Vážené studentky, vážení studenti,

Hlavní rolí pedagoga je dnes pomáhat studentům orientovat se v záplavě informací

• reportáž České televize o Cenách Wernera von Siemense

Cenu Wernera von Siemense 2019 v kategorii Ocenění pedagogické praxe získal Prof. Ing. František Štěpánek, Ph.D. z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Profesor František Štěpánek dlouhodobě podporuje spolupráci svého oboru s obory příbuznými, věnuje se i studentům z jiných škol, např. zaměřených na farmacii. Propojuje akademický svět se světem renomovaných firem a korporací, řada jeho studentů působí ve vývojových odděleních nadnárodních společností, které se specializují na oblast biomedicíny, farmacie a agrochemie. Profesor Štěpánek pomáhá studentům rozvíjet a upevnit tzv. inženýrský způsob myšlení, který je nezbytný pro řešení vědeckých a technických úkolů. Studenti vysoce oceňují nejen mimořádně rozsáhlé a hluboké znalosti profesora Štěpánka, ale i jeho empatii, lidský přístup a manažerské dovednosti.
Je zakladatelem a vedoucím Laboratoře chemické robotiky (LCHR), která byla otevřena na VŠCHT v Praze v červnu 2008 a kterou do dnešního dnes prošly desítky Ph.D. studentů i studentů bakalářského a magisterského studia, včetně několika post-doktorských výzkumných pracovníků. Profesor Štěpánek byl rovněž školitelem Martina Baloucha, který letos obsadil 2. místo v kategorii Nejlepší diplomová práce. Současnou rolí pedagoga je, podle profesora Štěpánka, pomoci studentům se orientovat v záplavě dostupných informací, držet směr a netěkat a umět si pokládat ty správné otázky. „Práce pedagoga mi dala spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia,“ říká profesor Štěpánek.
Profesor František Štěpánek vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, kde rovněž absolvoval doktorské studium – současně také na Univerzitě Pierra a Marie Curieových v Paříži. Po dvouletém post-doktorském pobytu na Unilever R&D v Port Sunlight pokračoval ve výzkumné i pedagogické práci na Imperial College v Londýně. Do Prahy a na svou alma mater se vrátil v roce 2008, aby zde založil Laboratoř chemické robotiky (LCHR), v jejímž čele stojí dodnes. Profesor František Štěpánek je autorem více než 140 odborných publikací a držitelem několika významných ocenění za vědeckou práci.
Laboratoř chemické robotiky je vybavena špičkovými přístroji a probíhá v ní multidisciplinární výzkum týkající se vývoje tzv. chemických robotů, tj. syntetických mikročástic, které mají strukturu a funkci inspirovanou jednobuněčnými organismy. Mají například schopnost řízeného vylučování molekul přes polopropustnou membránu, autonomního pohybu v prostředí a disponují systémem vnitřních kompartmentů, v nichž mohou probíhat chemické reakce.

Proč jste se rozhodl pro pedagogickou dráhu?
Chtěl jsem kombinovat výzkum podle mé volby, spolupráci s praxí a výchovu talentů. Vysoká škola mi pro to přišla jako nejlepší zázemí.

Co vám při učení přináší největší radost?
Vidět postupný přerod studentů z čerstvých maturantů až do profesionálů schopných vzít na sebe a samostatně řídit složité výzkumné nebo aplikované projekty. Mít šanci inspirovat studenty a otevírat jim možnosti profesního uplatnění.

Je učit dneska těžší nebo jiné, než to bylo dřív?
Myslím, že v minulosti bylo učení zejména o předávání informací a faktů. Dnes je dostupnost informací taková, že rolí pedagoga je spíše pomoci studentům se v té záplavě orientovat, držet směr a netěkat, umět si pokládat ty správné otázky. Možná je dnes těžší studenty zaujmout a udržet pozornost v konkurenci všech vjemů z on-line světa.

Co se Vám na současných studentech líbí, případně nelíbí?
Líbí se mi, co všechno jsou schopni samostatně zorganizovat a zařídit, jak se umí propojovat navzájem a pracovat v týmech, nebojí se jít do složitých témat. Velmi se mi líbí, že chtějí mít jasno o smyslu toho, co dělají, chtějí vědět, že mění svět k lepšímu. Také se mi líbí pestrost osobností a pohledů na svět, které studenti přinášejí.

Co byste doporučil těm, kdo zvažují kariéru pedagoga?
Určitě si vyzkoušet i jinou práci, aby měli porovnání. V rámci pedagogické práce pak mít co nejpestřejší skladbu různých typů výuky a nespadnout do rutiny. A neustále si uvědomovat, že cokoli uděláme nebo řekneme, je vnímáno skupinou mladých lidí, které tím formujeme, a že bychom jim měli jít příkladem.

Co nejcennějšího Vám práce pedagoga dala?
Dala mi spoustu radosti a uspokojení z úspěchů mých absolventů a hlavně mnoho přátelství, zejména s absolventy doktorského studia.

Dostat lék přesně do místa určení a nepoškodit okolí

Druhé místo v Ceně Wernera von Siemense 2019 za nejlepší diplomovou práci získal Ing. Martin Balouch z Fakulty chemicko-inženýrské Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Ocenění získal za práci s názvem „Příprava, struktura a chování systémů nanočástic zapouzdřených v lipidických membránách“.

Práce Martina Baloucha řeší problém, jak udržet v liposomech – nosičích léčiv připravených z lipidů – požadovanou účinnou látku nebo její větší množství. Liposomy se využívají k tomu, aby dopravily léčivou látku na místo určení, například do nádoru nebo ložiska zánětu, a přitom po cestě nepoškodily zdravé tkáně. Takto však liposomy fungují jenom pro několik léčivých látek, poněvadž mnoho látek se v liposomu špatně drží nebo je jí tam tak málo, že to pro účinek na nádory nestačí. V rámci diplomové práce byl připraven nanomateriál, který může pro některé látky liposomy vylepšit. Léčivo se nejdříve nachytá na povrch částice s velkým povrchem, která se později i se vším takto navázaným léčivem uzavře do liposomu, kde je chráněna stejnou bariérou jako v případě liposomů. Toto může být výhodné pro málo rozpustné látky, kterých se dokáže nachytat na povrch částice mnohem více, než se jich může rozpustit a uzavřít do samotného liposomu.

„Cílem práce byla příprava nosičů léčiv, takže hlavní využití se nalézá ve farmaceutickém průmyslu při léčbě zákeřných nemocí, pro které nasazení léčiv do celého těla nebo krevního oběhu může způsobovat závažné problémy,“ vysvětluje Martin Balouch. „Je ale třeba přiznat, že práce je ještě hodně daleko od přípravy komerčně využitelných nosičů; dosud ještě neproběhlo ani testování na buněčných kulturách a také látky použité v rámci práce byly jenom barviva a ne léčiva,“ dodává.

„Při práci mě nejvíc bavilo hledání synergie mezi teorií a experimentem, nastavování takových podmínek, aby byl experiment co nejlépe vyřešitelný i teoreticky, a naopak hledání výpočetních modelů takových, které co nejlépe obsáhnou mnou zkoumané problémy a přinesou užitek mé experimentální práci,“ svěřuje se Martin Balouch.

Odevzdáním diplomové práce ale výzkum v tomto směru rozhodně nekončí, i když Martin sám se hodlá více zaměřit na výpočetní techniky v oblasti transmembránového přenosu látek, který hraje klíčovou roli ve využití liposomů, a to v rámci postgraduálního studia. Bude pokračovat u svého školitele, profesora Štěpánka, který letos zvítězil v kategorii „Ocenění pedagogické praxe“. V jeho šlépějích ale budou pokračovat noví studenti, kteří si zvolili podobné téma, a Martin Balouch jim bude pomáhat již v roli konzultanta.

Láska k chemii, která roste a sílí

Martina Baloucha bavila chemie i na střední škole a věnoval se jí i v rámci mimoškolních aktivit – účastnil se chemické olympiády, semináře KSICHT a dalších. V tomto oboru vždy viděl smysl a motivovali ho i přátelé, kteří zvolili stejnou cestu. Volba Vysoké školy chemicko-technologické tedy pro něj byla zcela přirozená. Po třech letech studia se rozhodl specializovat na chemické inženýrství, poněvadž, jak sám říká, nadšení pro často velmi teoretické koncepty ho opustilo, a rozhodl se vydat cestou, kterou považoval za nejbližší praktickému využití.

„Chemické inženýrství si za dobu své existence vybudovalo úžasnou schopnost – na základě relativně jednoduchých postupů analyzovat i zdánlivě velmi složité systémy a zároveň zná možnosti jejich uplatnění v praxi. Proto mě nejvíc baví. Zajímá mě hledání právě takových problémů, kterým může chemicko-inženýrský přístup pomoci k řešení reálných zadání, např. hledání lepších farmaceutických formulací,“ upřesňuje Martin Balouch.

Martin se ale i nadále angažuje v popularizaci chemie a příbuzných oborů středoškolákům. Psal a píše chemickou olympiádu, organizuje seminář KSICHT a je spoluzakladatelem soutěže Chemiklání.

Zdroj:
Siemens, s.r.o., Communications
https://twitter.com/SiemensCzech
http://www.facebook.com/SiemensCzech

Siemens Česká republika
Siemens patří mezi největší technologické firmy v České republice a již více než 125 let je nedílnou součástí českého průmyslu a zárukou inovativních technologií. Se svými více než 12 000 zaměstnanci se řadí mezi největší zaměstnavatele v Česku. Portfolio Siemens zahrnuje produkty a řešení pro oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci ve zpracovatelském a výrobním průmyslu. Odděleně vedené společnosti Siemens Mobility a Siemens Healthineers působí na trhu kolejové dopravy a zdravotnických technologií. Český Siemens je průkopníkem v oblasti průmyslové digitalizace, automatizace a inteligentní infrastruktury, v jejichž rámci přináší zákazníkům komplexní digitální produkty a služby. Více informací naleznete na http://www.siemens.cz

Koncern Siemens AG
Skupina Siemens Česká republika je součástí globálního technologického koncernu Siemens AG, který je již více než 170 let synonymem pro špičkové technologie, inovace, kvalitu a spolehlivost. Siemens působí po celém světě a zaměřuje se na oblast výroby a distribuce elektrické energie, inteligentní infrastrukturu budov, distribuované energetické systémy a automatizaci a digitalizaci v zpracovatelském a výrobním průmyslu. Prostřednictvím odděleně vedené společnosti Siemens Mobility, která je předním dodavatelem řešení pro kolejovou a silniční dopravu, Siemens určuje trendy na trhu osobní a nákladní dopravy. V rámci majoritního podílu ve veřejně obchodovaných firmách Siemens Healthineers AG a Siemens Gamesa Renewable Energy je Siemens předním světovým dodavatelem zdravotnických technologií a medicínských digitálních služeb, stejně jako ekologicky šetrných řešení pro výrobu větrné energie na pevnině i na moři. Ve fiskálním roce 2019, který skončil 30. září 2019, dosáhl Siemens tržeb ve výši 86,8 miliard EUR a čistého příjmu ve výši 5,6 miliard EUR. Na konci září 2019 měla společnost po celém světě zhruba 385 000 zaměstnanců. Více informací naleznete na http://www.siemens.com