Disperzní systémy I

Sylabus předmětu | Hodnocení předmětu | Zkušební otázky | Pracovní materiály

Požadavky pro získání zápočtu a zkoušky

Zápočet: V průběhu semestru se na cvičeních píší testy ze dvou okruhů zaměřené na výpočtově orientované problémy. Oba okruhy je možné opakovat ve zkouškovém období v termínech tzv. souhrnného testu. Ve zkouškovém období bude vypsán jeden termín souhrnného testu, v případě potřeby bude po domluvě vypsán i druhý termín.

Počínaje letním semestrem 2015/16 jsou oba okruhy sloučeny do jednoho testu.

Každý okruh (T1 a T2) je ohodnocen 0–100 body, celkem je tedy možné z testů získat až 200 bodů. K získání zápočtu je potřeba získat z každého okruhu nejméně 30 bodů a součet z obou testů musí být nejméně 100 bodů. Při opakování testu se vždy započítává nejlepší výsledek z příslušného okruhu. Test (T) je ohodnocen 0–100 body a minimální počet bodu k získání zápočtu je 50.

Rozdělení probíraných příkladů do okruhů:

T1
distribuce velikostí; silové interakce; usazování; koagulace
T2
HLB bilance; extrakce a vyluhování; ostwaldovo zrání; mletí; sušení; porézní materiály

Ústní zkouška: Podmínkou účasti na ústní zkoušce je získání zápočtu. Student odpovídá  na otázky ze dvou tematických okruhů. Každá otázka je hodnocena 0–50 body, k úspěšnému složení zkoušky je potřeba získat z každé otázky nejméně 20 bodů. Celkem je tedy možné při ústní zkoušce (ZK) získat až 100 bodů.

Výsledné hodnocení: Pro výsledné hodnocení se vypočítá vážený průměr z výsledku obou testů (váha 40%) a výsledku ústní zkoušky (váha 60%):

VP = 1/5*(T1+T2)+3/5*(ZK),

VP = 2/5*(T)+3/5*(ZK),

kde T1, T2 T a ZK je hodnocení 1. testu, 2. testu testu a ústní zkoušky v rozsahu 0–100 bodů. Vážený průměr (VP) se převede na výsledné hodnocení podle tabulky:

VPKlasifikace
0–49 F
50–59 E
60–69 D
70–79 C
80–89 B
90–100 A