7
Reaktorová část výroby čpavku
BRE
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 17:00 h. Na obhajoby jsou rovněž pozváni zástupci firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.
Pozvání platí i pro vaše kolegy z jednotlivých ústavů.
Pokud budete mít o účast zájem, pošlete nám, prosím, potvrzení účasti mailem, zařadíme vás do týmu.
S pozdravem
doc. František J. Rejl, garant předmětu
a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl a Dr. Zedníková
Nabízíme bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy.
Pokud by si někdo z uchazečů chtěl prohlédnout náš ústav v rámci Otevřené univerzity, kontaktujte prosím Tomáše Kracíka a domluvte si s ním individuální prohlídku.
Ceny rektora 2020 byly předávány 18. prosince 2020 v Uhelně v budově A VŠCHT Praha.
Ing. Vojtěch Šálekje studentem 3. ročníku doktorského studia na Ústavu chemického inženýrství, kde se v Laboratoři požárního inženýrství zabývá modelováním hoření pevných látek. Je jedním z nejaktivnějších studentů na VŠCHT Praha, je tutorem, členem Akademického senátu Fakulty chemicko-inženýrské a členem Kolegia studentských senátů a spolků. Zároveň se aktivně podílí na popularizaci chemie a náboru a integraci nových studentů. V době distanční výuky v roce 2020 se intenzivně věnoval a nadále se věnuje technické podpoře distančního vzdělávání ze strany pedagogů i studentů.
Netřeba příliš vysvětlovat, proč se letos nebude konat tradiční vánoční besídka v takovéím rozsahu, jak jsme byli v předchozích letech zvyklí. Bohužel se letos nemůžeme setkat celý ústav najednou, a tak bych jménem vedoucího ústavu tímto chtěla pozvat alespoň všechny zaměstnance ústavu na menší předvánoční přípitek a drobné občerstvení pod širým nebem ke komínu v pondělí 21. 12. 2020 v 17:00. Potvrďte prosím emailem svou účast (či neúčast) Anně Vaněčkové, ať máme představu o počtu osob a přizpůsobili tomu množství jídla a pití.
Abychom alespoň částečně nahradili tradiční tombolu, je na sekretariátu připraven vánoční stromeček, pod který můžete dávat své dárky. Pravidla podobná jako u tomboly. Dárek musí být zabalen tak, aby nebylo vidět, co je uvnitř. Když pod stromeček dáte dárek, máte právo si vzít výměnnou jiný. Bohužel letos přijdeme o legraci během "kradení si" již rozbalených dárků, ale i tak vás snad dárky naslepo potěší a vy zas potěšíte tím svým někoho ze svých kolegů. Vyměňování dárků potrvá od pondělí 7. 12. do úterý 22. 12. Zúčastnit se můžete i opakovaně. Zapojit se mohou i studenti.
Navíc na nástěnku u strommečku na sekretariátě ústavu můžete vyvěsit svá vánoční a novoroční přání a popřát svým kolegům slovem i obrazem. Nejoriginálnější péefko bude oceněno u komína v pondělí 21. 12. 2020.
25. listopadu 2020 se na Fakultě chemické a potravinářské technologie STU v Bratislavě konal 22. ročník celoslovenské studentské vědecké konference s mezinárodní účastí pod názvem "Chémia a technológie pre život". Jednou ze zahraničních účastnic byla i naše studentka Bc. Pavlína Michaláková, která se se svou prací "Využití smíšených tkáňových kultur ve výzkumu biodistribuce nanočástic" v sekci "Chemické a biochemické inžinierstvo" umístila na prvním místě. Dalším reprezentatntem našeho ústavu byl Bc. Lukáš Šatura, který s prací "Príprava a charakteristika lepidla na báze PHBV z bioodpadu" obsadil 3. místo v sekci "Technológie ochrany životného prostredia a environmentalistika". Oběma gratulujeme!
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze tradičně jako spousta dalších univerzit, muzeí a jiných institucí poslední listopadový pátek otvírá dveře návštěvníkům Noci vědců. Letos kvůli pandemii budou studenti a zaměstnanci školy se svým vědeckým, popularizačním a zábavným programem seznamovat zájemce jen virtuálně. Tématem letošního ročníku je "Člověk a robot" a náš ústav budou zastupovat Ivan Řehoř s komentovanou ukázkou "Mikroroboti z gelu" a Jitku Čejkovou si můžete posledchnout v podcastu (nejen) o její knize Robot 100: Sto rozumů. Fotogrammetrii vám předství studenti Ing. Ondřej Dupal a Kryštof Majer.
Ivan Řehoř: Mikroroboti z gelu
Miniaturizace robotů na velikost desítek mikronů umožní jejich užití v dosud nepřístupných oblastech, jako je kontrolovaná doprava léčiv, či mikrochirurgie. Ukazuje se, že použití měkkých materiálů, které konají mechanickou práci pomocí deformace umožňuje miniaturizaci robotů, které není možné dosáhnout s tradičními konstrukčními přístupy. V našem příspěvku představíme hydrogelové mikroroboty poháněné světlem, schopné plazit se po podložce.
Jitka Čejková - Robot 100: Sto rozumů
Kniha Robot 100: Sto rozumů vyšla letos na podzim ve Vydavatelství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, tedy přesně 100 let poté, co Karel Čapek knižně vydal své drama R.U.R. s podtilulem Rossum's Universal Robots. Kniha Robot 100: Sto rozumů obsahuje R.U.R. v původním znění a také příspěvky 100 osobností z různých oblastí, zejména vědců (a to jak českých, tak i zahraničních). Čtenář bude mít možnost si důkladně pročíst Čapkovu hru a uvědomit si, že roboti v R.U.R. byli tvořeni z chemicky syntetizované měkké hmoty připomínající hmotu živou. Zároveň se čtenář dozví, co se za 100 let od doby, kdy bylo poprvé použito slovo „robot“, v oblasti robotiky, syntetické biologie a umělé inteligence a umělého života změnilo, které otázky stále zůstávají nezodpovězeny a naopak které další výzvy přináší dnešní doba a moderní technologie. Diskutována budou i společenská témata. Vedle odborných textů psaných populárně naučným způsobem bude možno v knize nalézt i příspěvky umělců (kresby, sci-fi příběhy). Kniha je určena pro širokou veřejnost.
Měření objemu pomocí fotografie a jeho využití v požárním průmyslu
Studenti Ing. Ondřej Dupal a Kryštof Majer z našeho ústavu vám v rámci letošní Noci vědců představí metodu zvanou fotogrammetrie, která umožňuje 3D rekonstrukci měřeného objektu ze sady fotografií, které byly pořízené z různých úhlů. Díky tomu je možné rekonstruovat tvary a měřit objem objektů, které mají velmi nepravidelný a komplikovaný tvar. Fotogrammetrie tedy nabízí široké uplatnění napříč obory, mimo jiné lze využít i v oboru počítačových simulací požárů, kde je potřeba dodat spoustu parametrů hořících materiálů, z nichž některé jsou definovány svým objemem.
Všechna videa a podcasty budou dostupné na webu Noci vědců od pátku 27. 11. od 17:00 minimálně do 31. 12. 2020.
I v těchto těžkých dobách se vědecké centrum The Parc (jehož velkou část tvoří zaměstnanci a studenti našeho ústavu) rozhodlo neporušit svou tradici a uspořádalo pravidelné The Parc sympozium. Výsledky své práce na něm prezentovalo rekordních 29 doktorandů. Tentokrát se k účastníkům z řad VŠCHT Praha, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, ÚOCHB AV ČR a společnosti Zentiva přidali i potenciální budoucí uchazeči a zástupci Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Přírodovědecké fakulty a Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Čerstvý držitel inženýrského titulu a nastupující doktorand našeho ústavu Patrik Bouřa se 23. července 2020 zúčastnil finálového kola soutěže Cena Contipro pro diplomové práce z oblasti přírodních věd s tematikou biomateriálů, tkáňového inženýrství a regenerativní medicíny. Se svou prací "Preparation and characterization of structured porous biodegradable materials" se Patrik umístil na krásném 3. místě. Gratulujeme!
Ve středu 24.6.2020 v Carbonu pořádali (cituji) "oslavu svého šedeátipětiletého pobytu na povrchu zemském dva kmeti Igor Schreiber a Pavel Hasal". Sešla se spousta gratulantů, z řad současných i bývalých (a vzhledem k účasti vnoučat pana profesora Hasala, tak možná i budoucích) studentů a zaměstnanců ústavu a školy, přišli i hosté z Ústavu chemických procesů AV ČR. Tímto ještě jednou pánům profesorům k jejich narozeninám gratulujeme!
Prezident republiky Miloš Zeman podepsal ve středu dne 17. června 2020 na návrhy vědeckých rad vysokých škol jmenovací dekrety pro 80 nových vysokoškolských profesorů. VŠCHT Praha má mezi nimi dva zástupce – Tomáš Moucha byl jmenován profesorem pro obor chemické inženýrství, Jana Pulkrabová profesorkou pro obor chemie a analýza potravin.
Rozhodnutí prezidenta republiky podléhá kontrasignaci předsedou vlády. Jmenovací dekrety předá ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Přehled všech nových profesorů naleznete na webu prezidenta.
Letošního výjezdního zasedání se zúčastnilo celkem 22 pedagogů z našeho ústavu. Na programu byly diskuze týkající se nejen pedagogiky (magisterský studijní program v angličtině, hodnocení pedagogického výkonu, pedagogická zátěž zaměstnanců), ale během skupinových diskuzí se probírala i témata jako podpora startu a rozvoje nových skupin, ochrana duševního vlastnictví a IP scouting, tvorba rozpočtu nebo administrativní zátěž pedagogů. Do programu se vtěsnaly i volnočasové aktivity, někdo šel na výlet na nedaleký hrad Kost, někdo hrál míčové hry a někdo prostě jen relaxoval.
Každoročně se pedagogové našeho ústavu scházejí, aby dva dny někde za Prahou zhodnotili uplynulý rok, diskutovali, co se daří a co je potřeba zlepšovat, plánovali nové aktivity a rozdělili si všemožné úkoly. Letošní výjezdní zasedání se uskuteční 12.-13.6. v Českém ráji. Pokud máte nějaký tip, co by tým pedagogů mohl řešit, napište Ondrovi Kašparovi, který to celé organizuje.
Každoročně studenti prvního ročníku magisterského studia v rámci předmětu Odborná praxe jezdí na exkurze do různých podniků. Letos bohužel vzhledem ke COVID-19 omezením tyto exkurze proběhly pouze virtuálně. Ve dnech 25. - 27. 5. 2020 se studenti sešli na MS Teams a besedovali s našimi bývalými absolventy. V pondělí o společnosti Evonik povídal Dr. Rober Jahn, v úterý představili společnost Zentiva a centrum The Parc Dr. Jiří Dohnal, Dr. Pavel Kovačík a Dr. David Smrčka a ve středu jsme virtualně zavítali za Dr. Františkem Plátem a jeho kolegy do Emisního centra Jih společnosti Škoda.
Úřad průmyslového vlastnictví udělil patent č. CZ 308357 s názvem "Způsob výroby kompozitu beta-glukanových částic s inkorporovaným, ve vodě spatně rozpustným, lečivem, farmaceuitický přípravek a jejich využití" Gabriele Ruphuy Chan, Petře Šalamúnové, Ivanovi Saloňovi, Jaroslavu Hanušovi a Františku Štěpánkovi ze skupiny Chobotix. Gratulujeme!
[autor] =>
[iduzel] => 54847
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[54155] => stdClass Object
(
[nazev] => Vstup a vycestování z Česka
[datum] => 29.04.2020
[priorita] =>
[platne_od] => 29.04.2020
[platne_do] => 15.05.2020
[kategorie] => 1
[obrazek] =>
[obrazek_velky] =>
[ikona] => svet
[youtube] =>
[obsah] => Od pondělí 27. dubna došlo k umožnění cestování přes hranice České republiky za přesně daných podmínek.
[odkaz] => https://www.vscht.cz/koronavirus/vstup-a-vycestovani-z-ceska
[detail] =>
[autor] =>
[iduzel] => 54155
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[54805] => stdClass Object
(
[nazev] => Habilitační přednáška
[datum] => 20.04.2020
[priorita] =>
[platne_od] => 20.04.2020
[platne_do] => 25.04.2020
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~O9KTmpWdX3Z4YbyRgZFBfEZiEgA.png
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[youtube] =>
[obsah] => V pátek 24. 4. 2020 vystoupí Ing. Jitka Čejková, Ph.D. se svou habilitační přednáškou.
[odkaz] =>
[detail] =>
V pátek 24. dubna 2020 od 9 h vystoupí v rámci veřejné části zasedání Vědecké rady fakulty Ing. Jitka Čejková, Ph.D. s habilitační přednáškou na téma Umělý život v Čechách – včera, dnes a zítra. Veřejná část zasedání bude živě přenášena prostřednictvím platforem twitch.tv a youtube.com. Dotazy bude možné pokládat přes aplikaci sli.do - v případně vyžádání zadejte kód 90213 (u dotazu uveďte prosím své jméno a působiště), telefonicky nebo formou SMS na č. (+420) 735 523 479 po skončení přednášky.
Prostřednictvím mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (č. j. MZDR 16184/2020-1/MIN/KAN) ze dne 15. dubna 2020 byly s účinností od 20. dubna 2020 stanoveny výjimky ze zákazu osobní přítomnosti studentů na vysokých školách a zároveň byla mimořádným opatřením (č. j. MZDR 16195/2020-1/MIN/KAN) ze stejného dne a se stejnou účinností nově definována výjimka ze zákazu volného pohybu osob umožňující cestovat v rámci České republiky za účelem výuky, zkoušek nebo jiných činností na vysoké škole, pro které byly výjimky opatřením stanoveny.
Zákaz osobní přítomnosti studentů se tedy nevztahuje na individuální návštěvy knihoven a studoven za účelem příjmu nebo odevzdání studijní literatury a na osobní přítomnost studentů v závěrečném ročníku studia v těchto případech:
konzultace nebo zkoušení za přítomnosti nejvýše 5 osob,
laboratorní, experimentální nebo uměleckou práci zejména pro realizaci závěrečných prací v rámci studia v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu za přítomnosti nejvýše 5 osob,
klinická a praktická výuce a praxe.
Student se smí účastnit uvedených forem výuky, zkoušky nebo jiné činnosti na vysoké škole pouze při splnění následujících podmínek:
je bez akutních zdravotních potíží odpovídajících virovému infekčnímu onemocnění (např. horečka, kašel, dušnost, náhlá ztráta chuti a čichu apod.),
u vstupu do zkušební místnosti provede dezinfekci rukou,
nemá v daném čase nařízeno karanténní opatření,
poskytne písemné čestné prohlášení o neexistenci příznaků virového infekčního onemocnění v období předchozích dvou týdnů.
V případě, že splňujete podmínku, že můžete od 20.4. vstoupit do školy, je potřeba vyplnit a podepsat čestné prohlášení, že se u vás neprojevují a v posledních dvou týdnech neprojevily příznaky virového infekčního onemocnění. Toto prohlášení odevzdávejte na pedagogický sekretariát ústavu nebo ho stačí vhodit do schránky na sekretariátu ústavu (č. dveří 143).
[autor] =>
[iduzel] => 53960
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[53136] => stdClass Object
(
[nazev] => Termíny podání přihlášek prodlouženy
[datum] => 15.04.2020
[priorita] =>
[platne_od] => 16.03.2020
[platne_do] => 06.06.2020
[kategorie] => 2
[obrazek] =>
[obrazek_velky] =>
[ikona] => dokument-1
[youtube] =>
[obsah] => V souvislosti s pandemií COVID-19 je možné podat přihlášku na PhD studium až do 15. června.
[odkaz] => https://studuj.vscht.cz/nouzovy-stav
[detail] =>
Lhůta pro podání on-line přihlášky byla prodloužena následovně:
bakalářské studium 15. dubna(původní termín 31. března)
magisterské studium 15. května(původní termín 15. dubna)
doktorské studium 15. června (původní termín 15. dubna)
Součástí podávané přihlášky na VŠCHT Praha je potvrzení o zdravotní způsobilosti od lékaře.
Vzhledem k okolnostem je možné do elektronické přihlášky v řádném termínu místo potvrzení samotného vložit soubor s čestným prohlášením.
Samotné potvrzení o zdravotní způsobilosti od lékaře bude nutné doložit nejpozději v den zápisu do studia (zápisy probíhají v létě, přesný termín bude všem přijatým včas oznámen).
Text prohlášení pro vložení do elektronické přihlášky:
„Prohlašuji, že s ohledem na aktuální situaci v Česku (karanténa) dodám Zdravotní způsobilost ke studiu nejpozději v den zápisu do studia“.
Upozorňujeme, že další termíny procesu přijímacího řízení (jako např. zveřejnění předběžných výsledků, dodání maturitního vysvědčení, konečné zveřejnění výsledků) mohou být upraveny v závislosti na vývoji situace v Česku.
Jiné nejasnosti a problémy
Pokud máte jakékoli jiné problémy s podáním přihlášky či dostupností potřebných dokumentů, ozvěte se nám co nejdříve (s předstihem před uzávěrkou podání přihlášek) na e-mail ped@vscht.cz
Prorektor pro pedagogiku doc. Dr. Ing. Milan Jahoda informoval o současném stavu a možném vývoji výuky v době mimořádného opatření.
Na VŠCHT pokračuje výuka dle plánu (s výjimkou 11. – 13. 3., kdy výuka odpadla). Z kontaktní formy přecházíme na formu distanční. Vznikla a stále se doplňuje webová stránka „Distanční výuka na VŠCHT“ (https://www.vscht.cz/studium/distancni-vyuka), kde jsou potřebné informace jak pro pedagogy, tak pro studenty. Doporučované systémy jsou: e-learning, MS Teams a MS Stream.
Lze očekávat, že distanční výuka bude až do začátku zkouškového období, které začíná 25. 5. 2020. Pokud bude naplněn očekávaný scénář, zkouškové období již bude probíhat v kontaktní formě. V současné době lze provádět kontrolu studia a zkoušky (mimo SZZ) distanční formou. Je nutné, aby studenti byli připraveni k vykonání zkoušky, dostali studijní materiály a měli možnost konzultovat probíranou látku. Je možné, že z důvodu distanční výuky dojde ke změně hodnocení u jednotlivých předmětů.
Semestrální testy lze psát distančně (za předpokladu česného jednání studentů), lze je nahradit zkouškovou písemkou (zde je nutné brát ohled na časovou zátěž studentů ve zkouškovém období s ohledem na ostatní předměty), nebo bodovanou soustavou domácích úkolů.
Laboratorní výuka je nejvíce postižená mimořádným opatřením. Zde doporučuji (rozhodnutí a odpovědnost je na garantech laboratoří), aby studenti splnili minimálně 50 % z požadované časové zátěže, u laboratoří z Obecné a anorganické chemie 80 %. Teoreticky lze laboratorní výuku ještě dohnat v blokové podobě poslední týden v srpnu a první dva týdny v září.
Bakalářské a diplomové práce nelze zatím provádět v laboratořích. Naší snahou je získat povolení práce v laboratořích ve formě individuální výuky od poloviny dubna. Navrhujeme posunutí odevzdání závěrečných prací o jeden týden v červnovém termínu a možnost druhého termínu odevzdání BP a DP na začátku srpna.
Státní závěrečné zkoušky - první termín SZZ zatím zůstává beze změny, je v diskusi posunutí o týden. Bude zaveden druhý termín pro magisterské studium společně s druhým termínem SZZ v bakalářském studiu. Termíny se ale mohou změnit z důvodu prodloužení mimořádného opatření. Ministerstvo zvažuje možnost distanční formy SZZ.
Přijímání uchazečů o studium probíhá v nezměněné formě. Přihlášky jsou elektronicky. Pro bakalářské studium je maturita nutnou podmínkou pro zápis do studia, ale hodnocení maturity se nezapočítává do stanovení pořadí uchazečů.
Snahou VŠ je neprodlužovat akademický rok s ohledem na celkovou dobu studia a povinností platit poplatek za překročení maximální doby studia.
[autor] =>
[iduzel] => 53604
[canonical_url] =>
[skupina_www] => Array
(
)
[url] =>
[sablona] => stdClass Object
(
[class] => novinka
[html] =>
[css] =>
[js] =>
[autonomni] => 0
)
)
[53058] => stdClass Object
(
[nazev] => Informace pro studenty
[datum] => 10.03.2020
[priorita] =>
[platne_od] => 10.03.2020
[platne_do] => 20.4.2020
[kategorie] => 1
[obrazek] => 0001~~K8gvzilNzkgsyks0MFHQMNIEAA.jpg
[obrazek_velky] =>
[ikona] =>
[youtube] =>
[obsah] => Od 11. března do odvolání se ruší veškerá forma kontaktní výuky studentů všech stupňů studia
[odkaz] =>
[detail] =>
Vážené studentky, vážení studenti,
Pro výuku předmětů zajišťovaných Ústavem chemického inženýrství včetně laboratoří platí stejný režim jako pro celou VŠCHT Praha, tedy:
• Od 11. března do odvolání se ruší veškerá forma kontaktní výuky studentů všech stupňů studia.
• Možné jsou elektronické formy výuky za využití prostředků jako je E-learning, Skype, YouTube, apod.
O konkrétních řešeních bezkontaktních forem výuky, tam kde je to vzhledem k charakteru výuky praktické, budou své studijní skupiny informovat jednotliví pedagogové.
Cenu Wernera von Siemense 2019 v kategorii Ocenění pedagogické praxe získal Prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti. Je zakladatelem a vedoucím Laboratoře chemické robotiky (LCHR), která byla otevřena na VŠCHT v Praze v červnu 2008 a kterou do dnešního dnes prošly desítky Ph.D. studentů i studentů bakalářského a magisterského studia, včetně několika post-doktorských výzkumných pracovníků. Profesor Štěpánek byl rovněž školitelem Martina Baloucha, který letos obsadil 2. místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Současnou rolí pedagoga je, podle profesora Štěpánka, pomoci studentům se orientovat v záplavě dostupných informací, držet směr a netěkat a umět si pokládat ty správné otázky. „Práce pedagoga mi dala spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia,“ říká profesor Štěpánek. Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium – současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Do Prahy a na svou alma mater se vrátil v roce 2008, aby zde založil Laboratoř chemické robotiky (LCHR), v jejímž čele stojí dodnes. Profesor František Štěpánek je autorem více než 140 odborných publikací a držitelem několika významných ocenění za vědeckou práci. Laboratoř chemické robotiky je vybavena špičkovými přístroji a probíhá v ní multidisciplinární výzkum týkající se vývoje tzv. chemických robotů, tj. syntetických mikročástic, které mají strukturu a funkci inspirovanou jednobuněčnými organismy. Mají například schopnost řízeného vylučování molekul přes polopropustnou membránu, autonomního pohybu v prostředí a disponují systémem vnitřních kompartmentů, v nichž mohou probíhat chemické reakce.
Proč jste se rozhodl pro pedagogickou dráhu? Chtěl jsem kombinovat výzkum podle mé volby, spolupráci s praxí a výchovu talentů. Vysoká škola mi pro to přišla jako nejlepší zázemí.
Co vám při učení přináší největší radost? Vidět postupný přerod studentů z čerstvých maturantů až do profesionálů schopných vzít na sebe a samostatně řídit složité výzkumné nebo aplikované projekty. Mít šanci inspirovat studenty a otevírat jim možnosti profesního uplatnění.
Je učit dneska těžší nebo jiné, než to bylo dřív? Myslím, že v minulosti bylo učení zejména o předávání informací a faktů. Dnes je dostupnost informací taková, že rolí pedagoga je spíše pomoci studentům se v té záplavě orientovat, držet směr a netěkat, umět si pokládat ty správné otázky. Možná je dnes těžší studenty zaujmout a udržet pozornost v konkurenci všech vjemů z on-line světa.
Co se Vám na současných studentech líbí, případně nelíbí? Líbí se mi, co všechno jsou schopni samostatně zorganizovat a zařídit, jak se umí propojovat navzájem a pracovat v týmech, nebojí se jít do složitých témat. Velmi se mi líbí, že chtějí mít jasno o smyslu toho, co dělají, chtějí vědět, že mění svět k lepšímu. Také se mi líbí pestrost osobností a pohledů na svět, které studenti přinášejí.
Co byste doporučil těm, kdo zvažují kariéru pedagoga? Určitě si vyzkoušet i jinou práci, aby měli porovnání. V rámci pedagogické práce pak mít co nejpestřejší skladbu různých typů výuky a nespadnout do rutiny. A neustále si uvědomovat, že cokoli uděláme nebo řekneme, je vnímáno skupinou mladých lidí, které tím formujeme, a že bychom jim měli jít příkladem.
Co nejcennějšího Vám práce pedagoga dala? Dala mi spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia.
Dostat lék přesně do místa určení a nepoškodit okolí
Druhé místo v Ceně Wernera von Siemense 2019 za nejlepší diplomovou práci získal Ing. Martin Balouch z Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění získal za práci s názvem „Příprava, struktura a chování systémů nanočástic zapouzdřených v lipidických membránách“.
Práce Martina Baloucha řeší problém, jak udržet v liposomech – nosičích léčiv připravených z lipidů – požadovanou účinnou látku nebo její větší množství. Liposomy se využívají k tomu, aby dopravily léčivou látku na místo určení, například do nádoru nebo ložiska zánětu, a přitom po cestě nepoškodily zdravé tkáně. Takto však liposomy fungují jenom pro několik léčivých látek, poněvadž mnoho látek se v liposomu špatně drží nebo je jí tam tak málo, že to pro účinek na nádory nestačí. V rámci diplomové práce byl připraven nanomateriál, který může pro některé látky liposomy vylepšit. Léčivo se nejdříve nachytá na povrch částice s velkým povrchem, která se později i se vším takto navázaným léčivem uzavře do liposomu, kde je chráněna stejnou bariérou jako v případě liposomů. Toto může být výhodné pro málo rozpustné látky, kterých se dokáže nachytat na povrch částice mnohem více, než se jich může rozpustit a uzavřít do samotného liposomu.
„Cílem práce byla příprava nosičů léčiv, takže hlavní využití se nalézá ve farmaceutickém průmyslu při léčbě zákeřných nemocí, pro které nasazení léčiv do celého těla nebo krevního oběhu může způsobovat závažné problémy,“ vysvětluje Martin Balouch. „Je ale třeba přiznat, že práce je ještě hodně daleko od přípravy komerčně využitelných nosičů; dosud ještě neproběhlo ani testování na buněčných kulturách a také látky použité v rámci práce byly jenom barviva a ne léčiva,“ dodává.
„Při práci mě nejvíc bavilo hledání synergie mezi teorií a experimentem, nastavování takových podmínek, aby byl experiment co nejlépe vyřešitelný i teoreticky, a naopak hledání výpočetních modelů takových, které co nejlépe obsáhnou mnou zkoumané problémy a přinesou užitek mé experimentální práci,“ svěřuje se Martin Balouch.
Odevzdáním diplomové práce ale výzkum v tomto směru rozhodně nekončí, i když Martin sám se hodlá více zaměřit na výpočetní techniky v oblasti transmembránového přenosu látek, který hraje klíčovou roli ve využití liposomů, a to v rámci postgraduálního studia. Bude pokračovat u svého školitele, profesora Štěpánka, který letos zvítězil v kategorii „Ocenění pedagogické praxe“. V jeho šlépějích ale budou pokračovat noví studenti, kteří si zvolili podobné téma, a Martin Balouch jim bude pomáhat již v roli konzultanta.
Láska k chemii, která roste a sílí
Martina Baloucha bavila chemie i na střední škole a věnoval se jí i v rámci mimoškolních aktivit – účastnil se chemické olympiády, semináře KSICHT a dalších. V tomto oboru vždy viděl smysl a motivovali ho i přátelé, kteří zvolili stejnou cestu. Volba Vysoké školy chemicko-technologické tedy pro něj byla zcela přirozená. Po třech letech studia se rozhodl specializovat na chemické inženýrství, poněvadž, jak sám říká, nadšení pro často velmi teoretické koncepty ho opustilo, a rozhodl se vydat cestou, kterou považoval za nejbližší praktickému využití.
„Chemické inženýrství si za dobu své existence vybudovalo úžasnou schopnost – na základě relativně jednoduchých postupů analyzovat i zdánlivě velmi složité systémy a zároveň zná možnosti jejich uplatnění v praxi. Proto mě nejvíc baví. Zajímá mě hledání právě takových problémů, kterým může chemicko-inženýrský přístup pomoci k řešení reálných zadání, např. hledání lepších farmaceutických formulací,“ upřesňuje Martin Balouch.
Martin se ale i nadále angažuje v popularizaci chemie a příbuzných oborů středoškolákům. Psal a píše chemickou olympiádu, organizuje seminář KSICHT a je spoluzakladatelem soutěže Chemiklání.
Siemens Česká republika Siemens patří mezi největší technologické firmy v České republice a již více než 125 let je nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou inovativních technologií. Se svými více než 12 000 zaměstnanci se řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku. Portfolio Siemens zahrnuje produkty a řešení pro oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci ve zpracovatelském a výrobním průmyslu. Odděleně vedené společnosti Siemens Mobility a Siemens Healthineers působí na trhu kolejové dopravy a zdravotnických technologií. Český Siemens je průkopníkem v oblasti průmyslové digitalizace, automatizace a inteligentní infrastruktury, v jejichž rámci přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby. Více informací naleznete na http://www.siemens.cz
Koncern Siemens AG Skupina Siemens Česká republika je součástí globálního technologického koncernu Siemens AG, který je již více než 170 let synonymem pro špičkové technologie, inovace, kvalitu a spolehlivost. Siemens působí po celém světě a zaměřuje se na oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci v zpracovatelském a výrobním průmyslu. Prostřednictvím odděleně vedené společnosti Siemens Mobility, která je předním dodavatelem řešení pro kolejovou a silniční dopravu, Siemens určuje trendy na trhu osobní a nákladní dopravy. V rámci majoritního podílu ve veřejně obchodovaných firmách Siemens Healthineers AG a Siemens Gamesa Renewable Energy je Siemens předním světovým dodavatelem zdravotnických technologií a medicínských digitálních služeb, stejně jako ekologicky šetrných řešení pro výrobu větrné energie na pevnině i na moři. Ve fiskálním roce 2019, který skončil 30. září 2019, dosáhl Siemens tržeb ve výši 86,8 miliard EUR a čistého příjmu ve výši 5,6 miliard EUR. Na konci září 2019 měla společnost po celém světě zhruba 385 000 zaměstnanců. Více informací naleznete na http://www.siemens.com
Ve středu 22. 1. 2020 se v posluchárně BI konal formou mikrokonference již 15. ročník závěrečných obhajob procesních projektů. Každoročně se jedná o jedinečnou událost, kde se při hodnocení projektů a následné diskusi setkávají zástupci průmyslové sféry, současní a bývalí pracovníci fakulty a studenti posledního ročníku studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství. Akci pořádá garant předmětu doc. Ing. František Rejl, Ph.D. spolu se svými kolegy, kterými jsou Dr. Lukáš Valenz a Dr. Jan Haidl. Letos nás navštívili zástupci firem Synthos a.s., Unipetrol RPA s.r.o., Lovochemie a.s., Spolana a.s., Katko s.r.o., Zentiva k.s., Casale Project a.s., Bryan Research & Engineering, Solex Thermal Science, Contipro a.s. a Asahi Beer.
Ve čtvrtek 16. 1. 2020 v Zentivě proběhlo slavnostní předávání každoročních cen The Parc Awards. Oceněni byli dva studenti zapojení do výzkumu v Centru aplikovaného farmaceutického výzkumu (The Parc - Pharmaceutical Applied Research Center). Dvě ceny získali naši dva studenti! Vojta Klimša obdržel Expert Choice Award za práci "High throughput screening of spray dried formulations“ a Denisa Lizoňová získala Student Choice Award za práci „Modified liposomes for targeted drug delivery“. Oběma gratulujeme!
dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů, které se budou konat ve středu 22. 1. 2020 od 13:30 h v posluchárně BI. Studenti zde budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse.
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 17:00 h v posluchárně B03.
Na obhajoby jsou rovněž pozváni zástupci 15 firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.
Předmět „Procesní projekt“ je ve své novodobé podobě vyučován na Ústavu chemického inženýrství již dvacet let. Záznamy z výuky prvních ročníků jsou kusé, o průběhu druhých deseti let již však máme přesné informace. Za „druhý poločas“ se ve vedení studentských skupin vystřídalo deset pracovníků ústavu, bylo obhájeno 67 projektů a výukou prošlo celkem 291 studentů. Tyto projekty byly zadávány ve spolupráci s patnácti podniky českého chemického průmyslu.
Procesní projekty mohou představovat pro studenty první vážný střet s realitou řešení problémů v podobě, v jaké se v průmyslu opravdu objevují. Studenti na exkurzi v podniku rychle pochopí, že ke splnění úkolu budou potřebovat stejně tak řešič diferenciálních rovnic jako štafle, kbelík a stopky. Pochopí, že každý z pracovníků v podniku zadavatele si události pamatuje trochu jinak a především je různě interpretuje. Pochopí, že neustálá komunikace se zadavatelem i mezi sebou je holá nutnost. Studenti nás ale nikdy nezklamali a přes počáteční rozčarování (např. letos zaznamenané zaúpění: „To není chemické inženýrství, ale detektivka…“) dotáhli projekty ke zdárnému zakončení. Zástupci průmyslových podniků ostatně práci studentů na projektech vysoce cení, což dokonce někdy vyvrcholí přímou nabídkou pracovního místa v daném podniku.
Velké poděkování patří firmám Casale Project, Kovohutě Příbram, Leancat Electrolyzers, Lovochemie, Spolchemie a Synthomer, které se letos podílely na zadání studentských projektů a umožnily tak propojení akademické výuky s reálnými výzvami průmyslové praxe.
Zatím se zdá, že éra Procesních projektů druhým poločasem nekončí a doufáme, že spolupráce mezi ÚCHI a průmyslem formou výuky Procesních projektů bude úspěšně pokračovat i nadále.
18. 12. 2024 byly v sídle společnosti Crytur v Turnově odměněny nejlepší diplomové práce v materiálových vědách. Do pětice vítězných prací se probojovala i naše studentka z Ústavu chemického inženýrství. Ing. Nina Nováková, která vypracovala svou diplomovou práci s názvem "Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system" pod vedením doc. Jitky Čejkové, si ze slavnostního předávání cen odvezla čestné uznání. Gratulujeme!
Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 39 diplomových prací. Soutěží vždy tým školitel/ka a student/ka, protože kvalita práce je do značné míry určena právě jejím vedením. Hodnotící komise složená z výzkumných pracovníků společnosti CRYTUR, spol. s r.o. posuzovala úroveň práce, inovativnost a její aplikovatelnost v praxi. Pro tento ročník byl důraz kladen na experimentální část, pečlivost zpracování výsledků a systematičnost přístupu k řešení problému. Většina přihlášených prací byla prezentována na konferencích, publikována v odborném tisku, což svědčí o jejich vysoké kvalitě jak z hlediska obsahu, tak i formy zpracování.
Všechny oceněné diplomové práce pocházejí z deseti českých a slovenských vysokých škol. Nejvíce prací bylo zasláno z různých fakult ČVUT, odkud přišlo celkem devět prací. Na odměnách mezi absolventy a jejich školiteli bylo letos rozděleno celkem 130 000 Kč. Všichni ocenění pokračují ve své vědecké kariéře a doktorském studiu.
Přehled oceněných prací:
1. místo: Ing. Matěj Štíbr
Značení SPIONs s modifikovaným povrchem diagnostickými i terapeutickými radionuklidy
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze
Školitel: RNDr. Martin Vlk, Ph.D., Katedra jaderné chemie
Předložená práce se zabývá velmi zajímavou a recentní oblastí studia přípravy a modifikací SPIONs s perspektivními radionuklidy 161Tb a 225Ac. Terbium-161 bylo poměrně čerstvě uvedeno do preklinického výzkumu a má potenciál stát se perspektivním radionuklidem, doplňujícím 177Lu a 225Ac v klinické praxi. Výsledky přinesly důležité poznatky do základního výzkumu o procesu selektivní vazby na povrch nanomateriálů, využitelných právě ve zdravotnictví a léčbě pacientů.
2. místo: Ing. Dominika Popelová
Generace laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze
Školitel: Ing. Jan Šulc, Ph.D., Katedra laserové fyziky a fotoniky
Autorka se věnovala generaci laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm. Ve své diplomové práci prokázala, že toto záření lze efektivně generovat pomocí jednoduchých a kompaktních laserů, využívajících thuliová pevnolátková aktivní prostředí a objemové Braggovy mřížky navržené pro tuto vlnovou délku. Tyto lasery mají potenciální využití mj. v aplikacích, jako jsou Lidary nebo optické komunikace ve volném prostoru.
3. místo: Mgr. Kristián Šalata
Structure parameters of martensite in Ti alloys modified by presence of oxygen atoms
Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
Školitel: RNDr. Dalibor Preisler, Ph.D., Katedra fyziky materiálů
Práce přináší poznatky pro výzkum metastabilních titanových slitin pro účely vývoje materiálu na výrobu bioimplantátů. Autor se věnoval návrhu, výrobě a charakterizaci slitin se zvýšenou koncentrací kyslíku s cílem objasnit změnu krystalické struktury při jejich zakalení. Tato transformace sehrává důležitou úlohu při optimalizaci mechanických vlastností slitin pro výrobu kloubních implantátů, jakými jsou pevnost a elastické chování podobné kosti. Výsledky byly prezentovány na několika mezinárodních konferencích a získané poznatky budou dále aplikované na výzkum nových slitin s vylepšenými vlastnostmi plastické deformace.
Čestné uznání: Ing. Nina Nováková
Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system
Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze
Školitelka: doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D., Ústav chemického inženýrství
Téma předkládané práce se věnuje umělému životu (artificial life) a živým technologiím (living technologies). Autorka se zaměřila na růst a morfologické změny myelinových figur připomínajících myelin obklopující nervová vlákna. Výzkum naznačuje možnosti praktického využití v oblasti řízeného podávání léčiv, tvorby samoopravných povrchů a vývoje biokompatibilních materiálů s adaptivními vlastnostmi. Zároveň zdůrazňuje význam interdisciplinárního propojení chemie, fyziky a materiálových věd, a může inspirovat vývoj sofistikovaných materiálů, které reagují na své prostředí a přizpůsobují se externím podmínkám.
Ing. Filip Wick
Vliv granulometrie prášku na mechanické a únavové vlastnosti Al aditivně naneseného nadzvukovou kinetizací
Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze
Školitel: doc. Ing. Jan Čížek, Ph.D., Ústav materiálového inženýrství
Autor ve své práci pomohl rozvinout zcela novou metodologii hodnocení, a rovněž unikátní metodu
testování samotnou. „Cold gas dynamic spray“ je nová technologie schopná nanášet ochranné či funkční vrstvy o tloušťkách až několik mm, čímž se liší například od procesů PVD či HiPIMS. Na rozdíl od generačně starších technologií žárového nanášení nedochází k tavení materiálu, čímž metoda mimo jiné umožňuje depozici kovů a slitin bez jejich oxidace či chemických a fázových změn. Tyto charakteristiky samy o sobě otevírají metodě obrovské pole uplatnění v mnoha odvětvích. V posledních cca 10 letech se navíc ukazuje, že použití metody lze rozšířit z vrstev na aditivní výrobu, tedy 3D tisk materiálů (CSAM). Zde díky svým nesporným výhodám předčí i v současnosti dramaticky se rozvíjející metody 3D tisku pomocí laserů či elektronových paprsků.
Cenu za nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách uděluje sponzor soutěže, CRYTUR, spol. s r.o., od r. 2014. Soutěž je otevřena všem studentům českých a slovenských vysokých škol. Aktuálně hodnocené práce musely být podány k obhajobě v období od 1. 10. 2023 do 30. 9. 2024. Za dobu trvání soutěže bylo vyplaceno na odměnách 1 221 000 Kč.
Turnovský CRYTUR patří k vedoucím technologickým firmám, zabývajících se výrobou specializovaných opto-elektronických zařízení pro použití například v elektronové mikroskopii, medicinálních laserech, vědeckých zařízeních či výkonných světelných zdrojích. Společnost se dlouhodobě zabývá vývojem a výrobou syntetických krystalů, které tvoří často jádro těchto řešení, ale také třeba důležitou část detekčních zařízení pro fyziku, jaké jsou například v CERNu. CRYTUR dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů. Vědecko-výzkumné projekty byly v minulosti oceněny několikrát agenturou CzechInvest, firma získala ocenění v soutěži “Diamanty českého průmyslu.” Dlouhodobě se řadí mezi lídry českého technologického průmyslu. Společnost je PwC Firmou roku 2023 a její ředitel Jindřich Houžvička nositel titulu EY Podnikatel roku Libereckého kraje 2023 a Technologický podnikatel ČR 2023.
Působí na českém trhu od r. 2015 jako poradenský portál pro studenty, absolventy a firmy působící ve výzkumu a vývoji v přírodovědných oborech v České republice. Cenu CRYTUR spoluorganizuje od počátku její existence.
Ceny rektora 2024
Ceny rektora za rok 2024 předal rektor Milan Pospíšil na tradičním adventním koncertě VŠCHT Praha v Betlémské kapli. Mezi oceněnými byl i Matouš Tůma z našeho ústavu. Gratulujeme!
Matouš Tůma
Za příkladné skloubení studia na VŠCHT a působení v národní sportovní reprezentaci ČR
Bc. Matouš Tůma je studentem 2. ročníku magisterského studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství na Ústavu chemického inženýrství, kde pracuje pod vedením pana profesora Přibyla. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum transportních procesů a elektroforézy. Kromě studia dosahuje vynikajících výsledků v moderním pětiboji. Mezi jeho největší sportovní úspěchy patří titul juniorského mistra světa ve štafetě v roce 2022 a bronzová medaile ze štafety na mistrovství světa téhož roku.
Prof. Miloš Marek
Ve středu 27. listopadu se uskutečnila oslava 85. narozenin pana profesora Miloše Marka. Jeho životní příběh a zásluhy o rozvoj Ústavu chemického inženýrství si můžete připomenout v rozhovoru z roku 2015, kdy obdržel Cenu ministryně školství.
Gratulujeme prof. Igorovi Schreiberovi
V předvečer 35. výročí sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly medaile a ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Cena Josefa Hlávky je určena pro talentované studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol a brněnské techniky, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, a pro talentované vědecké pracovníky Akademie věd do 33 let věku.
Nositelem Medaile Josefa Hlávky se stal profesor Igor Schreiber z našeho Ústavu chemického inženýrství. Gratulujeme!
Foto: Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových"
Krakatit 100: Vychází další kniha Jitky Čejkové ke stému výročí Čapkova díla
Dny otevřených dveříPřijďte 29. a 30. 11. 2024 na VŠCHT. Představíme obory Chemické inženýrství a bioinženýrství a Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství
Seminář se uskuteční příští pátek 25. října v 11:00 v místnosti B028.
Jako obvykle bude připraveno občerstvení, nezapomeňte si tedy přinést hrnky!
S pozdravem,
Saša
Thudichumova cena pro mladé vědce
Gratulujeme Martinu Balouchovi za získání Thudichumovy ceny pro mladé vědce, která je udělována každé dva roky Výzkumným centrem pro fosfolipidy mladým vědcům, kteří provedli vynikající výzkum v oblasti fosfolipidů a publikovali své výsledky v renomovaných vědeckých časopisech. Cena nese jméno německého lékaře a biochemika Johanna Ludwiga Wilhelma Thudichuma (1829–1901), který byl průkopníkem výzkumu fosfolipidů při zkoumání chemického složení mozku. Martin obdržel cenu za svůj originální výzkum týkající se permeace léků přes lipidové dvojvrstvy, počítačového návrhu proléčiv a spolupermeace. Mnoho gratulací k této zasloužené ceně!
Akademický rok 2024/2025 právě odstartoval!Přejeme hodně úspěchů studentům i zaměstnancům
Vítáme Annu Vanluchene
S radostí oznamujeme, že se k nám na svou alma mater vrátila Anna Vanluchene (rozená Pittermannová), nyní v roli odborné asistentky. Anna dokončila magisterské studium chemického inženýrství na VŠCHT Praha v roce 2014. Poté absolvovala dvojitý doktorský program mezi UPMC v Paříži a VŠCHT Praha, financovaný francouzskou vládou. Její doktorský výzkum, dokončený v roce 2018, se zaměřoval na syntézu kompartmentalizovaných mikročástic pro cílené dodávání léčiv pomocí mikrofluidních čipů.
Po doktorátu byla Anna na mateřské dovolené a zároveň pracovala na částečný úvazek v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde se věnovala fotokatalýze v mikroproudových reaktorech. V roce 2022 získala dvouleté postdoktorské stipendium Marie Skłodowska Curie Actions (MSCA) na výzkumném projektu ElectronsOnRun, který zkoumá elektrochemickou fluoraci v mikroproudových podmínkách na univerzitě v Gentu.
Od září Anna posílí náš tým jako odborná asistentka, kde se bude soustředit na využití chemického inženýrství pro rozvoj zelené chemie, zejména v oblasti fotochemie a průtokové chemie v mikroreaktorech. Vítáme ji zpět a přejeme mnoho úspěchů v nové roli!
Vítáme Emilii Jakubowskou
Emilia Jakubowska je farmaceutka a od roku 2016 pracuje ve výzkumu a výuce na Ústavu a katedře farmaceutické technologie na Lékařské univerzitě v Poznani v Polsku. Její hlavní výzkumné zájmy se zaměřují na inženýrství částic, krystalizaci a technologie pro zlepšení rozpustnosti (dizertační práce na téma vývoj a charakterizace nanokrystalů cilostazolu, 2023). Vedla projekt financovaný Národním centrem vědy v Polsku a spoluvedla projekt H2020-MSCA-RISE „ORBIS“ (778051). Emilia má zkušenosti se spoluprací s farmaceutickým průmyslem, které získala během spoluprací a stáží, například ve firmě APC Ltd. (Dublin).
Na VŠCHT Praha Emilia absolvuje postdoc v rámci Maria Sklodowska-Curie Actions (HORIZON-MSCA-2023-PF-01) na projektu ManCoProc (101152117) - „Pokročilá výroba léčivých látek společným zpracováním s pomocnými látkami prostřednictvím heteronukleace v milifluidickém zařízení“. Projekt ManCoProc je veden pod dohledem profesora Františka Štěpánka a zahrnuje spolupráci se společností Zentiva, kde Emilia dokončí závěrečnou část výzkumu. Hlavním cílem této práce je vyvinout metodu společného zpracování aktivních farmaceutických ingrediencí (API) s částicemi pomocných látek, aby se zlepšily jejich tokové a mechanické vlastnosti. Projekt přispěje ke zlepšení možnosti výroby léčiv v kontextu probíhajícího přechodu farmaceutického průmyslu na kontinuální výrobní přístup.
Letní akce pro středoškoláky
Tento týden se na VŠCHT Praha koná již 38. ročník akreditované letní školys názvem „Chemie pro život“, určené pro středoškolské pedagogy a studenty středních škol. Tato akce je součástí servisu VŠCHT Praha pro střední školy a nabízí jedinečnou příležitost pro vzájemnou inspiraci mezi předními odborníky z naší univerzity a pedagogy. V rámci letní školy jsou připraveny přednášky zaměřené na nejnovější trendy a poznatky z oblasti chemie, které přesahují běžnou středoškolskou výuku. Středoškolští pedagogové mohou získané informace využít k motivaci svých žáků pro studium chemie.
Pro studenty letní školy je připravena pestrá nabídka laboratorních úloh, které probíhají v moderních laboratořích VŠCHT Praha. V rámci těchto úloh náš ústav nabízí „Chemické inženýrství pro začátečníky a pokročilé“. Studenti se zde seznamují se základními jednotkovými operacemi a v laboratoři nano-mikro připravují kosmetickou emulzi. Jako suvenýr si pak odnášejí domů krém, který sami vyrobili.
Tento týden nás také navštívili studenti z německého Gymnasium am Wall z města Verden. Jitka Čejková jim přednesla přednášku o Karlu Čapkovi, robotech a svém výzkumu a knihách v souvislosti s naší univerzitou. Studenti měli rovněž možnost prohlídky laboratoří našeho ústavu.
Cena za nejlepší poster na konferenci o umělém životě ALIFE 2024
Obrovská gratulace studentce našeho ústavu Nině Novákové! Na konferenci ALIFE 2024 o umělém životě v Kodani získal její poster shrnující část výsledků její diplomové práce cenu za nejlepší studentský poster na konferenci. Poster připravila na základě svého článku ve sborníku "Myelin Figures Formation from Oil Droplets in Surfactants: Insights for Wet Artificial Life" (spoluautoři Jan Macháček a Jitka Čejková, MIT Press Artificial Life Conference Proceedings, 2024).
Rozhovor s prof. Petrem KočímPodílíme se na systému pro vyrovnávání výkyvů výroby a spotřeby elektřiny
Sanofi Prize for Pharmacy
Many congratulations to Martin Balouch from the group of Prof. František Štěpánek for winning 3rd place in the Pharmacy category (Sanofi Prize), one of several Scientific Prizes awarded annually by the French Embassy in Prague. Martin was nominated for his PhD thesis titled “Investigation of mass-transfer properties and permeability control of phospholipid bi-layers” and received his prize at a ceremony in the presence of Nobel Prize laureates including prof. Jean-Marie Lehn. Congratulations for this well-deserved award!
Cenu Make Our Planet Great Again za environmentální a klimatický výzkum pořádá Velvyslanectví Francie v ČR společně s BNP Paribas. Tato cena má za cíl odměnit výzkumnou práci českých studentů v oblasti změny klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vítězové obdrží finanční pomoc a první dva také možnost absolvovat stáž ve Francii ve výzkumné laboratoři. Cena byla udělena během recepce na Francouzském velvyslanectví v Praze, Buquoyský palác, které předsedají profesor Jean-Marie Lehn, laureát Nobelovy ceny za chemii, a pan velvyslanec. Make our Planet Great Again je iniciativa prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, která byla zahájena 1. června 2017 po rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Je to výzva pro výzkumné pracovníky a učitele, podnikatele, sdružení a nevládní organizace, studenty a veškerou občanskou společnost, aby se mobilizovali a připojili k Francii v boji proti globálnímu oteplování.
Foto Marie Plaché z promocí v Betlémské kapli.
Abstrakt práce
Ačkoliv se Evropská unie posouvá k elektrickému pohonu vozidel, spalovací motory zůstanou v této a následujících dekádách důležitými zdroji mechanické energie, a to zvláště pro těžká nákladní vozidla. Proto bude důkladné ošetření jejich spalin důležitou a nezbytnou součástí řešení problematiky ekologického dopadu provozu vozidla. Má práce se věnuje vývoji matematických modelů popisujících v měřítku pórů procesy probíhající uvnitř stěn katalytických filtrů pevných částic pro čištění výfukových plynů. Modely jsou založeny na snímcích z rentgenové tomografie, 3D rekonstrukci porézních struktur stěn a rozložení katalytického materiálu. Mezi zkoumané procesy patří proudění, difúze a reakce plynu, pohyb pevných částic, jejich filtrace a růst nánosů zachycených částic. Modely, které jsem vyvinula, tvoří modulární sadu simulačních nástrojů ve výpočetním prostředí OpenFOAM. Uvedené nástroje jsem použila pro simulace několika filtrů pevných částic s a bez katalytického materiálu, přičemž jsem studovala vliv mikrostruktury na účinnost filtru. Výsledky simulací umožnily předpovědět klíčové funkční parametry vzorků filtrů, včetně permeability stěn, konverze plynných složek a filtrační účinnosti jak v čistém stavu, tak během akumulace sazí. Model filtrace a akumulace částic se podařilo ověřit pomocí časově rozlišené rentgenové tomografie. Modely a výsledky simulací byly uveřejněny v šesti článcích v impaktovaných časopisech a představeny na mezinárodních konferencích ve formě šesti přednášek a pěti plakátových sdělení. Provedené simulace poskytují cenné informace o procesech probíhajících v porézních stěnách katalytického filtru. Vyvinuté modely fungují jako výkonný nástroj pro virtuální testování nových prototypů filtrů a získané výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu pro ladění mikrostruktury katalytického filtru směrem k optimálnímu výkonu v průmyslovém měřítku. Takto vylepšené katalytické filtry mohou výrazně snížit množství produkovaného znečištění po celou dobu životnosti vozidel.
Slavnostní promoce v Betlémské kapli
V úterý 25. června 2024 se v Betlémské kapli konaly slavnostní promoce, při kterých získali diplomy dva noví habilitovaní docenti z našeho ústavu, doc. Viola Tokarová a doc. Alexandr Zubov. Diplomy si zároveň převzali čerství PhD absolventi. V rámci magisterských promocí, kdy dochází k předání diplomů novým inženýrům, se konal již potřetí slavnostní ceremoniál předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty, prof. Michal Přibyl, osobně předal medaili za vynikající organizační činnost paní Michaele Javorské z našeho ústavu. Všem oceněným blahopřejeme! Novým inženýrům a čerstvým PhD absolventům přejeme mnoho úspěchů v jejich budoucí kariéře, osobním životě a dalším vědeckém působení.
Konference "Rosteme s chemií"
Druhý ročník konference „Rosteme s chemií“ se konal 27. - 28. června 2024 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tato akce byla primárně zaměřena na mladé chemiky do 35 let. Organizátorům se podařilo navázat na loňský úspěšný ročník, který započal společné potkávání, diskutování, navazování spoluprací a vzájemnou motivaci. Opět se podařilo dostát hesla konference "Rosteme s chemií". Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na této akci reprezentovalo i několik studentů z naší fakulty. Dvoudenní setkání studentů těžilo z podpory Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České chemické společnosti a dalších sponzorů a partnerů, což zajistilo hodnotný zážitek pro všechny účastníky. Cena za nejlepší přednášku a poster byla sponzorována firmou Metrohm. Dále byly uděleny tři čestné ceny. Ocenění získali roční členství v České chemické společnosti a věcné dary od sponzorů. Jsme hrdí, že jednu z těchto cen získala Nina Nováková z Ústavu chemického inženýrství za svou přednášku „Biomimetické chování v chemických systémech: tvorba myelinových figur“ (spoluautory byli její školitelka Jitka Čejková a Jan Macháček). Toto ocenění zdůrazňuje kvalitu a dopad její práce. Gratulujeme Nině a děkujeme všem účastníkům z naší fakulty za vzornou reprezentaci VŠCHT Praha.
Dva čerství absolventi
Naši studenti, Daniel Bambas a Dan Unzeitig, úspěšně obhájili své diplomové práce a složili státní závěrečnou zkoušku s vyznamenáním 10. června 2024. Tímto získali double degree titul inženýr z Univerzity v Cagliari a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Oba studenti strávili poslední rok na Università degli Studi di Cagliari (UniCa), kde vypracovali své diplomové práce.
Program dvojího diplomu „Chemical Engineering and Bioengineering“ je realizován ve spolupráci s Università degli Studi di Cagliari (UniCa) v Itálii. Studenti získávají tituly jak z VŠCHT Praha, kde se uděluje titul Inženýr („Ing.“) po absolvování magisterského studijního programu „Chemické inženýrství a bioinženýrství“, tak z UniCa, kde získávají titul Laurea magistrale in Ingegneria Chimica e dei Processi Biotecnologici (Master of Science in Chemical Engineering and Biotechnological Processes), s akademickým titulem „Dottore Magistrale“. Délka studia je 2 roky, což odpovídá 4 semestrům a 120 ECTS kreditům. Studenti stráví na VŠCHT Praha 3. a 4. semestr, tedy 60 ECTS kreditů. Kontaktními osobami na VŠCHT Praha jsou doc. Zdeněk Slouka pro organizaci a studijní plány a Adéla Habartová pro přihlašovací proces a registraci. Studenti musí mít při nástupu na VŠCHT Praha získáno 240 ECTS kreditů (180 za bakalářský program a 60 za první rok magisterského studia).
Gratulujeme Danielu Bambasovi a Danu Unzeitigovi k jejich významnému úspěchu a přejeme mnoho dalších úspěchů v jejich profesní kariéře.
Spolupráce s průmyslem
Oznamujeme naši spolupráci se společností Bürkert, uznávaným lídrem v oblasti kvality výrobků a inovací v oblasti manipulace s kapalinami a plyny. Toto partnerství představuje pro společnost MarbleMat významný krok, který nám umožní zajistit homogenní výrobu. Vyjadřujeme poděkování týmu společnosti Bürkert za jejich podporu a vysoce kvalitní výrobky. Společně chceme pokročit ve výrobě našich tuhých receptur na bázi lipidů Oil Marbles, vhodných zejména pro farmaceutické a nutraceutické aplikace. Zůstaňte informováni, protože se s vámi podělíme o další novinky týkající se našeho pokroku.
Autor textu: Ondřej Rychecký
Výjezdní zasedání pedagogického sboru našeho ústavu
Minulý pátek, 14. června 2024, se konalo výjezdní zasedání Ústavu chemického inženýrství (ÚCHI) v Hostinci Selský dvůr v Biskoupkách u Zbiroha. Setkání se zúčastnili pedagogové z našeho ústavu a celý den byl věnován klíčovým tématům a budoucímu směřování našeho ústavu.
Diskutovalo se o inventuře úkolů z minulého výjezdního zasedání, aktuálních informacích k pedagogice zahrnující bakalářské studium, CHI-II a nové magisterské studenty. Probírala se vize výuky společného základu na VŠCHT Praha a co může čekat Ústav chemického inženýrství. Dále jsme analyzovali tok studentů mezi studijními programy a zkoumali, zda studenty inspirujeme nebo odrazujeme.
Dalšími tématy byly rozvoj a implementace „Sustainability“ v bakalářském programu NANO, sylabus magisterského studijního programu s návaznostmi, duplicity, aktuálním stavem a výhledem do budoucna, a také výuka v anglických studijních programech garantovaných ústavem.
Diskutovalo se také o budování pověsti dobré „graduate school“ v chemickém inženýrství, postavení ÚCHI v rámci fakulty s vyzdvižením silných a slabých stránek naší činnosti a přípravě na externí evaluaci vědecké kvality akademických pracovníků ústavu. V neposlední řadě jsme se věnovali výzvám pro chemické inženýrství.
Po skončení oficiální části programu následovaly volnočasové aktivity, včetně výletu na rozhlednu, a celý den byl zakončen společnou večeří.
Děkujeme všem zúčastněným za aktivní účast a přínosné diskuse!
Pozvánka
Náš poslední ústavní seminář v tomto akademickém roce se bude konat v pátek 21. června v 11:00 v místnosti B028.
Všichni jste srdečně zváni, abyste se k nám připojili, poslechli si a diskutovali o výzkumu našeho hosta. Opět bude podáváno občerstvení, čaj a káva, tak nezapomeňte přinést i své hrnky!
Jana Sklenářová a Jan Perner
Na výročním setkání Elektrostatické společnosti Ameriky (ESA) v Ottawě, Kanada, získali naši doktorandi dvě prestižní ocenění. Jana Sklenářová se umístila na 2. místě v soutěži o nejlepší studentskou prezentaci s příspěvkem nazvaným „Experimentální popis morfologie částic polyolefinu a jeho využití v kvantitativním srovnání nabíjení různě vyráběných vzorků“, zatímco Jiří Perner se umístil na 3. místě v soutěži o nejlepší poster s příspěvkem „DEM model pro triboelektrifikaci drsných částic“. Velké gratulace těmto talentovaným mladým vědcům!
Vojta Šálek ve Studiu 6 České televizepovídal o požární bezpečnosti a modelování požárů
Gratulujeme čerstvým inženýrům
První inženýrská je již tradiční grilovací garden party na VŠCHT Praha pro čerstvé inženýry. Početnou skupinu mezi nimi včera tvořili i absolventi z našeho ústavu, kteří v pondělí nebo úterý úspěšně obhájili své diplomové práce a složili státní závěrečné zkoušky. Gratulujeme!
Pozvánka
Úterý 11. června 2024, 11:00 místnost B028
Tym Sokolskyi: "Evolutionary dynamics of prebiotic chemical systems"
Life is most often defined as a self-sustaining chemical system capable of adaptive evolution. The origin of adaptive evolution is, therefore, fundamental to origins of life, as any system capable of it can start rapidly increasing in complexity eventually leading to extant biology. So, could non-biological chemistries evolve? Theoretical research suggests the possibility of compositional inheritance in some chemical systems, which is based on the relative abundances of their component molecules. Using an experimental framework of recursive transfers-with-dilution I am searching for heritability and evolvability in two types of systems: particles composed of short-chain amphiphiles and small-molecule chemical systems. In the experiments with amphiphilic particles, we observe irregular changes in various properties, including fluorescence of Nile Red dye, with a tendency for parent and offspring samples to have correlated values, suggestive of heritability. This last result, combined with evidence of temporal autocorrelation across generations, suggests the possibility that vesicles could respond to selection. Additionally, in experiments using a mixture of several organic and inorganic compounds with pyrite mineral we also detect evidence of heritability of chemical composition, however only in a relatively small set of compounds. Overall, in this talk I will outline our approach to experimentally quantifying chemical evolution and will show that it can be applied to various systems.
Organizuje Jitka Čejková a Sasha Zubov
Pozvánka
Pátek 31. května 2024, 11:00 místnost B028
Sreela Ramesh: Salts of antipsychotic drug cyamemazine: crystallization, structural features and pharmaceutical implications
David Tichý: Microfluidic preconcentration and separation of charged analytes
Jakub Strnad: Overlimiting phenomena in electrodialysis
Organizuje Sasha Zubov
Studentka Adéla Kavalová
Více než tři desítky zástupců našeho ústavu se tento týden zúčastnily jubilejní 50. mezinárodní konference Slovenské společnosti chemického inženýrství (SSCHE) ve Vysokých Tatrách. Tento velmi příjemný zážitek byl obohacen během posledního večera konference, kdy pořadatelé oznámili, že cenu za nejlepší poster ve výši 250 EUR získala naše talentovaná studentka magisterského studia Adéla Kavalová ze skupiny Sashi Zubova za svůj poster s názvem „Matematické modelování poly(laktidové) depolymerizace“. Gratulujeme!
Karolína Slonková laureátkou ceny Via Chimica
Cenu Via Chimica pro rok 2024 získala naše studentka Karolína Slonková. Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získala Karolína Slonková za excelentní bakalářskou práci s názvem „Analýza uvolňování léčiv z nosičů responsivních na magnetické pole.“ V práci, kterou obhájila na VŠCHT Praha, Karolína Slonková navrhla magneticky responsivní mikročástice, které mohou pomoci v boji proti bakteriím. Společně s oceněním obdrží mladá vědkyně od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.
Dnešní medicína umí za pomoci gelů, částic nebo pásek umístěných přímo do těla pacientů uvolňovat léčivo přímo na místě, kde je to potřeba. Takovéto nosiče s léčivy se používají například při výměně kloubu nebo po zavedení zubního implantátu. Jejich problémem však je, že léčivo vylučují nekontrolovaně, což znamená, že třeba v případě antibiotik může vzniknout bakteriální rezistence. „Proto jsme přišli s nápadem zapojit do boje s bakteriemi magnetické nanočástice. Ty dokážou díky vnějšímu podnětu ve formě magnetických impulzů léčivo do těla řízeně a dokonce i opakovaně dávkovat,“ vysvětluje laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková podstatu svého oceněného výzkumu.
Výzkum, na kterém Karolína Slonková pracovala dva roky, vznikal v laboratoři chemické robotiky prof. Františka Štěpánka na VŠCHT v Praze. „Laboratoř jsem si vybrala díky své školitelce, dr. Denise Lizoňové. O jak špičkový tým jde, jsem zjišťovala až postupně, a o to více jsem si vážila toho, kolik času mi byli kolegové ochotni věnovat,“ říká laureátka ceny Via Chimica. Na výzkumném tématu přitom pracuje i nadále. „Nyní zkoumám kapacitu systému, tedy kolik cyklů je schopna mikročástice podstoupit a jaké množství antibiotika je při takovém počtu cyklů schopna uvolnit. Tyto výsledky budou doufejme brzy publikovány,“ usmívá se čerstvá laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková.
David Zůza: Device for simultaneous dissolution and permeation measurement
Ondřej Šrom: Study of hydrodynamic stress in cell culture bioreactors via lattice-Boltzmann CFD simulations supported by micro-probe shear stress method
Jiří Perner: Automatic detection of meliorations using machine learning
Aleš Palkovič: CFD fire simulation
Organizuje Sasha Zubov
Prošlapáváme cestu k ekologičtější a bezpečnější výrobě lékůRozhovor s prof. Přibylem o projektu GAČR
MSCA Postdoctoral Fellowship
Na VŠCHT Praha zamíří dvě nové držitelky prestižního grantu Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (MSCA PF), financovaného z evropského programu Horizont Evropa. Tyto granty umožňují talentovaným postdokům realizaci vlastního excelentního výzkumného projektu a všestranný profesní rozvoj.
Dr. Emilia Jakubowska z Poznań University of Medical Sciences získala výjimečných 100 % v hodnocení projektu “Advanced manufacturing of drug subs tances by co-processing with excipients through heteronucleation in a milifluidic device (ManCoProc)”. Ten bude realizovat na Ústavu chemického inženýrství pod vedením prof. Františka Štěpánka po dobu 19 měsíců, vč. 3 měsíců tzv. “non-academic placement” ve společnosti Zentiva.
Dr. Yirong Zhao uspěla s dvouletým projektem “Developing high-energy tellurium/selenium redox-amphoteric conversion cathode chemistry for aqueous aluminum batteries (TSRA)”. Z Technische Universität Dresden se přesune na Ústav anorganické chemie, kde bude pracovat pod vedením prof. Zdeňka Sofera.
Dalších 14 projektů dosáhlo hodnocení dostatečné pro získání synergického financování z programu OP JAK, Projektové centrum proto již připravuje společnou žádost (tzv. Chemfells VII). Celkem 16 z 25 podaných návrhů tedy získalo nárok na financování z některého zdroje, stejně jako ve výzvě 2022.
VŠCHT Praha tak navázala na úspěch z předchozích let a zařadila se opět mezi nejúspěšnější české instituce. Z celkového počtu 8039 podaných projektů bude financováno 1249, do ČR putuje 12 z nich. Na VŠCHT nyní již probíhá 5 projektů MSCA PF (vč. dvou ze specifické výzvy pro ukrajinské výzkumníky) a 11 projektů MSCA PF financovaných OP JAK (projekty Chemfells V a VI).
Jan Němec: Effective modeling of transport limitation and filtration in catalytic filters
Filip Zavřel: Continuous antisolvent precipitation and spray drying as a new formulation platform for poorly soluble drugs
Organizuje Sasha Zubov
Náš výzkum umožní lépe pochopit procesy při vstřebávání léčivRozhovor s profesorem Františkem Štěpánkem.
The Parc Awards
Včera se na VŠCHT Praha uskutečnilo výroční udílení cenThe Parc. Členové se sešli, aby oslavili všechny úspěchy uplynulého roku, poblahopřáli těm, kteří ukončili své působení v The Parc, a také si vyslechli zprávy o úspěších letošních výzkumů.Byla udělena čtyři ocenění:
1. místo: Doreen Pritts
2. místo: Anežka Nováková
3. místo: Adam Waněk
Experts' Choice: Stanislav Chvíla
Gratulujeme vítězům a děkujeme všem, kteří přispěli a úpřispívají do The Parc.Jsme nadšeni vaším výzkumem!
Forty Petra Mazúra
Náš kolega Petr Mazúr, odborník na baterky, u příležitosti svého životního jubilea vydal se svou kapelou Zbytečný luxus album s názvem Forty. Na albu se podílely čtyři desítky osobností (mezi nimi i další kolegové z našeho ústavu). Jak to celé vzniklo, se můžete dočíst v článku "FORTY: Je 40 hostů na albu Zbytečný luxus?", a fotoreportáž z křtu, který proběhl 1. února 2024 v Klubu Letka, naleznete na Facebookové stránce kapely Luxus. Album si můžete poslechnout zdarma (nebo koupit) na internetu. Ale pokud byste měli zájem o cédéčko, nebo si chtěli popovídat třeba o bateriích, tak navštivte Petra Mazúra v jeho kabinetu nebo laboratoři.
Pozvánka
Vážení kolegové,
dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI. Obhajoby se budou konat v úterý 23. 1. 2024 od 12:00 h v posluchárně BI, budova B VŠCHT, Technická 3. Studenti budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse. Letos budeme obhajovat následujících osm projektů:
1
Snížení spotřeby zemního plynu ve výrobě etylbenzenu v Litvínově
Synthos
2
Nová koncepce plynného a kapalného čpavku v Lovochemii, a.s.
Lovochemie
3
Vytvoření modelu hvozdění se zaměřením na úspory spotřeby tepla při tomto procesu
Prazdroj – Nošovice
4
Technologii na snížení obsahu HCl ve spalinách
Spolchemie
5
Design of ammonia scrubber
Casale
6
Model jednotky ETBE
Unipetrol
7
Optimalizace dochlazování čpavku pro chlazení při výrobě piva
Prazdroj-Popovice
8
Posouzení vlivu koncentrace promotoru na proces krakování ve výrobě VCM
Spolana
Po skončení obhajob bude prostor pro krátké představení firem.
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat přibližně od 17 h.
S pozdravem
doc. František J. Rejl, garant předmětu
a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl, Dr. Zedníková a Dr. Vonka
R.U.R. and the Vision of Artificial Life
Slovo „robot“ bylo poprvé světu představeno 25. ledna 1921, kdy měla v Národním divadle v Praze premiéru hra Karla Čapka nazvaná R.U.R. s podtitulem Rossum's Universal Robots. Sté výročí premiéry se kvůli covidovým opatřením pořádně oslavit nedalo, a tak si význam Čapkova díla připomeneme o něco později v den nekulatého výročí. Tímto jste srdečně zváni 25. ledna 2024 na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na křest knihy s názvem „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“, která vychází v prestižním americkém vydavatelství MIT Press 16. ledna a která úzce souvisí s knihou v češtině „Robot 100: Sto rozumů“ vydanou Vydavatelstvím VŠCHT Praha na podzim 2020.
Editorkou obou knih je Jitka Čejková z našeho ústavu a v obou knihách nalezneme Čapkovo R.U.R. v plném znění, eseje a pěkné obrázky. V anglickém vydání „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ je čtenářům nabídnut zcela nový překlad R.U.R. do angličtiny, o který se postaral Štěpán Šimek, profesor a vedoucí Divadelní katedry na Lewis and Clark College v Portlandu v USA. Do angličtiny přeložil řadu současných českých divadelních her, je autorizovaným překladatelem děl Václava Havla, přeložil všechny hry Petra Zelenky a nyní moderně přeložil i sto let staré Čapkovo drama. Na rozdíl od některých jiných překladů, neudělal žádné škrty, přeložil každé slovo a řádek a oproti originálu nic nezměnil, a tak se anglicky mluvící čtenáři mohou seznámit s nejvěrnějším překladem původních Čapkových myšlenek.
Zatímco česká verze Robot 100 obsahuje příspěvky od stovky osobností (proto ten podtitul „Sto rozumů“), do anglického vydání byla vybrána jen dvacítka esejí souvisejících převážně s vědním oborem umělý život (a proto se v názvu objevuje „.. a vize umělého života“). Čtenář má možnost se dočíst, co se za 100 let od doby, kdy bylo poprvé použito slovo „robot“, v oblasti robotiky, syntetické biologie a umělé inteligence a umělého života změnilo, které otázky stále zůstávají nezodpovězeny a naopak které další výzvy přináší dnešní doba a moderní technologie. Diskutována jsou i společenská témata a problémy týkající se globalizace, rozdělení moci a bohatství, náboženství nebo postavení žen ve společnosti. V české verzi je možno vedle odborných textů psaných vědci populárně naučným způsobem nalézt i příspěvky umělců, spisovatelů, rozhlasových a televizních moderátorů nebo i sportovců, kteří se zamýšlejí nad minulostí, současností a budoucností robotů.
Různé pohledy na roboty v knihách nalezneme i obrazovou formou. V české verzi je ústřední obálka od Jonáše Ledeckého a pak několik kreseb od českých i zahraničních umělců. V anglickém vydání jsou všechny eseje uvedeny kresbami z 49. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice, jejímž tématem v roce 2021 byli roboti a umělá inteligence.
V obou knihách je také otištěn Čapkův fejeton z Lidových novin z roku 1935 s názvem „Autor robotů se brání“, ve kterém Čapek zdůrazňoval, že při psaní R.U.R. „myslil na moderní chemii“ a „nemínil poslat na svět panáky z plechu, nadívané kolečky, fotobuňkami a jinými mechanickými hejbly“. Tento jeho text nám připomíná, že ačkoli dnes je slovo „robot“ hojně používáno pro elektromechanická zařízení, původní idea byla roboty připravit chemickou syntézou z nové hmoty, která se prostě chová jako živá. Podle Čapka na naší planetě nebyly vyčerpány všechny možnosti tvoření a právě snahy nalézt látky, jiné než ty, ze kterých je vybudována živá buňka, jiné alternativy života, hmotný substrát, ve kterém by se mohl vyvinout život, kdyby se nebyl dal od začátku jinou cestou, tak právě to patří mezi cíle vědců z vědní oblasti umělý život. A právě proto se oslav Čapkova díla chopila univerzita zaměřená na chemii a technologie.
O kvalitě obou knih svědčí pozitivní recenze jak českého vydání, tak i ohlasy na anglickou verzi. V časopise Science minulý týden vyšel celostránkový rozbor knihy „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“, v němž zaznívá např. „Nejvýznamnějším přínosem svazku je nový překlad hry Štěpána S. Šimka, kterému se daří zachytit surrealistickou podivnost Čapkovy temné komedie omylů a zpřístupnit text současnému publiku.“ The Irish Times o knize napsali "Povinná četba pro každého, koho zajímá umělý život."
Představení obou knih „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ a „Robot 100: Sto rozumů“ proběhne 25. ledna 2024 od 15 hodin v posluchárně BI VŠCHT Praha (Technická 3, Praha 6) zakončené křtem knihy (okolo 18 hodin) a autogramiádou. Knihy bude možno zakoupit si na místě. Na křest knihy „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ přijedou někteří autoři osobně (Seth Bullock, Julyan Cartwright, Gusz Eiben, Carlos Gershenson, Jana Horáková, Sina Khajehabdollahi, Julie Nekola Nováková, Antoine Pasquali), někteří se zúčastní pouze vzdáleně (George Musser, Olaf Witkowski, Hemma Philamore, Nathaniel Virgo a další). Účast přislíbili i autoři, jejichž příspěvky se objevily pouze v českém vydání „Robot 100: Sto rozumů“ (např. Vladimír Kočí, Steen Rasmussen, Petr Salaba, František Štěpánek, „Vědátor“ Jan Tomáštík). Na dálku se také připojí překladatel Štěpán Šimek a zástupci vydavatelství MIT Press. Pár slov pronese i rektor VŠCHT Praha, pan profesor Milan Pospíšil, ředitel Památníku Karla Čapka ve Strži, Zdeněk Vacek, a kurátorka Mezinárodní dětské výtvarné výstavy Lidice, Veronika Trubačová.
Křest se uskuteční jako veřejná akce v rámci Dynalife COST meetingu. COST program podporuje evropskou spolupráci ve vědeckém a technickém výzkumu (The European Co-operation in Scientific and Technical Research), zajišťuje koordinaci výzkumu formou tzv. sladěných evropských akcí a jednou z takovýchto akcí je i COST Action CA21169 DYNALIFE (Information, Coding, and Biological Function: the Dynamics of Life), do které je zapojena jak editorka knih Jitka Čejková, tak i mnozí z autorů, kteří v knihách „R.U.R. and the Vision of Artificial Life“ a „Robot 100: Sto rozumů“ vzdali hold nejen robotům, ale hlavně Karlu Čapkovi.
Zároveň bychom širokou veřejnost chtěli pozvat ke zhlédnutí putovní výstavy Zdeňka Vacka „ROBOT: Born in Czechia, known all over the world“, která byla připravena u příležitosti českého předsednictví v Radě EU. Poté, co byla vystavována v Bruselu, Štrasburku, Lucembursku a Památníku Karla Čapka ve Strži, je nyní až do konce ledna umístěna v Technické ulici před budovou B Vysoké školy-chemicko technologické v Praze. Tato výstava připomíná nejen světový ohlas Čapkovy vizionářské divadelní hry R.U.R., v níž se roboti poprvé objevili na scéně, ale také současné úspěchy české robotiky, a to od konverzujícího chatbota Alquista a neúnavného zedníka z ČVUT, přes chemické roboty z VŠCHT Praha, až po vojenské robotické aplikace. Nechybí samozřejmě ani panel věnovaný knize „Robot 100: Sto rozumů".
***
COST (European Cooperation in Science and Technology) is a funding organisation for research and innovation networks. Our Actions help connect research initiatives across Europe and beyond and enable researchers and innovators to grow their ideas in any science and technology field by sharing them with their peers. COST Actions are bottom-up networks with a duration of four years that boost research, innovation and careers.
Pozvánka
Pátek 19. ledna 2024, 11:00 místnost B028
Ondřej Navrátil: Fluid bed coating in pharmaceutical industry
Martin Bureš: Carbon felt electrodes in redox flow batteries: overview, mathematical modelling and micro-computed tomography
Organizuje Sasha Zubov
Nový patent
Nový patent s názvem “Method of producing mesoporous SiO2 particles, mesoporous SiO2 particles and use thereof“, jehož autory jsou David Zůza, Marek Šoltys a František Štěpánek, byl právě plně udělen Úřadem pro duševní vlastnictví ČR pod patentem č.309925. Mezoporézní částice oxidu křemičitého mají různé aplikace, včetně formulace léčiv a dodávání léčiva.Tento patent pokrývá novou metodu kontinuálního výrobního procesu bez emulzí, který poskytuje mezoporézní částice oxidu křemičitého s vynikajícími vlastnostmi ve srovnání s komerčně dostupnými materiály a je snadno škálovatelný z laboratoře na průmyslovou výrobu.Patent je výsledkem našeho dlouhodobého závazku k základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti mezoporézních materiálů a jejich chemicko-inženýrských aplikací.
Poklidné prožití svátků vánočníchpřejeme všem našim studentům i zaměstnancům
Úspěch diplomových prací z našeho ústavu
Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.
Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.
„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“
Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.
Ocenění z VŠCHT
2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii
Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.
3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes
Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.
Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane
Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.
Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie
Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.
Ústavní vánoční besídka 19. 12. 2023Srdečně zveme všechny studenty a zaměstnance
Suada Djukaj držitelkou pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024
Pamětní granty Martiny Roeselové pro rok 2024 uděleny. 10 mladých vědkyň a vědců získá celkem 1,5 milionu korun
7. prosince 2023
Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun.
Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.
„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.
Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.
„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“
Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024 jsou:
·Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)
·Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)
·Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
·Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)
·Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)
·Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)
O Martině Roeselové a pamětním grantu
Martina Roeselová (1965–2015) byla mezinárodně uznávaná fyzikální chemička z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své plodné vědecké kariéry vychovala s podporou svého muže Marka tři děti, přitom současně podporovala začínající vědkyně a vědce a snažila se v akademickém prostředí vytvářet podmínky k tomu, aby bylo možné úspěšně kombinovat rodinný život a vědeckou práci. Pro to vše byla Martina oblíbenou přednášející, školitelkou a kolegyní. Když Martina v únoru 2015 ve věku nedožitých 50 let zemřela na rakovinu, rozhodli se její kolegové založit na její počest vědecké stipendium, jehož cílem bylo poskytnout finanční podporu studujícím či začínajícím vědcům a vědkyním-rodičům, která by pokryla potřebné služby péče o děti. První grant byl udělen pro rok 2016 a finančně jej podpořila rodina Martiny Roeselové a řada další soukromých dárců. Od roku 2022 grant uděluje a rozvíjí Nadační fond IOCB Tech.
Nadační fond IOCB Tech
Nadační fond IOCB Tech (nf-iocbtech.cz) byl založen v roce 2022 techtransferovou společností IOCB Tech. Ta je dceřinou firmou Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, pro který zajišťuje služby související s přenosem poznatků základního výzkumu do praxe. Posláním fondu je přispívat k rozvoji vědy a praktickému využití jejích výsledků v životě. Posiluje rovněž povědomí veřejnosti o zásadním přínosu vědeckého bádání. Specializuje se na pomoc konkrétním vědcům a projektům či na získávání zahraničních výzkumných pracovníků pro českou vědu. Podporuje také studijní pobyty a výměnu zkušeností mezi vědci a studenty nebo podnětné projekty zaměřené na popularizaci vědy a jejího přínosu pro společnost. Od svého vzniku rozdělil fond již přes 32 milionů korun.
JihočechV regionální soutěži podnikatelských nápadů získal druhé místo získal Ondřej Rychecký. Gratulujeme!
Výsledky grantové soutěže GAČR
Na VŠCHT Praha míří 13 projektů GAČR, z toho 7 bude řešeno na naší Fakultě chemicko-inženýrské. 3 standardní projekty budou mít hlavní řešitele z našeho Ústavu chemického inženýrství.
Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv
Cena Julie Hamáčkové
Dne 30. 11. 2023 proběhl na VŠCHT Praha již devátý ročník soutěže studentských prací o Cenu Julie Hamáčkové. Jedná se o soutěž studentských prací vypracovaných studentkami a studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří do svého výzkumu začleňují analýzu dle genderu a/nebo pohlaví. Letos se na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK se umístil Bc. Samuel Uhliarik z našeho ústavu se svou prací "Optimalizácia výrobného procesu minitabliet s vysokým obsahom účinnej látky". Blahopřejeme!
Pozvánka
Pátek 1. prosince 2023, 11:00 místnost B028
Jarmila Pelcová: Electrostatic charging of powders: Theory and modelling
Jana Sklenářová: Electrostatic charging of powders: Experimental approach and application
Adrián Žák: Viscosity influence on hydrodynamics behaviour in a stirred tank reactor
Organizuje Sasha Zubov
Konference CHISA 2023
Ve dnech od 6. do 9. listopadu 2023 se v Konferenčním centru AV ČR na zámku v Třešti uskutečnila tradiční chemicko-inženýrská konference CHISA. Program nabídnul zajímavé plenární a studentské přednášky a prezentace posterů. V soutěži o nejlepší studentský příspěvek získala třetí místo Laura Bábanová z naší fakulty, která svou práci vypracovala v rámci Erasmus pobytu na Istituto per la Tecnologia delle Membrane (Consiglio Nazionale delle Ricerche) v Itálii. Je studentkou Ústavu chemického inženýrství a nyní pracuje na své diplomové práci pod vedením doc. Jitky Čejkové a prof. Karla Friesse. Její příspěvek se zabýval funkcionalizovanými polymerními membránami pro degradaci pesticidů. Gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy na letošní prestižní konferenci CHISA 2023.
WIRED je nejznámější technologický magazín světa. Vznikl v roce 1993 v San Franciscu a nyní, po 30 letech existence, přichází do Česka a na Slovensko. Bude tu s námi na webu, na sociálních sítích, později v tištěné podobě a v dalších oblíbených formátech. Je a bude místem pro každého zvědavého člověka a všechny, kdo cítí, že technologie hrají v současné společnosti důležitou roli. WIRED CZ & SK také je a bude místem, které přesvědčí každého, že technologie jsou důležité pro všechny bez rozdílu.
Dvě odborné knihy Pavlíny Basařové
V nakladatelství Havlíček Brain Team vyšly dvě odborné publikace "Pivovarství, teorie a praxe výroby piva" a "Sladařství, teorie a praxe výroby sladu". Docentka Pavlína Basařová z našeho ústavu je členkou autorského kolektivu. Jak je vidět, chemicko-inženýrské jednotkové operace lze nalézt ve všech výrobních odvětvích.
Pozvánka
Pátek 13. října 2023, 11:00 místnost B028
Jarmila Pelcová: Electrostatic charging of powders: Theory and modelling
Jana Sklenářová: Electrostatic charging of powders: Experimental approach and application
Jakub Klimošek: Plastic waste upgrade by solvent-based recycling methods
Organizuje Sasha Zubov
Cena za nejlepší poster na konferenci ECCE 2023 v Berlíně
Student Viet Tomáš Nguyen z Laboratoře biomimetického inženýrství získal na konferenci ECCE 2023 (14th European Congress of Chemical Engineering) v Berlíně, Německu cenu za nejlepší poster s názvem "Surface patterning methodology for cell culture". Gratulujeme!
Právě odstartoval nový akademický rok 2023/2024Přejeme všem hodně úspěchů, nejen těch studijních!
Úspěch studentů z Kosek Group
Od 4. do 8. září se naši doktorandi účastnili dvou prestižních mezinárodních konferencí, na nichž získali ocenění pro své postery s tematikou recyklace a zpracování plastového odpadu.
Jana Sklenářová získala cenu za nejlepší poster pro svůj příspěvek "Třídění plastového odpadu s pomocí triboelektrifikace a následné separace elektrickým polem" na konferenci Electrostatics 2023 v Londýně, UK. Jakub Klimošek obdržel cenu za svůj poster na téma "Recyklace a vylepšení plastů metodami na bázi solventů" na 14. mezinárodním workshopu polymeračního reaktorového inženýrství v Postupimi, Německu.
Velké gratulace oběma!
Náš student Martin Roudný
Srdečně blahopřejeme našemu studentovi Martinu Roudnému, který vyhrál republikové akademické mistrovství v orientačním běhu jak na střední trati (6000 m), tak ve sprintu (3600 m).Mistrovství se konalo v Olomouci v rámci Českých akademických her 2023 a Martin zvítězil z pole více než 50 závodníků.Velká gratulace k tomuto výjimečnému úspěchu a obrovský respekt za to, že dokázal spojit špičkový sportovní výkon se studiem chemického inženýrství!
(Martin na fotce druhý zleva)
Science Day v Zentivě
Početná skupina doktorandů ze skupiny Chobotix se zúčastnila Science Day v Zentivě, české farmaceutické společnosti a hlavnímu průmyslovému spolupracovníkovi a partnerovi v rámci konsorcia The Parc, do něhož je zapojena i VŠCHT Praha.Akci zahájil vedoucí našeho ústavu, prof.František Štěpánek, který je vědeckým ředitelem The Parc, Dr. Ondřej Dammer, výkonný ředitel The Parc, Dr. Martin Albert, hlavní vědecký ředitel Zentivy, a Dr. Steffen Saltofte, generální ředitel Zentivy.Děkujeme všem prezentujícím za to, že se o svou práci podělili se širším publikem a že o svých výzkumných projektech horlivě diskutovali nejen s technickými specialisty z oblasti výzkumu, vývoje a výroby, ale také s kolegy z jiných odvětví společnosti.
Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé
Dnes na VŠCHT Praha vypukl již 37. ročník letní školy pro středoškolské učitele a studenty středních škol. Jitka Čejková na této akci poprvé přednášela v roce 2006 a od té doby se zapojuje pravidelně, zejména jako lektor v rámci laboratorních úloh pro studenty i učitele. Letos spolu s doktorandkami Lízou Mutylo a Verčou Lesákovou připravily program s názvem "Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé". 10 studentů dnes zavítalo do poluchačských laboratoří chemického inženýrství, kde se seznámilo s různými jednotkovými operacemi a aparaturami, a poté do poluchačských laboratoří "nano mikro", kde si studenti v rámci laboratorní úlohy Emulze připravili (a pak domů v kelímku odnesli) krém. Letní škola potrvá až do črtvrtka.
Prague – Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development
Novinkám ve vývoji léčiv se od 30.7. do 3.8. společně věnovali izraelští a čeští vědci a zástupci světového farmaceutického průmyslu v rámci už tradiční akce Prague – Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development. Inspirativní přednášky sledovali v izraelském Rehovotu studenti z různých zemí včetně Česka a seznamovali se s detaily vzniku nových léků, od základního výzkumu po uvedení do klinické praxe.
Většinou se jednalo o doktorandy a postdoktorandy, kteří se letos rekrutovali z celkem 26 zemí. O přednášky se staraly rovným dílem ÚOCHB, VŠCHT Praha a v posledních pěti letech také prestižní vědecká instituce z Izraele, Weizmann Institute of Science. Vedle kapacit z akademické sféry tradičně nechyběli ani pracovníci velkých farmaceutických společností. Letos se účastnil například Pfizer, AbbVie, NeuroDerm, Solgate nebo Anima Biotech.
Cílem bylo studenty a studentky lépe připravit na nástrahy, které se pojí s vývojem nových léčiv. Ať už je potíže potkají na začátku cesty, tedy v laboratořích vědeckých institucí, během snahy získat potřebné finanční zdroje nebo při budování spolupráce s farmaceutickými firmami. V praxi panuje značná konkurence a šanci uspět má jen zlomek slibných molekul. Důležitou roli přitom hraje, jak dobře je nastavený systém převádění výsledků vědeckého bádání do praxe, tzv. transfer technologií.
Náš Ústav chemického inženýrství na této akci reprezentovali tři studenti (Martin Balouch, Stanislav Chvíla a Filip Hládek) a také profesor František Štěpánek. Zatímco řečníci se zabývali především objevy a vývojem léků, naši zástupci měli příspěvky zaměřené na formulace špatně rozpustných léků.
Prof. Chien-Yen Chen z National Chung Cheng University
Prof. Chien-Yen Chen z National Chung Cheng University (Taiwan) měl dnes od 14 hodin v Uhelně v rámci své návštěvy našeho ústavu přednášku o biosurfaktantech.
Title: A unique biosurfactant Surfactin, its properties and application
The application of a high throughput analysis method for the screening of potential biosurfactants from natural sources has been developed. The method described here is based on the effect of meniscus shape on the image of a grid viewed through the wells of a 96-well plate. Methods of producing the lipopeptide biosurfactant, surfactin, from cultures of Bacillus subtilis (BBK006) have been investigated. A reactor with integrated foam fractionation was designed and used in batch and continuous modes. Neutron reflectometry has been used to study the structure of the biosurfactant, surfactin, at the air/water and at the hydrophobic solid/water interfaces. The study of photoluminescence of single-walled carbon nanotubes wrapped with surfactin was carried out. Synthesis ofsilver and gold nanoparticles using a borohydrate reduction was performed at three pH levels and two different temperatures in the presence of surfactin that was used to stabilize the formation of silver and god nanoparticles. Synthesis of brushite particles in reverse microemulsions of the biosurfactant surfactin was investigated. A novel BMSN (biologically synthesized mesoporoussilica nanoparticles) material was prepared using abacteria-mediated biosurfactant. Removal of fluoride from water was stydied using the bacterial surfactin mediated novel hydroxyapatite nanoparticle. Low-temperature synthesis of rose-like ZnO nanostructures was sunthesized using surfactin and their photocatalytic activityhas been checked. Removal of mercury by foam fractionation was also carried our using surfactin, a biosurfactant. This report describes the use of a renewable, environmentally compatible, biodegradable surfactant as a stabilizing agent for the synthesis of nanoparticles and their application for evrinmenal issues.
Středoškolské praxeTento týden na náš ústav zavítali studenti z Křemencárny a ParkLane
Výjezdní zasedání ústavuLetošní výjezdní pedagogické zasedání se opět konalo v Ćeském ráji 16.-17.6.
Vítání prváků
V pátek 2. 6. a včera jsme měli tu čest přivítat na našem Ústavu chemického inženýrství studenty, kteří mají v plánu v září nastoupit do prvních ročníků bakalářského studia. Konkrétně se jednalo o studenty studijních programů Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství a Chemické inženýrství a bioinženýrství na Fakultě chemicko-inženýrské. Tato akce byla zorganizována s cílem seznámit nové studenty se studiem u nás a přiblížit jim atmosféru naší fakulty. Program začal srdečným uvítáním ze strany pana děkana a následovalo setkání s garanty oboru a tutory, kteří jim představili studijní plány a nabízené předměty. Jako součást programu měli studenti možnost navštívit laboratoře, které jsou pro studium nano a mikrotechnologií a chemického inženýrství a bioinženýrství klíčové. Během prohlídek jim bylo ukázáno moderní vybavení a technologie, kterými náš ústav disponuje. Studenti se tak mohli seznámit s prostředím, ve kterém budou strávit následující tři roky svého studia, možná i déle, pokud se rozhodnou pak pokračovat v magisterském studiu. Těšíme se na příchod nových studentů a věříme, že jejich studijní zkušenost na naší fakultě bude plná nových poznatků, přátelské atmosféry a úspěchů.
Zástupci skupiny BEAMlab
Konferenci ICheap pořádá každoročně Italská společnost chemického inženýrství, letos již po šestnácté. Letos se této významné akce, která probíhala od 21. do 24. května 2023 v krásném historickém městě Neapol v Itálii, zúčastnilo pět našich zástupců z řad studentů a také zaměstnanců ze skupiny BEAMlab.
Rádi bychom poděkovali The Italian Association of Chemical Engineering za uspořádání této prestižní konference, kde naši studenti a zaměstnanci reprezentovali svůj výzkum v oblasti výpočetní dynamiky tekutin, fotokatalýzy, zachytávání CO2 a farmaceutického výzkumu.
Jsme také rádi, že naši student a zaměstnanci reprezentovali Ústav chemického inženýrství na této konferenci, kde prezentovali svůj talent a expertizu. Skvěle tak ukazují naši snahu o posun vědeckého poznání v oblasti chemického inženýrství a jeho propojení s dalšími obory. Gratulujeme všem zúčastněným a děkujeme za reprezentaci našeho ústavu.
Text: Dominik Švára
Pozvánka
Pátek 26. května 2023, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Tentokrát budou přednášet hosté z Universidad de Huelva (abstrakty)
Dr. Claudia Roman: Phase affinity of nanoparticles in immiscible polymer blends: theoretical prediction, experimental evidences and strategies to minimize the percolation threshold
Prof. Moisés García-Morales: Case study: The selective localization of MWCNTs in PMMA/LDPE nanocomposites
Organizuje Sasha Zubov
SSCHE 2023
Konferenci SSCHE pořádá každoročně Slovenská společnost chemického inženýrství, letos již po čtyřicáté deváté. I letos se této významné akce, která probíhala od 15. do 18. května 2023 v krásném prostředí Vysokých Tater, v Hotelu SOREA Hutník, Tatranské Matliare, zúčastnily téměř dvě desítky našich zástupců, a to jak z řad studentů, tak zaměstnanců.
Účastníky konference zaujaly nejen prezentace našich reprezentantů, ale i jejich postery, které dosáhly vysoké úrovně. Eliška Paulíková, studentka 3. ročníku bakalářského studia, za svou práci s názvem "Study of Translational and Rotational Motions of Self-Propelled Liquid Robots" byla oceněna v posterové soutěži. Je skvělé vidět, že naši studenti a zaměstnanci excelují v oboru chemického inženýrství a přinášejí inovativní přístupy a výzkum do širokého spektra oblastí.
Rádi bychom poděkovali Slovak Society of Chemical Engineering za uspořádání této skvělé konference a také open access časopisům Catalysts, Energies a Processes, kteří podpořili finančně vítěze studentské posterové soutěže.
Jsme hrdí na naše studenty a zaměstnance, kteří reprezentovali Ústav chemického inženýrství na této konferenci a předvedli svůj talent a odbornost. Je to skvělý příklad našeho úsilí o vědecký rozvoj a přínos v oblasti chemického inženýrství. Gratulujeme všem zúčastněným a děkujeme za reprezentaci našeho ústavu!
Čest jeho památce
V den, kdy všichni Jiří slaví svůj svátek, se nám donesla smutná zpráva, že nás jeden Jiří opustil. V sobotu, ve věku nedožitých 91 let, zemřel pan docent Jiří Vlček, dlouholetý pracovník našeho ústavu. Pan docent Vlček se zabýval zejména výzkumem míchání ve skupině prof. Kudrny; působil též v roli proděkana pro pedagogiku na naší fakultě. Byl autorem a spoluautorem řady učebnic. Jménem našeho ústavu vyjadřujeme upřímnou soustrast celé rodině pana docenta Jiřího Vlčka.
Pozvánka
Pátek 21. dubna 2023, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Dominik Kralik: A two-layer closable PDMS microfluidic device for plant roots growth observation
Rudolf Pečinka: Impacts of catalyst distribution and soot loading on CO oxidation in a catalytic filter
Organizuje Sasha Zubov
Článek Martina Baloucha
Publikace s názvem “Computational prodrug design methodology for liposome formulability enhancement of small-molecule APIs” se objevila na titulní straně dubnového čísla časopisu Molecular Pharmaceutics. Autory jsou náš doktorand Martin Balouch a jeho školitel František Štěpánek, dále Kateřina Storchmannová a Karel Berka z Palackého univerzity v Olomouci. Práce vznikla i díky podpoře The Parc.Článek referuje o nové výpočetní strategii pro návrh proléčiv za účelem modifikace jejich rychlosti permeace přes lipidové dvojvrstvy.To je důležité jak pro špatně prostupující látky pro zlepšení jejich biologické dostupnosti, tak pro velmi rychle prostupující látky pro umožnění jejich formulace do lipozomů.
Cena Wernera von Siemense 2022
V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru. Gratulujeme!
Pozvánka
Pátek 31. března 2023, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Edith Mawunya Kutorglo: Curing the solar insensitivity of TiO2: Design of composite catalysts for sunlight-driven photocatalytic reactions
Dan Trunov: Intrinsic particle properties in the pharmaceutical industry
Jakub Crha: Modeling of bubble interactions in aqueous solutions of simple alcohols
Organizuje Sasha Zubov
Contipro
Contipro patří mezi světové lídry ve výrobě a výzkumu kyseliny hyaluronové. První březnový den vyrazili na exkurzi do sídla této biotechnologické společnosti v Dolní Dobrouči zástupci našeho ústavu, aby domluvili případnou spolupráci a možnosti zapojení studentů do výzkumných projektů.
2022 The Parc Awards
V pátek 22. 2. 2023 se sešli členové The Parc, aby oslavili to nejlepší z uplynulého roku. Kromě množství vědeckých publikací a úspěšné mediální prezentace The Parc byli vybráni nejlepší přispěvatelé na sympoziích.
Na fotografii zleva doprava:
Elizaveta Mutylo (The Parc Students' Choice 2022, 3. místo) Martin Krov (The Parc Students' Choice 2022, 2. místo) Ondřej Navrátil (The Parc Experts' Choice 2022). Thao Tranová (The Parc Students' Choice 2022, 1. místo)
Gratulujeme!
Pozvánka
Pátek 17. února 2023, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Lenka Krajáková: Improper behavior of ethylene polymerization
Patrik Bouřa: Preparation of porous biopolymeric materials by thermally induced phase separation: discovering suitable solvents
Jindřich Kropáček: Hydrogel microrobots: approaches to collective behaviour
Organizuje Sasha Zubov
Kulatého stolu k průmyslovým doktorátůmse 6. 2. na Úřadu vlády zúčastnil i prof. F. Štěpánek, vědecký ředitel centra The Parc
„Nanotechnologický výzkum je výzkum budoucnosti – jdeš naproti trendu zmenšování veškerých technologií.”
Na střední se Jakub profesionálně věnoval hokeji a do školy si chodil spíš odpočinout. Všechno mu šlo, ale ne vše ho bavilo. Na základě přednášky o vlastnostech křemíku se nakonec rozhodl pro studium chemie na VŠCHT.
„Fascinovalo mě, že se dá křemík využít při léčbě rakoviny. Chtěl jsem o tom zjistit víc!”
Jakub je zvyklý fungovat v týmu, učit se v týmu a být v pohybu. Proto se nejvíc našel v laboratoři.
„Bill Gates říkal, že máš dát práci těm lidem, kteří si ji dokáží zjednodušit a vymyslet nové cesty. V laborkách aplikuješ svoje znalosti v praxi a snažíš se vyladit celý proces,” vysvětluje.
Jakub navazuje na výzkum křemíku a ve své práci pokračuje na akademii věd.
„Najednou se přistihneš, že pracuješ s největšími kapacitami na věcech, o kterých si možná ještě před rokem pořádně moc nevěděl. Oni tě respektujou a berou. Navíc si můžu už při škole něco vydělat tím, co mě baví! Z toho mám obrovskou radost a zároveň cítím velkou pokoru,” dodává Jakub.
Práce v laboratorním týmu se podle Jakuba nejvíce podobá hokeji.
„Je to vlastně hokejová situace – každý si hlídá svého hráče. Když mu něco nejde, jdeš mu pomoct. Zkouška je něco jako zápas – nemůžeš to vzdát. Když to nevyjde, poučíš se a příště to jdeš zkusit znovu!”
„Představ si, že máš obří továrnu, chceš být efektivní a vylepšit ji. Chemický inženýr ví, co se ve fabrice děje na všech úrovních. Přichází s řešením, jak to jde dělat jinak, jak toho lze dělat víc, aby to stálo míň.”
Kačku na střední škole nelákala vyloženě vědecká kariéra. Bavila ji matematika i chemie a vylučovací metodou došla k VŠCHT. Představa zdlouhavé laboratorní práce akční Kačku příliš neoslovila, proto zamířila ke studiu chemického inženýrství.
„Nejsem vůbec analytik. Vždycky jsem byla spíš akční člověk. V době, kdy ostatní prváci ještě hledali záchody, já už vedla skupinu erasmáků,” popisuje pobaveně Kačka.
Kačku žene vpřed velká zvědavost, ráda zkouší nové věci a ve své bakalářské práci se pustila do experimentálních vod.
„Vyráběla jsem nanočástice z polymerů, do kterých se v budoucnu budou kapsulovat léčiva. Celou aparaturu jsem si k tomu musela postavit sama, protože jsem se rozhodla zkoušet to tak trochu novou metodou.”
Baví ji vést lidi a svou budoucnost vždy viděla spíše ve vedení týmu než výzkumu.
„Když jsem byla malá, vymyslela jsem si, že změním svět. Ale pak mi došlo, že ho nezměním sama,” směje se.
Na začátku se bála, aby na škole nebyla za “strašného hňupa”, ale byly to obavy marné. Říká, že na VŠCHT nepotkala jediného tuctového člověka. Studium ji otevřelo obzory a naučilo trpělivosti.
Informace o všech studijních programech nabízených na VŠCHT Praha, přijímacím řízení a fungování školy najdete na webu studuj.vscht.cz.
Přemýšlíte o Ph.D. studiu?Zúčastněte se se setkání s garanty doktorských programů 24. 1. 2023
Pozvánka na obhajoby procesních projektů
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dovolte, abychom vás pozvali na letošní XVIII. obhajoby Procesních projektů, které se budou konat v úterý 24. 1. 2023 od 12:00 h v posluchárně BI. Studenti zde budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse.
Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 18:00 h v posluchárně B028.
Na obhajoby rovněž přijedou zástupci devíti firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.
Letos obhajujeme následující projekty:
Pořadí při obhajobách
Projekt
Konzultant
VŠCHT
Průmyslový partner
1.
Optimalizace jednotky ETBE v rafinerii Kralupy
L. Valenz
Unipetrol
2.
Energetická bilance hvozdění zeleného sladu ve sladovně Prazdroj.
M. Zedníková
Prazdroj
3.
Zvýšení účinnosti trigenerace
J. Haidl
Synthos
4. (1. skupina po 1. přestávce)
Posouzení vlivu provozních podmínek na likvidaci benzenu a TCE chlorací
F. J. Rejl
Spolana
5. (2. skupina po 1. přestávce)
Absorpce chlóru
V. Nevoral
(Spolchemie)
6. (3. skupina po 1. přestávce)
Optimalizace procesu hvozdění
L. Valenz
Prazdroj Nošovice
7. (1. skupina po 2. přestávce)
Design of liquid storage
M. Zedníková
Casale Project
8. (2. skupina po 2. přestávce)
Navržení systému záchytu emisí z výroby Kilolabu (sprejová sušárna)
a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl, Dr. Zedníková a Dr. Nevoral
Pozvánka
Pátek 20. ledna 2023, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Lenka Krajáková: Improper behavior of ethylene polymerization
Erik Sonntag: ROBO-PHARMACIST: Automatic Compounding Line for Continuous Manufacturing of Personalized Multi-Component Capsules
Karel Mařík: Thermographical observation of the distillation process
Organizuje Sasha Zubov
Pozvánkana dny otevřených dveří (27. a 28. ledna)
Cena Crytur 2022 pro Ing. Adama Baláže
Vítězem letošního ročníku soutěž o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách "Cena Crytur 2022" se stal student našeho ústavu Ing. Adam Baláž s prací „Study of drug delivery to tumors using advanced liposomal formulations“. Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.
„Práce se věnuje aktuálnímu tématu dopravy léčivých látek specificky do nádorových buněk. Velmi dobře shrnuje dosavadní problematiku, možnosti a úskalí cílené dopravy látek do rakovinových buněk, což je dnes velmi sledovaná oblast. Experimentální část přehledně demonstruje aplikace bioaktivních komponent do lipozomálních struktur, jejich procesy a unikátní vlastnosti. Celkově je práce psaná poutavě a odborně na velmi dobré úrovni,“ shrnuje ve svém hodnocení vítězné práce Ing. Antonín Fajstavr, R&D projekt inženýr v Crytur, spol. s r.o.
Adam získal odměnu 40 000 Kč, jeho školitelka, Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., 10 000 Kč. Oficiální předávání cen se konalo v hybridním režimu po dvou letech v sídle firmy v Turnově. Vítěz a jeho školitelka se připojili on-line.
Článek Denisy Lizoňové a kol.
Článek "Solvatochromic Shift Enables Intracellular Fate Determination of Curcumin Nanocrystals” autorského kolektivu Denisa Lizoňová, Adéla Brejchová, Eva Králová, Jaroslav Hanuš, František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství byl vybrán na titulní stránku prosincového vydání časopisu Particle & Particle Systems Characterization. Článek popisuje novou metodu, která umožňuje na základě fluorescenční mikroskopie rozpoznat, zda se léčivo uvnitř buněk nachází v krystalické nebo rozpuštěné formě. Grafickou podobu titluního obrázku ztvárnila absolventka našeho ústavu Dr. Nina Kušnírová-Sarvašová. Blahopřejeme!
Nový GAČR projekt dr. Kašpara
Na VŠCHT míří 25 projektů GAČR, 13 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 12 projektech VŠCHT spolupracuje. Jeden z podpořených projektů bude řešen i na našem ústavu. Nese název "Vývoj inhalovatelných nosičů pro in-situ tvorbu přírodních antibiotik" a hlavním řešitelem je Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D.
Pozvánka
Pátek 16. prosince 2022, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Přemysl Richtr: Towards more efficient and stable zinc–air flow battery
Vojtěch Šálek: Mathematical modeling of fire spread
František Jonáš Rejl: Transfer characteristics of negative, neutral and positive system during distillation on structured packing
Organizuje Sasha Zubov
Ondra Rychecký v České televiziNestihli jste dnešní Studio 6, kde byl hostem náš doktorand? Pusťte si záznam v čase 2:50:32
Dny otevřených dveří
V pátek a sobotu minulý týden u nás na VŠCHT Praha probíhaly dny otevřených dveří. Pokud jste k nám do Dejvic nestihli zavítat, tak 27. a 28. ledna 2023 budete mít další možnost nahlédnout do našich laboratoří a dozvědět se bližší informace o studijních programech nabízených naším Ústavem chemického inženýrství. V příštím akademickém roce otevíráme dva bakalářské programy "Chemické inženýrství a bioinženýrství" a "Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství". Magisterský program nese název "Chemické inženýrství a bioinženýrství" a doktorský program se jmenuje taktéž a dá se studovat dokonce i jako double degree. Pro bližší informace o možnostech studia na našem ústavu případně kontaktujte Jitku Čejkovou (cejkovaj@vscht.cz).
Pozvánka
Ústav chemického inženýrství si vás dovoluje pozvat na přednášku Dr. Hermanna J. Feise z firmy BASF na téma „Is a climate friendly chemical industry possible?“, která se uskuteční v pondělí 5. 12. od 16:00 v prostorách Uhelny.
Is a climate friendly chemical industry possible?
The European Green Deal has firmly established the political intend to counteract climate change by reducing greenhouse gas emissions. Current actions focus on the energy and transportation industries. However, the producing industries will clearly become the next target areas for emission reductions. As a clear indication, the member states of the European Union have already initiated an Important Project of Common European Interest (IPCEI) on Hydrogen Technologies and Systems. This program does not only address hydrogen production and infrastructure as well as hydrogen propelled transportation, but also the use of hydrogen to transform the steel, chemical and cement industries. The presentation will discuss the challenges for the chemical industry associated with the transition of Germany and Europe from fossil-based to CO2-emission free energy supply. Replacing fossil energy by renewable energy is not only a technical challenge, it also requires large investments in the distribution grid infrastructure. Independent of the necessary and yet to come grid expansion, energy demand can be expected to widely outpace renewable electricity supply. Therefore, efficient use and value-oriented allocation of energy will be mission critical. The chemical industry is one of the three most energy-intensive sectors. Therefore the increasing use of renewable energy is the key lever for its transformation and requires adjustment of its processes, assets and product portfolio. Regulatory as well as market forces will equally foster this transition. BASF, the largest chemical company in Europe, is re-designing the production such that (almost) CO2-emission free technologies replace current processes based on fossil energy sources and raw materials. The presentation will focus on the challenges associated with transforming a complex system of production processes, the changes in the energy sources and the solutions needed to facilitate the transformation process. It will analyse the areas of change and their effect on scope 1, 2 and three emissions, which determine the carbon footprint of chemical products.
Besídka pro zaměstnance a doktorandy se uskuteční v úterý 20. 12. 2022
Lukáš Kamenský a Martin Spurný
Včera 23.11.2022 naši studenti Karolína Slonková, Lukáš Kamenský a Pavel Zeman ze skupiny Chobotix a Martin Spurný z Kosek Group reprezentovali náš ústav na Studentské vědecké konferenci pořádané na Slovenské Technické Univerzitě (STU) v Bratislavě.
Lukáš Kamenský získal cenu za druhý nejlepší vědecký projekt za práci na téma Řízené uvolňování léčiv z magnetoliposomů. Na třetím místě se umístil Martin Spurný s prací zaměřenou na Elektrochemické testování sulfonovaných antrachinonových derivátů pro aplikaci v redoxních průtokových bateriích. Gratulujeme jim a přejeme hodně úspěchů v dalším bádání!
Studentská cena Vitriol
Tomáš Filous, technický pracovník našeho ústavu a studenty oblíbený instruktor v laboratořích chemického inženýrství, získal Cenu Vitriol 2022 v kategorii nejlepší nepedagogický pracovník, gratulujeme!
Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.
Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o druhý ročník. Ocenění za rok 2022 bylo předáno na plese VŠCHT Praha ve čtvrtek 4. listopadu 2022.
Výsledky
Laureáty druhého ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2022 se v 6 kategoriích stali:
Nejlepší pedagog za FCHI – RNDr. Pavel Galář, Ph.D.
Nejlepší pedagog za FCHT – Ing. Petra Ménová, Ph.D.
Nejlepší pedagog za FPBT – Doc. Ing. Jan Staňek, CSc.
Nejlepší pedagog za FTOP – Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Ing. Roman Thomas Sedlar, MBA, Msc
Nejlepší nepedagogický pracovník – Tomáš Filous
O ceně
Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.
Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).
Pozvánka
Pátek 11. listopadu 2022, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Lucie Mašková: Nature-based 3D bioprinted films for controlled in-situ synthesis of bactericides
Dominik Švára: Preparation of porous structures for drug delivery applications
Pavel Zelenka: CFD simulation of air-flow and cross-contamination in production space
Organizuje Sasha Zubov
Zveme vás k nám!V pátek 25. a sobotu 26. listopadu 2022 na dny otevřených dveří
MarbleMat: nový spin-off VŠCHT Praha Společnost MarbleMat s.r.o. založil Ing. Ondřej Rychecký z našeho ústavu
Exkurze 2022 aneb magisterský seznamovák na Běstvině ve dnech 5. - 8. října 2022
H2Ospodař bodoval v programu Hello Země!
Náš doktorand Ondřej Rychecký spolu se svými kamarády v roce 2017 založili spolek H2OPODAŘ. Projekt H2Ospodař připravuje a prezentuje aktivity v oblasti hospodaření s vodou pro školy, veřejnost i instituce. Původním cílem projektu bylo vytvoření interaktivní putovní výstavy o koloběhu pitné vody a lepším hospodaření s vodou v domácnostech i v přírodě. S touto výstavou se každý rok účastní několika desítek akcí. Pravidelně také navštěvují ZŠ a SŠ a nově usilují o to stát se informační a vzdělávací platformou zaměřenou na šetrné zacházení s vodou.
Nyní H2Ospodař zabodoval v programu Hello Země!
Půlroční cesta ke slavnostnímu večeru byla náročná. Ze všech přihlášek do letošních Cen SDGs 2022 nejprve Hello bank! vybralo 15 projektů, které by si zasloužily jejich finanční podporu. 10 z nich pak poslali zaměstnanci banky do finále, kde už rozhodovali jejich klienti. Ze slavnostního večera v nádherných prostorách Národního muzea si H2Ospodař delegace doprovázená kapičkou Jarmilkou s obrovskou radostí přebrala šek za 2. místo v hodnotě 300 000 korun!
Tohoto ocenění H2Ospodař činnosti si členové týmu velmi váží z velké části proto, že to byli právě běžní lidé z řad klientely Hello bank!, kteří měli rozhodující slovo. Znamená to, že činnost H2Ospodař má význam.
Velká gratulace oceněným a velký dík za jejich aktivity a osvětu, jak šetřit s vodou.
Cenu Neuron za zdařilé propojení vědy a byznysuzískali J.Kosek, J.Vrána, P.Mazur a J.Pocedič ze start-upu Pinflow Energy Storage
Bakalářské promoce
Absolventi bakalářských studijních programů Chemické inženýrství a bioinženýrství a Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství převzali diplomy z rukou pana děkana prof. Michala Přibyla ve středu 12. 10. 2022 na promocích v Betlémské kapli.
Fofo: Tomáš Balický
Pozvánka
Pátek 21. října 2022, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)
Simon Jantač: Electrostatic charging of powders: A perplexing multiphysics phenomenon
Martin Bureš: From homogeneous to “colloidal” olefin polymerization catalysts: effect of mass transport limitations on reaction kinetics and polymer microstructure
Elizaveta Mutylo: Multiple-Unit Dosage System: a flexible tool for combination therapy
Organizuje Sasha Zubov
Znovuobnovené ústavní semináře
Po hoooodně dlouhé pauze se dnes konal ústavní seminář, kde výsledky své práce prezentovali tři naši doktorandi:
Marie Plachá: Pore-scale modelling of soot deposits and their impact on catalytic filter performance
Petr Polezhaev: Characterization of ion-exchange particles as the major functional component of heterogeneous ion-exchange particles
Charlie Maslen: Hydrogel microrobots
Semináře organizuje Saša Zubov a budou se teď konat jednou měsíčně v pátek učebně B028.
3. místo v soutěži Falling Walls
V pondělí 26. 9. 2022 proběhlo v polském městě Wroclaw oblastní kolo mezinárodní soutěže Falling Walls, kterého se zúčastnil i náš doktorand Erik Sonntag a se svým příspěvkem"BREAKING THE WALL OF MEDICAL NON-COMPLIANCE" obsadil třetí místo. Gratulujeme!
VŠCHT Praha slaví 70 let své existence
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze slaví 70 let své samostatné existence. Oslavy se uskuteční v Kampusu Dejvice v pátek 23. září 2022.
Dále bylo u příležitosti tohoto výročí sepsáno několik článků, které vyjdou v říjnovém čísle časopisu Chemické listy. Jedním z nich je i článek "O Fakultě chemicko-inženýrské", ve kterém se Jitka Čejková s pomocí několika pamětníků (prof. Miloš Marek, doc. Karel Kadlec, prof. Kamil Wichterle) snažila shrnout základní historická fakta týkající se naší fakulty. Samozřejmě je významná část článku věnována i našemu Ústavu chemického inženýrství.
Schůze ústavu
Dnes se v posluchárně BIII sešli zaměstnanci a doktorandi našeho Ústavu chemického inženýrství, aby probrali organizační záležitosti týkající se nejen nového semestru. Vedoucí ústavu, pan profesor František Štěpánek, své kolegy seznámil s tím, které místnosti a učebny náš ústav získal a jak budou využity. Představil nové kolegy a přivítal nové doktorandy. Dále se řešily pedagogické záležitosti, zejména organizace laboratoří chemického inženýrství a exkurze studentů prvního ročníku magisterského studia.
Přejeme všem studentům, pedagogům a dalším zaměstnancům úspěšné vkročení do zimního semestru akademického roku 2022/23!
Začátek nového akademického roku 2022/23Výuka začíná 19. 9. 2022