Předmět „Procesní projekt“ je ve své novodobé podobě vyučován na Ústavu chemického inženýrství již dvacet let. Záznamy z výuky prvních ročníků jsou kusé, o průběhu druhých deseti let již však máme přesné informace. Za „druhý poločas“ se ve vedení studentských skupin vystřídalo deset pracovníků ústavu, bylo obhájeno 67 projektů a výukou prošlo celkem 291 studentů. Tyto projekty byly zadávány ve spolupráci s patnácti podniky českého chemického průmyslu.

Procesní projekty mohou představovat pro studenty první vážný střet s realitou řešení problémů v podobě, v jaké se v průmyslu opravdu objevují. Studenti na exkurzi v podniku rychle pochopí, že ke splnění úkolu budou potřebovat stejně tak řešič diferenciálních rovnic jako štafle, kbelík a stopky. Pochopí, že každý z pracovníků v podniku zadavatele si události pamatuje trochu jinak a především je různě interpretuje. Pochopí, že neustálá komunikace se zadavatelem i mezi sebou je holá nutnost. Studenti nás ale nikdy nezklamali a přes počáteční rozčarování (např. letos zaznamenané zaúpění: „To není chemické inženýrství, ale detektivka…“) dotáhli projekty ke zdárnému zakončení. Zástupci průmyslových podniků ostatně práci studentů na projektech vysoce cení, což dokonce někdy vyvrcholí přímou nabídkou pracovního místa v daném podniku.

Velké poděkování patří firmám Casale Project, Kovohutě Příbram, Leancat Electrolyzers, Lovochemie, Spolchemie a Synthomer, které se letos podílely na zadání studentských projektů a umožnily tak propojení akademické výuky s reálnými výzvami průmyslové praxe.

Zatím se zdá, že éra Procesních projektů druhým poločasem nekončí a doufáme, že spolupráce mezi ÚCHI a průmyslem formou výuky Procesních projektů bude úspěšně pokračovat i nadále.

• Sborník
• Fotogalerie na Facebooku

18. 12. 2024 byly v sídle společnosti Crytur v Turnově odměněny nejlepší diplomové práce v materiálových vědách. Do pětice vítězných prací se probojovala i naše studentka z Ústavu chemického inženýrství. Ing. Nina Nováková, která vypracovala svou diplomovou práci s názvem "Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system" pod vedením doc. Jitky Čejkové, si ze slavnostního předávání cen odvezla čestné uznání. Gratulujeme!

Do letošního ročníku soutěže bylo přihlášeno 39 diplomových prací. Soutěží vždy tým školitel/ka a student/ka, protože kvalita práce je do značné míry určena právě jejím vedením. Hodnotící komise složená z výzkumných pracovníků společnosti CRYTUR, spol. s r.o. posuzovala úroveň práce, inovativnost a její aplikovatelnost v praxi. Pro tento ročník byl důraz kladen na experimentální část, pečlivost zpracování výsledků a systematičnost přístupu k řešení problému. Většina přihlášených prací byla prezentována na konferencích, publikována v odborném tisku, což svědčí o jejich vysoké kvalitě jak z hlediska obsahu, tak i formy zpracování.

Všechny oceněné diplomové práce pocházejí z deseti českých a slovenských vysokých škol. Nejvíce prací bylo zasláno z různých fakult ČVUT, odkud přišlo celkem devět prací. Na odměnách mezi absolventy a jejich školiteli bylo letos rozděleno celkem 130 000 Kč. Všichni ocenění pokračují ve své vědecké kariéře a doktorském studiu.

Přehled oceněných prací:

1. místo: Ing. Matěj Štíbr

Značení SPIONs s modifikovaným povrchem diagnostickými i terapeutickými radionuklidy

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze

Školitel: RNDr. Martin Vlk, Ph.D., Katedra jaderné chemie

Předložená práce se zabývá velmi zajímavou a recentní oblastí studia přípravy a modifikací SPIONs s perspektivními radionuklidy 161Tb a 225Ac. Terbium-161 bylo poměrně čerstvě uvedeno do preklinického výzkumu a má potenciál stát se perspektivním radionuklidem, doplňujícím 177Lu a 225Ac v klinické praxi. Výsledky přinesly důležité poznatky do základního výzkumu o procesu selektivní vazby na povrch nanomateriálů, využitelných právě ve zdravotnictví a léčbě pacientů.  

2. místo: Ing. Dominika Popelová

Generace laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, České vysoké učení v Praze

Školitel: Ing. Jan Šulc, Ph.D., Katedra laserové fyziky a fotoniky

Autorka se věnovala generaci laserového záření v atmosférickém okně v okolí vlnové délky 2035 nm. Ve své diplomové práci prokázala, že toto záření lze efektivně generovat pomocí jednoduchých a kompaktních laserů, využívajících thuliová pevnolátková aktivní prostředí a objemové Braggovy mřížky navržené pro tuto vlnovou délku. Tyto lasery mají potenciální využití mj. v aplikacích, jako jsou Lidary nebo optické komunikace ve volném prostoru.

3. místo: Mgr. Kristián Šalata

Structure parameters of martensite in Ti alloys modified by presence of oxygen atoms

Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova

Školitel: RNDr. Dalibor Preisler, Ph.D., Katedra fyziky materiálů

Práce přináší poznatky pro výzkum metastabilních titanových slitin pro účely vývoje materiálu na výrobu bioimplantátů. Autor se věnoval návrhu, výrobě a charakterizaci slitin se zvýšenou koncentrací kyslíku s cílem objasnit změnu krystalické struktury při jejich zakalení. Tato transformace sehrává důležitou úlohu při optimalizaci mechanických vlastností slitin pro výrobu kloubních implantátů, jakými jsou pevnost a elastické chování podobné kosti. Výsledky byly prezentovány na několika mezinárodních konferencích a získané poznatky budou dále aplikované na výzkum nových slitin s vylepšenými vlastnostmi plastické deformace. 

Čestné uznání: Ing. Nina Nováková

Effect of salts and pH on the formation, growth, and morphological changes of myelin figures in the decanol – sodium decanoate system

Fakulta chemicko-inženýrská, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Školitelka: doc. Ing. Jitka Čejková, Ph.D., Ústav chemického inženýrství

Téma předkládané práce se věnuje umělému životu (artificial life) a živým technologiím (living technologies). Autorka se zaměřila na růst a morfologické změny myelinových figur připomínajících myelin obklopující nervová vlákna. Výzkum naznačuje možnosti praktického využití v oblasti řízeného podávání léčiv, tvorby samoopravných povrchů a vývoje biokompatibilních materiálů s adaptivními vlastnostmi. Zároveň zdůrazňuje význam interdisciplinárního propojení chemie, fyziky a materiálových věd, a může inspirovat vývoj sofistikovaných materiálů, které reagují na své prostředí a přizpůsobují se externím podmínkám.

Ing.  Filip Wick

Vliv granulometrie prášku na mechanické a únavové vlastnosti Al aditivně naneseného nadzvukovou kinetizací

Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze

Školitel: doc. Ing. Jan Čížek, Ph.D., Ústav materiálového inženýrství

Autor ve své práci pomohl rozvinout zcela novou metodologii hodnocení, a rovněž unikátní metodu

testování samotnou. „Cold gas dynamic spray“ je nová technologie schopná nanášet ochranné či funkční vrstvy o tloušťkách až několik mm, čímž se liší například od procesů PVD či HiPIMS. Na rozdíl od generačně starších technologií žárového nanášení nedochází k tavení materiálu, čímž metoda mimo jiné umožňuje depozici kovů a slitin bez jejich oxidace či chemických a fázových změn. Tyto charakteristiky samy o sobě otevírají metodě obrovské pole uplatnění v mnoha odvětvích. V posledních cca 10 letech se navíc ukazuje, že použití metody lze rozšířit z vrstev na aditivní výrobu, tedy 3D tisk materiálů (CSAM). Zde díky svým nesporným výhodám předčí i v současnosti dramaticky se rozvíjející metody 3D tisku pomocí laserů či elektronových paprsků.

Cena CRYTUR

Cenu za nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách uděluje sponzor soutěže, CRYTUR, spol. s r.o., od r. 2014. Soutěž je otevřena všem studentům českých a slovenských vysokých škol. Aktuálně hodnocené práce musely být podány k obhajobě v období od 1. 10. 2023 do 30. 9. 2024. Za dobu trvání soutěže bylo vyplaceno na odměnách 1 221 000 Kč.

Výsledky soutěže

CRYTUR, spol. s r.o.

Turnovský CRYTUR patří k vedoucím technologickým firmám, zabývajících se výrobou specializovaných opto-elektronických zařízení pro použití například v elektronové mikroskopii, medicinálních laserech, vědeckých zařízeních či výkonných světelných zdrojích. Společnost se dlouhodobě zabývá vývojem a výrobou syntetických krystalů, které tvoří často jádro těchto řešení, ale také třeba důležitou část detekčních zařízení pro fyziku, jaké jsou například v CERNu. CRYTUR dlouhodobě pracuje s českými i zahraničními akademickými pracovišti na společných projektech, za které získal v minulosti řadu ocenění. Je držitelem řady mezinárodních patentů. Vědecko-výzkumné projekty byly v minulosti oceněny několikrát agenturou CzechInvest, firma získala ocenění v soutěži “Diamanty českého průmyslu.” Dlouhodobě se řadí mezi lídry českého technologického průmyslu. Společnost je PwC Firmou roku 2023 a její ředitel Jindřich Houžvička nositel titulu EY Podnikatel roku Libereckého kraje 2023 a Technologický podnikatel ČR 2023.

portál careermarket.cz

Působí na českém trhu od r. 2015 jako poradenský portál pro studenty, absolventy a firmy působící ve výzkumu a vývoji v přírodovědných oborech v České republice. Cenu CRYTUR spoluorganizuje od počátku její existence.

Ceny rektora za rok 2024 předal rektor Milan Pospíšil na tradičním adventním koncertě VŠCHT Praha v Betlémské kapli. Mezi oceněnými byl i Matouš Tůma z našeho ústavu. Gratulujeme!

Matouš Tůma

Za příkladné skloubení studia na VŠCHT a působení v národní sportovní reprezentaci ČR

Bc. Matouš Tůma je studentem 2. ročníku magisterského studia oboru Chemické inženýrství a bioinženýrství na Ústavu chemického inženýrství, kde pracuje pod vedením pana profesora Přibyla. Ve své akademické činnosti se zaměřuje na výzkum transportních procesů a elektroforézy. Kromě studia dosahuje vynikajících výsledků v moderním pětiboji. Mezi jeho největší sportovní úspěchy patří titul juniorského mistra světa ve štafetě v roce 2022 a bronzová medaile ze štafety na mistrovství světa téhož roku.

Ve středu 27. listopadu se uskutečnila oslava 85. narozenin pana profesora Miloše Marka. Jeho životní příběh a zásluhy o rozvoj Ústavu chemického inženýrství si můžete připomenout v rozhovoru z roku 2015, kdy obdržel Cenu ministryně školství.

V předvečer 35. výročí sametové revoluce, v sobotu 16. listopadu 2024, se na zámku v Lužanech u Přeštic předávaly medaile a ceny Josefa Hlávky. Každoročně je udílí Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, nejstarší česká nadace založená Dr. Josefem Hlávkou v roce 1904. Medaile Josefa Hlávky je určena nestorům, zakladatelským a dalším významným osobnostem z českých veřejných vysokých škol, české vědy a umění jako ocenění jejich celoživotního díla ve prospěch české vědy, umění a vzdělanosti. Cena Josefa Hlávky je určena pro talentované studenty a absolventy pražských veřejných vysokých škol a brněnské techniky, kteří prokázali výjimečné schopnosti a tvůrčí myšlení ve svém oboru, a pro talentované vědecké pracovníky Akademie věd do 33 let věku.

Nositelem Medaile Josefa Hlávky se stal profesor Igor Schreiber z našeho Ústavu chemického inženýrství. Gratulujeme!

Foto: Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových"

Vážení přátelé,

rád bych Vás  na ústavní seminář s pozvanou přednáškou Dr. Nicholase Scotta Lynna Jr. (Fyzikální ústav Akademie věd ČR), který přednese přednášku na téma Mikrofluidní syntéza polymerních kartáčů - aplikace v biosenzorice a dalších oborech. Abstrakt přednášky je přiložen k tomuto e-mailu.

Seminář se uskuteční příští pátek 25. října v 11:00 v místnosti B028.

Jako obvykle bude připraveno občerstvení, nezapomeňte si tedy přinést hrnky!

S pozdravem,

Saša

Gratulujeme Martinu Balouchovi za získání Thudichumovy ceny pro mladé vědce, která je udělována každé dva roky Výzkumným centrem pro fosfolipidy mladým vědcům, kteří provedli vynikající výzkum v oblasti fosfolipidů a publikovali své výsledky v renomovaných vědeckých časopisech. Cena nese jméno německého lékaře a biochemika Johanna Ludwiga Wilhelma Thudichuma (1829–1901), který byl průkopníkem výzkumu fosfolipidů při zkoumání chemického složení mozku. Martin obdržel cenu za svůj originální výzkum týkající se permeace léků přes lipidové dvojvrstvy, počítačového návrhu proléčiv a spolupermeace. Mnoho gratulací k této zasloužené ceně!

S radostí oznamujeme, že se k nám na svou alma mater vrátila Anna Vanluchene (rozená Pittermannová), nyní v roli odborné asistentky. Anna dokončila magisterské studium chemického inženýrství na VŠCHT Praha v roce 2014. Poté absolvovala dvojitý doktorský program mezi UPMC v Paříži a VŠCHT Praha, financovaný francouzskou vládou. Její doktorský výzkum, dokončený v roce 2018, se zaměřoval na syntézu kompartmentalizovaných mikročástic pro cílené dodávání léčiv pomocí mikrofluidních čipů.

Po doktorátu byla Anna na mateřské dovolené a zároveň pracovala na částečný úvazek v Ústavu chemických procesů AV ČR, kde se věnovala fotokatalýze v mikroproudových reaktorech. V roce 2022 získala dvouleté postdoktorské stipendium Marie Skłodowska Curie Actions (MSCA) na výzkumném projektu ElectronsOnRun, který zkoumá elektrochemickou fluoraci v mikroproudových podmínkách na univerzitě v Gentu.

Od září Anna posílí náš tým jako odborná asistentka, kde se bude soustředit na využití chemického inženýrství pro rozvoj zelené chemie, zejména v oblasti fotochemie a průtokové chemie v mikroreaktorech. Vítáme ji zpět a přejeme mnoho úspěchů v nové roli!

Emilia Jakubowska je farmaceutka a od roku 2016 pracuje ve výzkumu a výuce na Ústavu a katedře farmaceutické technologie na Lékařské univerzitě v Poznani v Polsku. Její hlavní výzkumné zájmy se zaměřují na inženýrství částic, krystalizaci a technologie pro zlepšení rozpustnosti (dizertační práce na téma vývoj a charakterizace nanokrystalů cilostazolu, 2023). Vedla projekt financovaný Národním centrem vědy v Polsku a spoluvedla projekt H2020-MSCA-RISE „ORBIS“ (778051). Emilia má zkušenosti se spoluprací  s farmaceutickým průmyslem, které získala během spoluprací a stáží, například ve firmě APC Ltd. (Dublin).

Na VŠCHT Praha Emilia absolvuje postdoc v rámci Maria Sklodowska-Curie Actions (HORIZON-MSCA-2023-PF-01) na projektu ManCoProc (101152117) - „Pokročilá výroba léčivých látek společným zpracováním s pomocnými látkami prostřednictvím heteronukleace v milifluidickém zařízení“. Projekt ManCoProc je veden pod dohledem profesora Františka Štěpánka a zahrnuje spolupráci se společností Zentiva, kde Emilia dokončí závěrečnou část výzkumu. Hlavním cílem této práce je vyvinout metodu společného zpracování aktivních farmaceutických ingrediencí (API) s částicemi pomocných látek, aby se zlepšily jejich tokové a mechanické vlastnosti. Projekt přispěje ke zlepšení možnosti výroby léčiv v kontextu probíhajícího přechodu farmaceutického průmyslu na kontinuální výrobní přístup.

Obrovská gratulace studentce našeho ústavu Nině Novákové! Na konferenci ALIFE 2024 o umělém životě v Kodani získal její poster shrnující část výsledků její diplomové práce cenu za nejlepší studentský poster na konferenci.  Poster připravila na základě svého článku ve sborníku "Myelin Figures Formation from Oil Droplets in Surfactants: Insights for Wet Artificial Life" (spoluautoři Jan Macháček a Jitka Čejková, MIT Press Artificial Life Conference Proceedings, 2024). 

Many congratulations to Martin Balouch from the group of Prof. František Štěpánek for winning 3rd place in the Pharmacy category (Sanofi Prize), one of several Scientific Prizes awarded annually by the French Embassy in Prague. Martin was nominated for his PhD thesis titled “Investigation of mass-transfer properties and permeability control of phospholipid bi-layers” and received his prize at a ceremony in the presence of Nobel Prize laureates including prof. Jean-Marie Lehn. Congratulations for this well-deserved award!

Blahopřejeme Ing. Marii Plaché, Ph.D. ze skupiny prof. Petra Kočího z Ústavu chemického inženýrství, která se svou disertační prací "Modelování transportu a reakce v porézních katalytických filtrech s využitím 3D počítačové rekonstrukce" obsadila 1. místo ve vědecké soutěži Francouzského velvyslanectví v kategorii "Make Our Planet Great Again - Prize in Environmental Sciences".  Cenu za ni převzal její školitel prof. Petr Kočí (na fotografii uprostřed, foto: © Ondřej Besperát).

Cenu Make Our Planet Great Again za environmentální a klimatický výzkum pořádá Velvyslanectví Francie v ČR společně s BNP Paribas. Tato cena má za cíl odměnit výzkumnou práci českých studentů v oblasti změny klimatu, životního prostředí a udržitelného rozvoje. Vítězové obdrží finanční pomoc a první dva také možnost absolvovat stáž ve Francii ve výzkumné laboratoři. Cena byla udělena během recepce na Francouzském velvyslanectví v Praze, Buquoyský palác, které předsedají profesor Jean-Marie Lehn, laureát Nobelovy ceny za chemii, a pan velvyslanec. Make our Planet Great Again je iniciativa prezidenta Francouzské republiky Emmanuela Macrona, která byla zahájena 1. června 2017 po rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. Je to výzva pro výzkumné pracovníky a učitele, podnikatele, sdružení a nevládní organizace, studenty a veškerou občanskou společnost, aby se mobilizovali a připojili k Francii v boji proti globálnímu oteplování.

Foto Marie Plaché z promocí v Betlémské kapli.

Abstrakt práce

Ačkoliv se Evropská unie posouvá k elektrickému pohonu vozidel, spalovací motory zůstanou v této a následujících dekádách důležitými zdroji mechanické energie, a to zvláště pro těžká nákladní vozidla. Proto bude důkladné ošetření jejich spalin důležitou a nezbytnou součástí řešení problematiky ekologického dopadu provozu vozidla. Má práce se věnuje vývoji matematických modelů popisujících v měřítku pórů procesy probíhající uvnitř stěn katalytických filtrů pevných částic pro čištění výfukových plynů. Modely jsou založeny na snímcích z rentgenové tomografie, 3D rekonstrukci porézních struktur stěn a rozložení katalytického materiálu. Mezi zkoumané procesy patří proudění, difúze a reakce plynu, pohyb pevných částic, jejich filtrace a růst nánosů zachycených částic. Modely, které jsem vyvinula, tvoří modulární sadu simulačních nástrojů ve výpočetním prostředí OpenFOAM. Uvedené nástroje jsem použila pro simulace několika filtrů pevných částic s a bez katalytického materiálu, přičemž jsem studovala vliv mikrostruktury na účinnost filtru. Výsledky simulací umožnily předpovědět klíčové funkční parametry vzorků filtrů, včetně permeability stěn, konverze plynných složek a filtrační účinnosti jak v čistém stavu, tak během akumulace sazí. Model filtrace a akumulace částic se podařilo ověřit pomocí časově rozlišené rentgenové tomografie. Modely a výsledky simulací byly uveřejněny v šesti článcích v impaktovaných časopisech a představeny na mezinárodních konferencích ve formě šesti přednášek a pěti plakátových sdělení. Provedené simulace poskytují cenné informace o procesech probíhajících v porézních stěnách katalytického filtru. Vyvinuté modely fungují jako výkonný nástroj pro virtuální testování nových prototypů filtrů a získané výsledky poskytly cennou zpětnou vazbu pro ladění mikrostruktury katalytického filtru směrem k optimálnímu výkonu v průmyslovém měřítku. Takto vylepšené katalytické filtry mohou výrazně snížit množství produkovaného znečištění po celou dobu životnosti vozidel. 

V úterý 25. června 2024 se v Betlémské kapli konaly slavnostní promoce, při kterých získali diplomy dva noví habilitovaní docenti z našeho ústavu, doc. Viola Tokarová a doc. Alexandr Zubov. Diplomy si zároveň převzali čerství PhD absolventi. V rámci magisterských promocí, kdy dochází k předání diplomů novým inženýrům, se konal již potřetí slavnostní ceremoniál  předání medailí Fakulty chemicko-inženýrské trojici vynikajících osobností, které se svou činností zasloužily o rozvoj naší fakulty. Děkan fakulty, prof. Michal Přibyl, osobně předal medaili za vynikající organizační činnost paní Michaele Javorské z našeho ústavu. Všem oceněným blahopřejeme! Novým inženýrům a čerstvým PhD absolventům přejeme mnoho úspěchů v jejich budoucí kariéře, osobním životě a dalším vědeckém působení.

Druhý ročník konference „Rosteme s chemií“ se konal 27. - 28. června 2024 na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Tato akce byla primárně zaměřena na mladé chemiky do 35 let. Organizátorům se podařilo navázat na loňský úspěšný ročník, který započal společné potkávání, diskutování, navazování spoluprací a vzájemnou motivaci. Opět se podařilo dostát hesla konference "Rosteme s chemií". Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze na této akci reprezentovalo i několik studentů z naší fakulty. Dvoudenní setkání studentů těžilo z podpory Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, České chemické společnosti a dalších sponzorů a partnerů, což zajistilo hodnotný zážitek pro všechny účastníky.  Cena za nejlepší přednášku a poster byla sponzorována firmou Metrohm. Dále byly uděleny tři čestné ceny. Ocenění získali roční členství v České chemické společnosti a věcné dary od sponzorů. Jsme hrdí, že jednu z těchto cen získala Nina Nováková z Ústavu chemického inženýrství za svou přednášku „Biomimetické chování v chemických systémech: tvorba myelinových figur“ (spoluautory byli její školitelka Jitka Čejková a Jan Macháček). Toto ocenění zdůrazňuje kvalitu a dopad její práce. Gratulujeme Nině a děkujeme všem účastníkům z naší fakulty za vzornou reprezentaci VŠCHT Praha.

Naši studenti, Daniel Bambas a Dan Unzeitig, úspěšně obhájili své diplomové práce a složili státní závěrečnou zkoušku s vyznamenáním 10. června 2024. Tímto získali double degree titul inženýr z Univerzity v Cagliari a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Oba studenti strávili poslední rok na Università degli Studi di Cagliari (UniCa), kde vypracovali své diplomové práce. 

Program dvojího diplomu „Chemical Engineering and Bioengineering“ je realizován ve spolupráci s Università degli Studi di Cagliari (UniCa) v Itálii. Studenti získávají tituly jak z VŠCHT Praha, kde se uděluje titul Inženýr („Ing.“) po absolvování magisterského studijního programu „Chemické inženýrství a bioinženýrství“, tak z UniCa, kde získávají titul Laurea magistrale in Ingegneria Chimica e dei Processi Biotecnologici (Master of Science in Chemical Engineering and Biotechnological Processes), s akademickým titulem „Dottore Magistrale“. Délka studia je 2 roky, což odpovídá 4 semestrům a 120 ECTS kreditům. Studenti stráví na VŠCHT Praha 3. a 4. semestr, tedy 60 ECTS kreditů. Kontaktními osobami na VŠCHT Praha jsou doc. Zdeněk Slouka pro organizaci a studijní plány a Adéla Habartová pro přihlašovací proces a registraci. Studenti musí mít při nástupu na VŠCHT Praha získáno 240 ECTS kreditů (180 za bakalářský program a 60 za první rok magisterského studia).

Gratulujeme Danielu Bambasovi a Danu Unzeitigovi k jejich významnému úspěchu a přejeme mnoho dalších úspěchů v jejich profesní kariéře.

Oznamujeme naši spolupráci se společností Bürkert, uznávaným lídrem v oblasti kvality výrobků a inovací v oblasti manipulace s kapalinami a plyny. Toto partnerství představuje pro společnost MarbleMat významný krok, který nám umožní zajistit homogenní výrobu. Vyjadřujeme poděkování týmu společnosti Bürkert za jejich podporu a vysoce kvalitní výrobky. Společně chceme pokročit ve výrobě našich tuhých receptur na bázi lipidů Oil Marbles, vhodných zejména pro farmaceutické a nutraceutické aplikace. Zůstaňte informováni, protože se s vámi podělíme o další novinky týkající se našeho pokroku. 

Autor textu: Ondřej Rychecký 

Minulý pátek, 14. června 2024, se konalo výjezdní zasedání Ústavu chemického inženýrství (ÚCHI) v Hostinci Selský dvůr v Biskoupkách u Zbiroha. Setkání se zúčastnili pedagogové z našeho ústavu a celý den byl věnován klíčovým tématům a budoucímu směřování našeho ústavu.

Diskutovalo se o inventuře úkolů z minulého výjezdního zasedání, aktuálních informacích k pedagogice zahrnující bakalářské studium, CHI-II a nové magisterské studenty. Probírala se vize výuky společného základu na VŠCHT Praha a co může čekat Ústav chemického inženýrství. Dále jsme analyzovali tok studentů mezi studijními programy a zkoumali, zda studenty inspirujeme nebo odrazujeme.

Dalšími tématy byly rozvoj a implementace „Sustainability“ v bakalářském programu NANO, sylabus magisterského studijního programu s návaznostmi, duplicity, aktuálním stavem a výhledem do budoucna, a také výuka v anglických studijních programech garantovaných ústavem.

Diskutovalo se také o budování pověsti dobré „graduate school“ v chemickém inženýrství, postavení ÚCHI v rámci fakulty s vyzdvižením silných a slabých stránek naší činnosti a přípravě na externí evaluaci vědecké kvality akademických pracovníků ústavu. V neposlední řadě jsme se věnovali výzvám pro chemické inženýrství.

Po skončení oficiální části programu následovaly volnočasové aktivity, včetně výletu na rozhlednu, a celý den byl zakončen společnou večeří.

Děkujeme všem zúčastněným za aktivní účast a přínosné diskuse!

Náš poslední ústavní seminář v tomto akademickém roce se bude konat v pátek 21. června v 11:00 v místnosti B028.

Pro tuto příležitost budeme mít speciálního hosta, prof. Yu Lei z University of Alabama, Huntsville, který přednese přednášku na téma Syntéza dobře definovaných heterogenních katalyzátorů pomocí depozice atomových vrstev. Více informací o výzkumu prof. Lei naleznete zde: http://leilab.uah.edu/

Všichni jste srdečně zváni, abyste se k nám připojili, poslechli si a diskutovali o výzkumu našeho hosta. Opět bude podáváno občerstvení, čaj a káva, tak nezapomeňte přinést i své hrnky!

První inženýrská je již tradiční grilovací garden party na VŠCHT Praha pro čerstvé inženýry. Početnou skupinu mezi nimi včera tvořili i absolventi z našeho ústavu, kteří v pondělí nebo úterý úspěšně obhájili své diplomové práce a složili státní závěrečné zkoušky. Gratulujeme!

Více než tři desítky zástupců našeho ústavu se tento týden zúčastnily jubilejní 50. mezinárodní konference Slovenské společnosti chemického inženýrství (SSCHE) ve Vysokých Tatrách. Tento velmi příjemný zážitek byl obohacen během posledního večera konference, kdy pořadatelé oznámili, že cenu za nejlepší poster ve výši 250 EUR získala naše talentovaná studentka magisterského studia Adéla Kavalová ze skupiny Sashi Zubova za svůj poster s názvem „Matematické modelování poly(laktidové) depolymerizace“. Gratulujeme!

Cenu Via Chimica pro rok 2024 získala naše studentka Karolína Slonková. Ocenění, které uděluje talentovaným vysokoškolským studentům chemie Nadace Experientia ve spolupráci s Učenou společností ČR, získala Karolína Slonková za excelentní bakalářskou práci s názvem „Analýza uvolňování léčiv z nosičů responsivních na magnetické pole.“ V práci, kterou obhájila na VŠCHT Praha, Karolína Slonková navrhla magneticky responsivní mikročástice, které mohou pomoci v boji proti bakteriím. Společně s oceněním obdrží mladá vědkyně od Nadace Experientia nadační příspěvek ve výši 50 000 Kč.

Dnešní medicína umí za pomoci gelů, částic nebo pásek umístěných přímo do těla pacientů uvolňovat léčivo přímo na místě, kde je to potřeba. Takovéto nosiče s léčivy se používají například při výměně kloubu nebo po zavedení zubního implantátu. Jejich problémem však je, že léčivo vylučují nekontrolovaně, což znamená, že třeba v případě antibiotik může vzniknout bakteriální rezistence. „Proto jsme přišli s nápadem zapojit do boje s bakteriemi magnetické nanočástice. Ty dokážou díky vnějšímu podnětu ve formě magnetických impulzů léčivo do těla řízeně a dokonce i opakovaně dávkovat,“ vysvětluje laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková podstatu svého oceněného výzkumu.

Výzkum, na kterém Karolína Slonková pracovala dva roky, vznikal v laboratoři chemické robotiky prof. Františka Štěpánka na VŠCHT v Praze. „Laboratoř jsem si vybrala díky své školitelce, dr. Denise Lizoňové. O jak špičkový tým jde, jsem zjišťovala až postupně, a o to více jsem si vážila toho, kolik času mi byli kolegové ochotni věnovat,“ říká laureátka ceny Via Chimica. Na výzkumném tématu přitom pracuje i nadále. „Nyní zkoumám kapacitu systému, tedy kolik cyklů je schopna mikročástice podstoupit a jaké množství antibiotika je při takovém počtu cyklů schopna uvolnit. Tyto výsledky budou doufejme brzy publikovány,“ usmívá se čerstvá laureátka ceny Via Chimica Karolína Slonková.

Rozhovor s laureátkou na webu ceny Via Chimica

Článek člena týmu Chobotix, Stanislava Chvíly, byl vybrán pro titulní stranu prvního čísla nového časopisu RSC Pharmaceutics, vydávaného Royal Society of Chemistry. Práce s názvem “A zuranolone nanocrystal formulation enables solubility-independent in vivo study of pentylenetetrazol-induced seizures in a rat model“ je výsledkem dlouhodobé spolupráce s výzkumnou skupinou neurosteroidů Dr. Evy Kudové z IOCB a popisuje nový přístup k provádění in vivo studií s málo rozpustnými léčivy pomocí nanosuspenzí stabilizovaných fosfolipidy namísto technik solubilizace založených na DMSO nebo cyklodextrinech. V souladu s aktuálními trendy byla grafika na titulní straně vytvořena s pomocí generativní umělé inteligence (AI).

Na VŠCHT Praha zamíří dvě nové držitelky prestižního grantu Marie Skłodowska-Curie Actions Postdoctoral Fellowship (MSCA PF), financovaného z evropského programu Horizont Evropa. Tyto granty umožňují talentovaným postdokům realizaci vlastního excelentního výzkumného projektu a všestranný profesní rozvoj.

Dr. Emilia Jakubowska z Poznań University of Medical Sciences získala výjimečných 100 % v hodnocení projektu “Advanced manufacturing of drug subs tances by co-processing with excipients through heteronucleation in a milifluidic device (ManCoProc)”. Ten bude realizovat na Ústavu chemického inženýrství pod vedením prof. Františka Štěpánka po dobu 19 měsíců, vč. 3 měsíců tzv. “non-academic placement” ve společnosti Zentiva.

Dr. Yirong Zhao uspěla s dvouletým projektem “Developing high-energy tellurium/selenium redox-amphoteric conversion cathode chemistry for aqueous aluminum batteries (TSRA)”. Z Technische Universität Dresden se přesune na Ústav anorganické chemie, kde bude pracovat pod vedením prof. Zdeňka Sofera.

Dalších 14 projektů dosáhlo hodnocení dostatečné pro získání synergického financování z programu OP JAK, Projektové centrum proto již připravuje společnou žádost (tzv. Chemfells VII). Celkem 16 z 25 podaných návrhů tedy získalo nárok na financování z některého zdroje, stejně jako ve výzvě 2022.

VŠCHT Praha tak navázala na úspěch z předchozích let a zařadila se opět mezi nejúspěšnější české instituce. Z celkového počtu 8039 podaných projektů bude financováno 1249, do ČR putuje 12 z nich. Na VŠCHT nyní již probíhá 5 projektů MSCA PF (vč. dvou ze specifické výzvy pro ukrajinské výzkumníky) a 11 projektů MSCA PF financovaných OP JAK (projekty Chemfells V a VI).

Výsledky MSCA PF 2023:

• Informace v češtině
• Základní zdroj informací (v angličtině)

Náš kolega Petr Mazúr, odborník na baterky, u příležitosti svého životního jubilea vydal se svou kapelou Zbytečný luxus album s názvem Forty. Na albu se podílely čtyři desítky osobností (mezi nimi i další kolegové z našeho ústavu). Jak to celé vzniklo, se můžete dočíst v článku "FORTY: Je 40 hostů na albu Zbytečný luxus?", a fotoreportáž z křtu, který proběhl 1. února 2024 v Klubu Letka, naleznete na Facebookové stránce kapely Luxus. Album si můžete poslechnout zdarma (nebo koupit) na internetu. Ale pokud byste měli zájem o cédéčko, nebo si chtěli popovídat třeba o bateriích, tak navštivte Petra Mazúra v jeho kabinetu nebo laboratoři.

Vážení kolegové,

dovolte, abychom vás pozvali na letošní obhajoby Procesních projektů studentů 2. ročníku magisterského studia ÚCHI. Obhajoby se budou konat v úterý 23. 1. 2024 od 12:00 h v posluchárně BI, budova B VŠCHT, Technická 3. Studenti budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse. Letos budeme obhajovat následujících osm projektů:

Po skončení obhajob bude prostor pro krátké představení firem. 

Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat přibližně od 17 h.

S pozdravem

doc. František J. Rejl, garant předmětu

a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl, Dr. Zedníková a Dr. Vonka

Nový patent s názvem “Method of producing mesoporous SiO2 particles, mesoporous SiO2 particles and use thereof“, jehož autory jsou David Zůza, Marek Šoltys a František Štěpánek, byl právě plně udělen Úřadem pro duševní vlastnictví ČR pod patentem č. 309925. Mezoporézní částice oxidu křemičitého mají různé aplikace, včetně formulace léčiv a dodávání léčiva. Tento patent pokrývá novou metodu kontinuálního výrobního procesu bez emulzí, který poskytuje mezoporézní částice oxidu křemičitého s vynikajícími vlastnostmi ve srovnání s komerčně dostupnými materiály a je snadno škálovatelný z laboratoře na průmyslovou výrobu. Patent je výsledkem našeho dlouhodobého závazku k základnímu i aplikovanému výzkumu v oblasti mezoporézních materiálů a jejich chemicko-inženýrských aplikací.

Turnov, 14. 12. 2023 Vítězem jubilejního 10. ročníku Ceny Crytur se stal Ing. Jan Pokorný z Fakulty jaderného a fyzikálního inženýrství pražského ČVUT. Ve své práci s názvem „Thulium-dopped fiber amplifier“ se věnoval konstrukci prototypu širokopásmového zdroje záření o vlnové délce kolem 2 μm na bázi vlákna dopovaného thuliem. Druhé a třetí místo získali absolventi VŠCHT Praha. Ing. Tomáš Přibyl za práci „Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii,“ třetí se umístil Ing. Lukáš Kamenský s prací „Controlled drug release from magnetoliposomes.“ Porota udělila dvě Čestná uznání. Obě putují také na VŠCHT Praha. Přehled oceněných prací je uveden níže.

Do aktuálního ročníku soutěže o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách přihlásili jejich autorky a autoři 43 diplomových prací. Soutěží tandem školitel/ka a student/ka. Role školitele je z pohledu sponzora soutěže nezastupitelná, protože vedení práce určuje její kvalitu, dosažené výsledky a možnost publikování. Kritérii hodnocení jsou proto úroveň práce, inovativnost a aplikovatelnost výsledků v praxi. Hodnotící komisi tvoří výzkumní pracovníci společnosti Crytur spol. s r.o. Ve srovnání s přechozími lety se sešel vysoký počet anglicky psaných textů.

„Spektrum prací bylo velmi široké,“ okomentoval výsledky soutěže Ing. Antonín Fajstavr, člen R&D vývojového týmu. „Ačkoliv se zabýváme optoelekronikou, díky této soutěži se dozvíme spoustu nových věcí například o biomateriálech, o jejich schopnostech zamezit šíření infekcí a podpoře hojení. Bylo velmi podnětné zabývat se diplomkou na téma optických komunikací a oku bezpečných laserů. Cena Crytur byla opět na vysoké úrovni, dokonce zase o kus výš v porovnání s předchozími ročníky tím, že jsou autoři pobízeni jít do hloubky specializovaných témat v odvětví fyzikálního a chemického inženýrství, materiálových věd a jejich aplikací.“

Autorky a autoři hodnocených textů pochází z 11 vysokých škol, z toho ze tří slovenských. Rekordmanem letošního ročníku je pražská VŠCHT, odkud bylo zasláno do soutěže 16 prací. Na odměnách bylo rozděleno 130 000 Kč.

Ocenění z VŠCHT

2. místo - Ing. Tomáš Přibyl: Polymerní a nanočásticové fotosensitizéry pro protinádorovou terapii

Školitel: doc. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph.D., Ústav biochemie a mikrobiologie VŠCHT v Praze,

Práce se zabývala přípravou a charakterizací oktaedrických molybdenových klastrů, používaných při vývoji nových fotosensitizérů a radiosensitizérů, jež by mohly sloužit jako nová léčiva pro fotodynamickou terapii nádorových onemocnění či pro zvýšení účinnosti protinádorové radioterapie a snížení dopadu jejich vedlejších účinků. Molybdenové klastry jsou v medicíně používány zatím okrajově, ale vykazují schopni být excitovány ionizujícím zářením, které proniká hluboko do tkáně. Molybden i jod jsou biogenní prvky a experimenty na zvířatech ukázaly velmi nízkou toxicitu a vysokou biokompatibilitu molybdenových klastrů. Autor se podílel na přípravě tří publikovaných odborných textů.

3. místo - Ing. Lukáš Kamenský: Controlled drug release from magnetoliposomes

Školitelka: Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VŠCHT v Praze

Diplomová práce se zaměřuje na vývoj a testování magnetolipozómů, částic o velikosti stovky nanometrů, které v sobě nesou účinnou látku (např. antibiotikum nebo protirakovinové léčivo) a zároveň reagují na magnetické pole. Pomocí tohoto pole je možné je navigovat a dopravit na místo, kde je látka pro léčbu třeba. Autorovi se podařilo poprvé zkombinovat schopnost magnetické navigace s řízeným vylučováním pomocí střídavého magnetického pole. Díky tomu je možné látku v místě působení kontrolovaně uvolnit. Objev otvírá možnosti v oblasti léčby mnohých nemocí. Práce bude publikována v impaktovaném časopise.

Čestné uznání - Ing. Klára Odehnalová: Study of mixtures permeation through a liposomal membrane

Školitel: Ing. Aleš Zadražil, Ph.D., Ústav chemického inženýrství, VSČHT v Praze

Práce je příspěvkem na poli polyfarmacie. Více léků přijímaných pacientem může způsobovat nečekané reakce organismu na kombinace různých léků. Dosud se tyto kombinace studovaly pouze na úrovni jednotlivých účinných látek. Autorka pracovala na hlubší úrovni, měla za úkol vyvinout takovou metodu měření rychlosti permenace (pronikání membránou) látek, která dokáže měřit ovlivnění tohoto procesu jinými látkami a dalšími vlivy. Pracovala s liposomy a pro studim zvolila dva používané zrychlovače pro kožní podání, ethanol a kyselinu olejovou. Zabývala se také ko-permeací binárních směsí a dokázala, že jak schopnost látky pronikat a její partiční koeficient mohou být ovlivněny přítomností jiných léčiv. Tyto výsledky mohou vysvětlit spoustu nežádoucích efektů u pacientů. Práce byly prezentována na zahraniční konferenci a formou vědeckého článku, kde patří mezi 25 % nejlepších ve svém oboru.

Čestné uznání - Ing. Lukáš Koláčný: Komplexní studium mikrostruktury heterogenních materiálů kombinací skenovací a transmisní elektronové mikroskopie

Školitel: Ing. Martin Veselý, Ph.D., Ústav organické technologie, VŠCHT v Praze

Diplomová práce je experimentálního charakteru, cílem byl prozkoumat možnosti studia vnitřní mikrostruktury materiálů pomocí dvou elektronových mikroskopů, duálního FIB-SEM a transmisního mikroskopu. Byly vyvinuty a ověřeny přípravy lamel pro transmisní elektronovou mikroskopii (TEM) z různých materiálů a do praxe na VŠCHT tak byla uvedena metodika elektronové tomografie. Hlavní výhodou této metodiky je trojrozměrný obraz rozložení hmot v prostoru, kdy primárním zdrojem informace jsou dvou dimenzionální snímky z TEM mikroskopu, které může být až v jednotkách či nižších desítkách nanometrů. Tento rozměr umožňuje opsat a pochopit jevy, které nastávají u materiálů během jejich životního cyklu. Autor prezentoval práci na konferencích a je spoluautorem vědeckých publikací.

Pamětní granty Martiny Roeselové pro rok 2024 uděleny. 10 mladých vědkyň a vědců získá celkem 1,5 milionu korun

7. prosince 2023

Pamětní grant Martiny Roeselové, který finančně podporuje mladé vědkyně a vědce pečující o dítě předškolního věku, zná své příjemce pro rok 2024. Nadační fond IOCB Tech oznámil jména deseti nových příjemkyň a příjemců grantu, mezi něž rozdělí 1,5 milionu korun.

Stipendium ve výši 150 tisíc korun získávají studenti postgraduálního studia a postdoktorandi aktivně působící v oboru přírodních věd na univerzitách a neuniverzitních vědeckých pracovištích v České republice, kteří zároveň pečují o dítě předškolního věku. Finanční podpora je určená na pokrytí služeb péče o dítě tak, aby se vědci a vědkyně na začátku rodičovství mohli i nadále věnovat studiu či výzkumu a neztratili kontakt se světovou vědou.

„Úspěšné skloubení špičkové vědy a rodičovství je snem mnohých, ale dosáhnou ho jen někteří. Abychom šance na naplnění tohoto snu zvýšili, poskytujeme mladým vědkyním a vědcům stipendia, která jim mají pomoci zůstat skvělými rodiči, a přitom se i nadále aktivně věnovat vlastnímu výzkumu,“ vysvětluje cíle grantu Barbara Eignerová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu IOCB Tech.

Pamětní grant Martiny Roeselové připomíná památku mezinárodně uznávané vědkyně Martiny Roeselové z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde také vznikl. Uděluje se od roku 2016 a až dosud jej obdrželo 35 mladých vědkyň a vědců z řady českých univerzit a výzkumných institucí, např. pozdější držitelka ERC Starting grantu Dr. Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR či Dr. Lenka Gahurová, čerstvá vedoucí laboratoře vývojové epigenetiky a bioinformatiky na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity.

„Trochu se mi tají dech, jak se ze skromných začátků díky podpoře nadačního fondu stal Pamětní grant Martiny Roeselové něčím, co pomáhá už desítkám mladých badatelů a badatelek skloubit vědeckou práci s péčí o předškolní děti,“ říká zakladatel grantu a koordinátor hodnotící komise prof. Pavel Jungwirth. „Mám hroznou radost, že nositeli grantu jsou nejen bádající mámy, ale i tátové, a že kvalita žádostí je čím dál lepší, i když naše rozhodování je pak o to těžší. Věřím, že Martina se na naše úsilí ze svého vědeckého nebe dívá se shovívavým úsměvem a snad je i potěšena.“

Držiteli Pamětního grantu Martiny Roeselové pro rok 2024 jsou:

·         Eva Bártová (Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita)

·         Michaela Capandová (Lékařská fakulta & Ústav výpočetní techniky, Masarykova univerzita)

·         Suada Djukaj (Fakulta chemicko-inženýrská, VŠCHT)

·         Martina Greplová Žáková, Ph.D. (ELI Beamlines)

·         Jana Junová (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova)

·         Mykhailo Khytko (Matematicko-fyzikální fakulta, Univerzita Karlova / Fyzikální ústav AV ČR)

·         Ali Masihi (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

·         Tereza Novotná Jaroměřská (Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova)

·         Veronika Prozorova (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská, ČVUT)

·         Waheed Ur Rahman, Ph.D. (Mikrobiologický ústav AV ČR)

O Martině Roeselové a pamětním grantu

Martina Roeselová (1965–2015) byla mezinárodně uznávaná fyzikální chemička z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Během své plodné vědecké kariéry vychovala s podporou svého muže Marka tři děti, přitom současně podporovala začínající vědkyně a vědce a snažila se v akademickém prostředí vytvářet podmínky k tomu, aby bylo možné úspěšně kombinovat rodinný život a vědeckou práci. Pro to vše byla Martina oblíbenou přednášející, školitelkou a kolegyní. Když Martina v únoru 2015 ve věku nedožitých 50 let zemřela na rakovinu, rozhodli se její kolegové založit na její počest vědecké stipendium, jehož cílem bylo poskytnout finanční podporu studujícím či začínajícím vědcům a vědkyním-rodičům, která by pokryla potřebné služby péče o děti. První grant byl udělen pro rok 2016 a finančně jej podpořila rodina Martiny Roeselové a řada další soukromých dárců. Od roku 2022 grant uděluje a rozvíjí Nadační fond IOCB Tech.

Nadační fond IOCB Tech

Na VŠCHT Praha míří 13 projektů GAČR, z toho 7 bude řešeno na naší Fakultě chemicko-inženýrské. 3 standardní projekty budou mít hlavní řešitele z našeho Ústavu chemického inženýrství.

• Michal Přibyl - Modulární mikrofluidní a milifluidní systémy pro kontinuální syntézu a separaci chirálních látek
• Miroslav Šoóš - Kompozitní fotokatalyzátory pro konverzi CO2 viditelným světlem na vyšší uhlíkaté sloučeniny obsahující kyslík
• František Štěpánek - Lipozomální sondy do koligativní permeability léčiv

Dne 30. 11. 2023 proběhl na VŠCHT Praha již devátý ročník soutěže studentských prací o Cenu Julie Hamáčkové. Jedná se o soutěž studentských prací vypracovaných studentkami a studenty bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů, kteří do svého výzkumu začleňují analýzu dle genderu a/nebo pohlaví. Letos se na 2. místě v kategorii Studentské práce typu SVK se umístil Bc. Samuel Uhliarik z našeho ústavu se svou prací "Optimalizácia výrobného procesu minitabliet s vysokým obsahom účinnej látky". Blahopřejeme!

Ve dnech od 6. do 9. listopadu 2023 se v Konferenčním centru AV ČR na zámku v Třešti uskutečnila tradiční chemicko-inženýrská konference CHISA. Program nabídnul zajímavé plenární a studentské přednášky a prezentace posterů. V soutěži o nejlepší studentský příspěvek získala třetí místo Laura Bábanová z naší fakulty, která svou práci vypracovala v rámci Erasmus pobytu na Istituto per la Tecnologia delle Membrane (Consiglio Nazionale delle Ricerche) v Itálii.  Je studentkou Ústavu chemického inženýrství a nyní pracuje na své diplomové práci pod vedením doc. Jitky Čejkové a prof. Karla Friesse. Její příspěvek se zabýval funkcionalizovanými polymerními membránami pro degradaci pesticidů. Gratulujeme a děkujeme za reprezentaci naší školy na letošní prestižní konferenci CHISA 2023.

Je nám ctí, že se v historicky prvním čísle česko-slovenského magazínu WIRED objevil článek o práci našich kolegů ze skupiny prof. Štěpánka. Přečtěte si příspěvek Pavly Hubálkové s názvem "I jedna kulička stačí! Jak chemičtí roboti mohou změnit léčbu zánětů i rakoviny."

WIRED je nejznámější technologický magazín světa. Vznikl v roce 1993 v San Franciscu a nyní, po 30 letech existence, přichází do Česka a na Slovensko. Bude tu s námi na webu, na sociálních sítích, později v tištěné podobě a v dalších oblíbených formátech. Je a bude místem pro každého zvědavého člověka a všechny, kdo cítí, že technologie hrají v současné společnosti důležitou roli. WIRED CZ & SK také je a bude místem, které přesvědčí každého, že technologie jsou důležité pro všechny bez rozdílu. 

V nakladatelství Havlíček Brain Team vyšly dvě odborné publikace "Pivovarství, teorie a praxe výroby piva" a "Sladařství, teorie a praxe výroby sladu". Docentka Pavlína Basařová z našeho ústavu je členkou autorského kolektivu. Jak je vidět, chemicko-inženýrské jednotkové operace lze nalézt ve všech výrobních odvětvích.

Student Viet Tomáš Nguyen z Laboratoře biomimetického inženýrství získal na konferenci ECCE 2023 (14th European Congress of Chemical Engineering) v Berlíně, Německu cenu za nejlepší poster s názvem "Surface patterning methodology for cell culture". Gratulujeme!

Od 4. do 8. září se naši doktorandi účastnili dvou prestižních mezinárodních konferencí, na nichž získali ocenění pro své postery s tematikou recyklace a zpracování plastového odpadu.

Jana Sklenářová získala cenu za nejlepší poster pro svůj příspěvek "Třídění plastového odpadu s pomocí triboelektrifikace a následné separace elektrickým polem" na konferenci Electrostatics 2023 v Londýně, UK. Jakub Klimošek obdržel cenu za svůj poster na téma "Recyklace a vylepšení plastů metodami na bázi solventů" na 14. mezinárodním workshopu polymeračního reaktorového inženýrství v Postupimi, Německu.

Velké gratulace oběma!

Srdečně blahopřejeme našemu studentovi Martinu Roudnému, který  vyhrál republikové akademické mistrovství v orientačním běhu jak na střední trati (6000 m), tak ve sprintu (3600 m). Mistrovství se konalo v Olomouci v rámci Českých akademických her 2023 a Martin zvítězil z pole více než 50 závodníků. Velká gratulace k tomuto výjimečnému úspěchu a obrovský respekt za to, že dokázal spojit špičkový sportovní výkon se studiem chemického inženýrství!

(Martin na fotce druhý zleva)

Početná skupina doktorandů ze skupiny Chobotix se zúčastnila Science Day v Zentivě, české farmaceutické společnosti a hlavnímu průmyslovému spolupracovníkovi a partnerovi v rámci konsorcia The Parc, do něhož je zapojena i VŠCHT Praha. Akci zahájil vedoucí našeho ústavu, prof. František Štěpánek, který je vědeckým ředitelem The Parc, Dr. Ondřej Dammer, výkonný ředitel The Parc, Dr. Martin Albert, hlavní vědecký ředitel Zentivy, a Dr. Steffen Saltofte, generální ředitel Zentivy. Děkujeme všem prezentujícím za to, že se o svou práci podělili se širším publikem a že o svých výzkumných projektech horlivě diskutovali nejen s technickými specialisty z oblasti výzkumu, vývoje a výroby, ale také s kolegy z jiných odvětví společnosti.

Dnes na VŠCHT Praha vypukl již 37. ročník letní školy pro středoškolské učitele a studenty středních škol. Jitka Čejková na této akci poprvé přednášela v roce 2006 a od té doby se zapojuje pravidelně, zejména jako lektor v rámci laboratorních úloh pro studenty i učitele. Letos spolu s doktorandkami Lízou Mutylo a Verčou Lesákovou připravily program s názvem "Chemické inženýrství pro začátečníky a mírně pokročilé". 10 studentů dnes zavítalo do poluchačských laboratoří chemického inženýrství, kde se seznámilo s různými jednotkovými operacemi a aparaturami, a poté do poluchačských laboratoří "nano mikro", kde si studenti v rámci laboratorní úlohy Emulze připravili (a pak domů v kelímku odnesli) krém.  Letní škola potrvá až do črtvrtka.

Novinkám ve vývoji léčiv se od 30.7. do 3.8. společně věnovali izraelští a čeští vědci a zástupci světového farmaceutického průmyslu v rámci už tradiční akce Prague – Weizmann Summer School in Drug Discovery and Development. Inspirativní přednášky sledovali v izraelském Rehovotu studenti z různých zemí včetně Česka a seznamovali se s detaily vzniku nových léků, od základního výzkumu po uvedení do klinické praxe.

Většinou se jednalo o doktorandy a postdoktorandy, kteří se letos rekrutovali z celkem 26 zemí. O přednášky se staraly rovným dílem ÚOCHB, VŠCHT Praha a v posledních pěti letech také prestižní vědecká instituce z Izraele, Weizmann Institute of Science. Vedle kapacit z akademické sféry tradičně nechyběli ani pracovníci velkých farmaceutických společností. Letos se účastnil například Pfizer, AbbVie, NeuroDerm, Solgate nebo Anima Biotech.

Cílem bylo studenty a studentky lépe připravit na nástrahy, které se pojí s vývojem nových léčiv. Ať už je potíže potkají na začátku cesty, tedy v laboratořích vědeckých institucí, během snahy získat potřebné finanční zdroje nebo při budování spolupráce s farmaceutickými firmami. V praxi panuje značná konkurence a šanci uspět má jen zlomek slibných molekul. Důležitou roli přitom hraje, jak dobře je nastavený systém převádění výsledků vědeckého bádání do praxe, tzv. transfer technologií.

Náš Ústav chemického inženýrství na této akci reprezentovali tři studenti (Martin Balouch, Stanislav Chvíla a Filip Hládek) a také profesor František Štěpánek. Zatímco řečníci se zabývali především objevy a vývojem léků, naši zástupci měli příspěvky zaměřené na formulace špatně rozpustných léků.

Foto: The Parc

Gratulujeme týmu ve složení Vojtěch Klimša, Gabriela Ruphuy Chan, Ondřej Kašpar a František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství k udělení evropského patentu s názvem: DEVICE FOR CONTINUOUS SPRAY DRYING WITH VARIABLE INLET COMPOSITION, METHOD FOR CONTINUOUS PRODUCTION OF MULTI-COMPONENT POWDERS BY SPRAY DRYING AND USE.

Prof. Chien-Yen Chen  z National Chung Cheng University (Taiwan) měl dnes od 14 hodin v Uhelně v rámci své návštěvy našeho ústavu přednášku o biosurfaktantech.

Title: A unique biosurfactant Surfactin,  its properties and application

The application of a high throughput analysis method for the screening of potential biosurfactants from natural sources has been developed. The method described here is based on the effect of meniscus shape on the image of a grid viewed through the wells of a 96-well plate. Methods of producing the lipopeptide biosurfactant, surfactin,  from cultures of Bacillus subtilis (BBK006) have been investigated. A reactor with integrated foam fractionation was designed and used in batch and continuous modes. Neutron reflectometry has been used to study the structure of the biosurfactant, surfactin, at the air/water and at the hydrophobic solid/water interfaces. The study of photoluminescence of single-walled carbon nanotubes wrapped with surfactin was carried out. Synthesis of  silver and gold nanoparticles using a borohydrate reduction was performed at three pH levels and two different temperatures in the presence of surfactin that was used to stabilize the formation of silver and god nanoparticles. Synthesis of brushite particles in reverse microemulsions of the biosurfactant surfactin was investigated. A novel BMSN (biologically synthesized mesoporoussilica nanoparticles) material was prepared using abacteria-mediated biosurfactant. Removal of fluoride from water was stydied using the bacterial surfactin mediated novel hydroxyapatite nanoparticle. Low-temperature synthesis of rose-like ZnO nanostructures was sunthesized using surfactin and their photocatalytic activity  has been checked. Removal of mercury by foam fractionation was also carried our using surfactin, a biosurfactant. This report describes the use of a renewable, environmentally compatible, biodegradable surfactant as a stabilizing agent for the synthesis of nanoparticles and their application for evrinmenal issues.

V pátek 2. 6. a včera  jsme měli tu čest přivítat na našem Ústavu chemického inženýrství studenty, kteří mají v plánu v září nastoupit do prvních ročníků bakalářského studia. Konkrétně se jednalo o studenty studijních programů Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství a Chemické inženýrství a bioinženýrství na Fakultě chemicko-inženýrské. Tato akce byla zorganizována s cílem seznámit nové studenty se studiem u nás a přiblížit jim atmosféru naší fakulty. Program začal srdečným uvítáním ze strany pana děkana a následovalo setkání s garanty oboru a tutory, kteří jim představili studijní plány a nabízené předměty. Jako součást programu měli studenti možnost navštívit laboratoře, které jsou pro studium nano a mikrotechnologií a chemického inženýrství a bioinženýrství klíčové. Během prohlídek jim bylo ukázáno moderní vybavení a technologie, kterými náš ústav disponuje. Studenti se tak mohli seznámit s prostředím, ve kterém budou strávit následující tři roky svého studia, možná i déle, pokud se rozhodnou pak pokračovat v magisterském studiu. Těšíme se na příchod nových studentů a věříme, že jejich studijní zkušenost na naší fakultě bude plná nových poznatků, přátelské atmosféry a úspěchů. 

Konferenci ICheap pořádá každoročně Italská společnost chemického inženýrství, letos již po šestnácté. Letos se této významné akce, která probíhala od 21. do 24. května 2023 v krásném historickém městě Neapol v Itálii, zúčastnilo pět našich zástupců z řad studentů a také zaměstnanců ze skupiny BEAMlab.

Rádi bychom poděkovali The Italian Association of Chemical Engineering za uspořádání této prestižní konference, kde naši studenti a zaměstnanci reprezentovali svůj výzkum v oblasti výpočetní dynamiky tekutin, fotokatalýzy, zachytávání CO₂ a farmaceutického výzkumu.

Jsme také rádi, že naši student a zaměstnanci reprezentovali Ústav chemického inženýrství na této konferenci, kde prezentovali svůj talent a expertizu. Skvěle tak ukazují naši snahu o posun vědeckého poznání v oblasti chemického inženýrství a jeho propojení s dalšími obory. Gratulujeme všem zúčastněným a děkujeme za reprezentaci našeho ústavu.

Text: Dominik Švára

V den, kdy všichni Jiří slaví svůj svátek, se nám donesla smutná zpráva, že nás jeden Jiří opustil. V sobotu, ve věku nedožitých 91 let, zemřel pan docent Jiří Vlček, dlouholetý pracovník našeho ústavu. Pan docent Vlček se zabýval zejména výzkumem míchání ve skupině prof. Kudrny; působil též v roli proděkana pro pedagogiku na naší fakultě. Byl autorem a spoluautorem řady učebnic. Jménem našeho ústavu vyjadřujeme upřímnou soustrast celé rodině pana docenta Jiřího Vlčka.

Publikace s názvem “Computational prodrug design methodology for liposome formulability enhancement of small-molecule APIs” se objevila na titulní straně dubnového čísla časopisu Molecular Pharmaceutics. Autory jsou náš doktorand  Martin Balouch a jeho školitel František Štěpánek, dále Kateřina Storchmannová a Karel Berka z Palackého univerzity v Olomouci. Práce vznikla i díky podpoře The Parc. Článek referuje o nové výpočetní strategii pro návrh proléčiv za účelem modifikace jejich rychlosti permeace přes lipidové dvojvrstvy. To je důležité jak pro špatně prostupující látky pro zlepšení jejich biologické dostupnosti, tak pro velmi rychle prostupující látky pro umožnění jejich formulace do lipozomů.

V pětadvacátém ročníku Ceny Wernera von Siemense odborná porota vybrala nejlepší práce z oblastí technických a přírodovědných oborů. Ing. Dominik Martynek se svým školitelem prof. Ing. Miroslavem Šoóšem, Ph.D. uspěli s diplomovou prací Impact of cooling crystallization process parameters on the properties of crystals of pharmaceutical substances, když se umístili na pátem místě v celorepublikovém výběru. Gratulujeme!

Contipro patří mezi světové lídry ve výrobě a výzkumu kyseliny hyaluronové. První březnový den  vyrazili na exkurzi do sídla této biotechnologické  společnosti v Dolní Dobrouči zástupci našeho ústavu, aby domluvili případnou spolupráci a možnosti zapojení studentů do výzkumných projektů.

V pátek 22. 2. 2023 se sešli členové The Parc, aby oslavili to nejlepší z uplynulého roku. Kromě množství vědeckých publikací a úspěšné mediální prezentace The Parc byli vybráni nejlepší přispěvatelé na sympoziích.

Na fotografii zleva doprava:

Elizaveta Mutylo (The Parc Students' Choice 2022, 3. místo)
Martin Krov (The Parc Students' Choice 2022, 2. místo)
Ondřej Navrátil (The Parc Experts' Choice 2022).
Thao Tranová (The Parc Students' Choice 2022, 1. místo)

Gratulujeme!

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolte, abychom vás pozvali na letošní XVIII. obhajoby Procesních projektů, které se budou konat v úterý 24. 1. 2023 od 12:00 h v posluchárně BI. Studenti zde budou prezentovat výsledky své práce formou 15-minutových prezentací, po kterých bude následovat stejně dlouhá diskuse.

Budeme rádi, pokud se zúčastníte i tradiční diskuse týkající se výuky tohoto předmětu a spolupráce průmyslu s VŠCHT, která se bude konat po skončení obhajob, přibližně od 18:00 h v posluchárně B028.

Na obhajoby rovněž přijedou zástupci devíti firem dříve či nyní spolupracujících na výuce.

Letos obhajujeme následující projekty:

Více o projektech se můžete dočíst ve sborníku.

S pozdravem

doc. František J. Rejl, garant předmětu

a kolegové vyučující Dr. Valenz, Dr. Haidl, Dr. Zedníková a Dr. Nevoral

Vítězem letošního ročníku soutěž o nejlepší diplomovou práci v materiálových vědách "Cena Crytur 2022" se stal student našeho ústavu Ing. Adam Baláž s prací „Study of drug delivery to tumors using advanced liposomal formulations“. Porota ocenila zejména formu zpracování tématu, jeho aktuálnost a dobrou aplikovatelnost v praxi.

„Práce se věnuje aktuálnímu tématu dopravy léčivých látek specificky do nádorových buněk. Velmi dobře shrnuje dosavadní problematiku, možnosti a úskalí cílené dopravy látek do rakovinových buněk, což je dnes velmi sledovaná oblast. Experimentální část přehledně demonstruje aplikace bioaktivních komponent do lipozomálních struktur, jejich procesy a unikátní vlastnosti. Celkově je práce psaná poutavě a odborně na velmi dobré úrovni,“ shrnuje ve svém hodnocení vítězné práce Ing. Antonín Fajstavr, R&D projekt inženýr v Crytur, spol. s r.o.

Adam získal odměnu 40 000 Kč, jeho školitelka, Ing. Denisa Lizoňová, Ph.D., 10 000 Kč. Oficiální předávání cen se konalo v hybridním režimu po dvou letech v sídle firmy v Turnově. Vítěz a jeho školitelka se připojili on-line.

Článek "Solvatochromic Shift Enables Intracellular Fate Determination of Curcumin Nanocrystals” autorského kolektivu Denisa Lizoňová, Adéla Brejchová, Eva Králová, Jaroslav Hanuš, František Štěpánek z Ústavu chemického inženýrství byl vybrán na titulní stránku prosincového vydání časopisu Particle & Particle Systems Characterization. Článek popisuje novou metodu, která umožňuje na základě fluorescenční mikroskopie rozpoznat, zda se léčivo uvnitř buněk nachází v krystalické nebo rozpuštěné formě. Grafickou podobu titluního obrázku ztvárnila absolventka našeho ústavu Dr. Nina Kušnírová-Sarvašová. Blahopřejeme!

Na VŠCHT míří 25 projektů GAČR, 13 standardních projektů bude mít hlavní řešitele z VŠCHT Praha a na dalších 12 projektech VŠCHT spolupracuje. Jeden z podpořených projektů bude řešen i na našem ústavu. Nese název "Vývoj inhalovatelných nosičů pro in-situ tvorbu přírodních antibiotik" a hlavním řešitelem je Ing. Ondřej Kašpar, Ph.D.

V pátek a sobotu minulý týden u nás na VŠCHT Praha probíhaly dny otevřených dveří. Pokud jste k nám do Dejvic nestihli zavítat, tak 27. a 28. ledna 2023 budete mít další možnost nahlédnout do našich laboratoří a dozvědět se bližší informace o studijních programech nabízených naším Ústavem chemického inženýrství. V příštím akademickém roce otevíráme dva bakalářské programy "Chemické inženýrství a bioinženýrství" a "Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství". Magisterský program nese název "Chemické inženýrství a bioinženýrství" a doktorský program se jmenuje taktéž a dá se studovat dokonce i jako double degree. Pro bližší informace o možnostech studia na našem ústavu případně kontaktujte Jitku Čejkovou (cejkovaj@vscht.cz).

Tomáš Filous, technický pracovník našeho ústavu a studenty oblíbený instruktor v laboratořích chemického inženýrství, získal Cenu Vitriol 2022 v kategorii nejlepší nepedagogický pracovník, gratulujeme!

Studentskou cenu Vitriol udělují studenti nejoblíbenějším pedagogickým i nepedagogickým pracovníkům na VŠCHT Praha. Cílem je ocenit práci těch, kteří nad rámec svých pracovních povinností inovují výuku, dokáží strhnout studenty pro svůj obor svým zápalem a vědomostmi při přednáškách, jsou pro studenty oporou a mentory vždy, když je potřeba.

• Více o ceně Vitriol

Oceňování pedagogů ze strany studentů má na VŠCHT Praha delší tradici, v této podobě šlo o druhý ročník. Ocenění za rok 2022 bylo předáno na plese VŠCHT Praha ve čtvrtek 4. listopadu 2022.

Výsledky

Laureáty druhého ročníku studentské ceny Vitriol za rok 2022 se v 6 kategoriích stali:

• Nejlepší pedagog za FCHI – RNDr. Pavel Galář, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FCHT – Ing. Petra Ménová, Ph.D.
• Nejlepší pedagog za FPBT – Doc. Ing. Jan Staňek, CSc. 
• Nejlepší pedagog za FTOP – Dr. Ing. Pavla Šmejkalová
• Nejlepší pedagog za celoškolská pracoviště – Ing. Roman Thomas Sedlar, MBA, Msc
• Nejlepší nepedagogický pracovník – Tomáš Filous

O ceně

Studenti VŠCHT Praha mohou celoročně nominovat kandidáty na cenu. Během září probíhá vyhodnocení nominací komisí složenou z volených zástupců studentů v akademických senátech.

Ceny Vitriol vytvořila pro VŠCHT Praha umělkyně MgA. Dominika Petrtýlová, čerstvá absolventka UMPRUM v ateliéru pod vedením Ronyho Plesla. Mají podobu geometrické hříčky - Kleinovy lahve, kterou si lze zjednodušeně představovat jako uzavřenou nádobu, která nemá vnitřek ani vnějšek (podrobněji viz článek na wikipedii).

Náš doktorand Ondřej Rychecký spolu se svými kamarády v roce 2017 založili spolek H2OPODAŘ.  Projekt H2Ospodař připravuje a prezentuje aktivity v oblasti hospodaření s vodou pro školy, veřejnost i instituce. Původním cílem projektu bylo vytvoření interaktivní putovní výstavy o koloběhu pitné vody a lepším hospodaření s vodou v domácnostech i v přírodě. S touto výstavou se každý rok účastní několika desítek akcí. Pravidelně také navštěvují ZŠ a SŠ a nově usilují o to stát se informační a vzdělávací platformou zaměřenou na šetrné zacházení s vodou.

Nyní H2Ospodař zabodoval v programu Hello Země!

Půlroční cesta ke slavnostnímu večeru byla náročná. Ze všech přihlášek do letošních Cen SDGs 2022 nejprve Hello bank! vybralo 15 projektů, které by si zasloužily jejich finanční podporu. 10 z nich pak poslali zaměstnanci banky do finále, kde už rozhodovali jejich klienti. Ze slavnostního večera v nádherných prostorách Národního muzea si H2Ospodař delegace doprovázená kapičkou Jarmilkou s obrovskou radostí přebrala šek za 2. místo v hodnotě 300 000 korun!

Tohoto ocenění H2Ospodař činnosti si členové týmu velmi váží z velké části proto, že to byli právě běžní lidé z řad klientely Hello bank!, kteří měli rozhodující slovo. Znamená to, že činnost H2Ospodař má význam.

Velká gratulace oceněným a velký dík za jejich aktivity a osvětu, jak šetřit s vodou.

Absolventi bakalářských studijních programů Chemické inženýrství a bioinženýrství a Nano a mikrotechnologie v chemickém inženýrství převzali diplomy z rukou pana děkana prof. Michala Přibyla ve středu 12. 10. 2022 na promocích v Betlémské kapli.

Fofo: Tomáš Balický

Pátek 21. října 2022, 11:00 místnost B028 (bývalá posluchárna B03)

1. Simon Jantač: Electrostatic charging of powders: A perplexing multiphysics phenomenon
2. Martin Bureš: From homogeneous to “colloidal” olefin polymerization catalysts: effect of mass transport limitations on reaction kinetics and polymer microstructure
   
3. Elizaveta Mutylo: Multiple-Unit Dosage System: a flexible tool for combination therapy

Organizuje Sasha Zubov

Po hoooodně dlouhé pauze se dnes konal ústavní seminář, kde výsledky své práce prezentovali tři naši doktorandi:

1. Marie Plachá: Pore-scale modelling of soot deposits and their impact on catalytic filter performance
2. Petr Polezhaev: Characterization of ion-exchange particles as the major functional component of heterogeneous ion-exchange particles
3. Charlie Maslen: Hydrogel microrobots

Semináře organizuje Saša Zubov a budou se teď konat jednou měsíčně v pátek učebně B028.

V pondělí 26. 9.  2022 proběhlo v polském městě Wroclaw oblastní kolo mezinárodní soutěže Falling Walls, kterého se zúčastnil i náš doktorand Erik Sonntag a se svým příspěvkem"BREAKING THE WALL OF MEDICAL NON-COMPLIANCE" obsadil třetí místo. Gratulujeme!

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze slaví  70 let své samostatné existence. Oslavy se uskuteční v Kampusu Dejvice v pátek 23. září 2022.

Dále bylo u příležitosti tohoto výročí sepsáno několik článků, které vyjdou v říjnovém čísle časopisu Chemické listy. Jedním z nich je i článek "O Fakultě chemicko-inženýrské", ve kterém se Jitka Čejková s pomocí několika pamětníků (prof. Miloš Marek, doc. Karel Kadlec, prof. Kamil Wichterle) snažila shrnout základní historická fakta týkající se naší fakulty. Samozřejmě je významná část článku věnována i našemu Ústavu chemického inženýrství.

Dnes se v posluchárně BIII sešli zaměstnanci a doktorandi našeho Ústavu chemického inženýrství, aby probrali organizační záležitosti týkající se nejen nového semestru. Vedoucí ústavu, pan profesor František Štěpánek, své kolegy seznámil s tím, které místnosti a učebny náš ústav získal a jak budou využity. Představil nové kolegy a přivítal nové doktorandy. Dále se řešily pedagogické záležitosti, zejména organizace laboratoří chemického inženýrství a exkurze studentů prvního ročníku magisterského studia.

Přejeme všem studentům, pedagogům a dalším zaměstnancům úspěšné vkročení do zimního semestru akademického roku 2022/23!